Pojištění je především právní vztah, při kterém pojišťovna na sebe přebírá závazek, že pojištěnému vyplatí při splnění dohodnutých podmínek peněžité plnění. Jako u každého právního vztahu by i v případě pojištění měly být zúčastněné subjekty dostatečně seznámeny se všemi právy a povinnostmi. V pojišťovácké praxi tomu však bohužel vždy nebývá, což vede k častým roztrpčením z výše plnění pojišťovny a ke zbytečným finančním ztrátám. Kde se lze dozvědět veškerá práva a povinnosti vyplývající z pojištění?
Právně je pojistný vztah ošetřen především v pojistné smlouvě a smluvních ujednáních – specifických pojistných podmínkách. Ustanovení obsažená v tomto dokumentu jsou pro pojistný vztah zcela rozhodující. Dále je právní vztah upraven všeobecnými pojistnými podmínkami pojišťovny. Těmito podmínkami je především konkretizováno, kdy a v jaké výši pojišťovna plní. Od ustanovení ve všeobecných pojistných podmínkách se lze odchýlit ve smluvních ujednáních pojistné smlouvy. Teprve jako poslední na řadu přichází občanský zákoník, neboť v rámci pojistného práva je uplatňován princip smluvní volnosti účastníků pojistné smlouvy. Od ustanovení občanského zákoníku se lze odchýlit, pokud to výslovně nezakazuje, a jestliže z povahy ustanovení nevyplývá, že se od něho nelze odchýlit. Klienti pojišťoven by tak měli být seznámeni se všemi těmito „dokumenty“. Proč jsou tak důležité?
Práva
|
|
|
Důvěra pojistného trhu klesá. Ani seriózním pojišťovnám se nedá věřit. Čtěte ZDE |
Z uvedených právních „dokumentů“ se lze například dozvědět, že je možné pojištění vypovědět do 2 měsíců po uzavření pojistné smlouvy a to s osmidenní výpovědní lhůtou. Toto ustanovení se hodí při uzavření nevýhodného či nadbytečného pojištění, kdy lze pojišťovně doručit výpověď alespoň poslední den tohoto dvouměsíčního období. Výpovědní lhůta počíná běžet následující den po doručení výpovědi a uplynutím posledního dne osmidenní lhůty pojištění zanikne. Další zajímavým právem je právo na přiměřenou zálohu od pojišťovny, která nemůže ukončit šetření pojistné události do 1 měsíce. Tuto zálohu pojišťovny automaticky neposkytují, je nutné o ni zažádat.
Jak je právům pojištěných věnováno málo pozornosti, ukázala i likvidace loňských povodní. Ne všichni poškození využili práva na náhradu nákladů účelně vynaložených na odvrácení pojistné události či zmírnění jejich následků (chystaná právní úprava je blíže definuje jako tzv. zachraňovací náklady), tj. například náklady na tvorbu protipovodňových zábran, náklady na vysušení a vyčištění místa po povodni apod.
Dále může být dobré vědět, že některé pojištění může krýt například z majetkového pojištění náklady na přechodné ubytování, na zapůjčení náhradního automobilu, atd. Vždy je však nutné se o svá práva pojišťovně přihlásit. Obecně platí, že právní nárok na plnění od pojišťovny je promlčen až za 4 roky od pojistné události. To je důležité zejména pro případy, kdy se klient pojišťovny bezprostředně o pojistné události nedozví. U životních pojištění je uvažováno o prodloužení této lhůty na 10 let.
Povinnosti
Vedle svých práv je z finančního hlediska potřebné znát i své povinnosti. Nutnost bez odkladu písemně ohlásit pojistnou událost či pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojišťovny jsou již notoricky známé. Také by již mělo být samozřejmostí vědět, že pojištěný je povinen dbát na to, aby pojistná událost nenastala. Pokud uvedu opět příklad z likvidace loňských povodní, dovezení automobilů a jejich ponechání v autobazaru v oblasti ohrožené povodní pod dojmem, že jsem pojištěn a pojišťovna mi škodu uhradí, z právního hlediska neobstojí.
Další povinností pojištěného, která není vždy zdůrazňována, je nutnost pojišťovně ohlásit veškeré změny související s pojištěním, např. ohlásit změnu trvalého bydliště. Z praxe jsou známy případy, kdy klientovi nedošla na novou adresu bydliště poukázka na platbu pojistného. Z toho důvodu pojištění nezaplatil a následně se při „pojistné události“ marně domáhal svého práva na plnění pojišťovny. Tato základní práva a povinnosti spojená s pojištěním by nalezl v občanském zákoníku a pojistných podmínkách pojišťovny.
Nová právní úprava
Ustanovení občanského zákoníku, které upravují právo pojistné smlouvy, jsou již zastaralá. Některá ustanovení jsou příliš stručná a neodpovídají potřebám pojišťovácké praxe, což ztěžuje i případná soudní rozhodnutí v oblasti pojistných vztahů. Z toho důvodu byl vytvořen samostatný zákon o pojistné smlouvě, který je ve schvalovacím řízení. Co obsahuje?
Tento zákon definuje používané pojmy v pojišťovnictví, vymezuje základní obsah pojistných smluv, objasňuje a doplňuje některá stručná ustanovení z dosavadní právní úpravy či umožňuje rozvoj nových produktů. Pojištění již nebude děleno na pojištění majetku, osob a odpovědnosti, ale z hlediska účelu na škodové (nahrazující škodu) a obnosové (vyplácející sjednaný obnos).
Mezi nejzajímavější novinky pro klienty patří definování povinných informací, které budou povinně poskytovány zájemcům o pojištění, např. způsob výpočtu a rozdělení bonusů či odkupného (odbytného). Nových ustanovení je celá řada a právně více zkvalitní pojistný vztah. Některá ustanovení - tak jak to u zákonů bývá - mohou umožňovat různé výklady (např. jestliže se v pojistné době pojistné riziko „podstatně“ sníží-zvýší, je pojišťovna povinna úměrně tomu snížit-zvýšit pojistné). Kompletní znění zákona o pojistné smlouvě naleznete zde. Chystaná pravní úprava zůstává i nadále liberální, tudíž i po jejím schválení nebudou klienti pojišťoven zproštěni od čtení pojistných podmínek.
|
|
Přesvědčil vás pojistný agent o výhodnosti kapitálového životního pojistění, a vy jej neuváženě sjednali? |
Znáte svá práva a povinnosti vyplývající z vaší pojistné smlouvy? Jak hodnotíte chystanou právní úpravu? Děkujeme za vaše názory.
