Jste-li si skutečně jisti, že se vám vyplatí půjčit někomu peníze, tak neváhejte uzavřít Smlouvu o půjčce. Tento smluvní vztah je upraven výlučně Občanským zákoníkem, konkrétně v paragrafech 657 a 658. Jiný právní pramen tento smluvní vztah neupravuje a podle Občanského zákoníku se jím řídí i právnické osoby, pokud do tohoto vztahu vstupují. Smlouvu o půjčce uzavírá věřitel s dlužníkem, kterému přenechává věci stejného druhu (jde v drtivé většině vždy o peníze). Dlužník se zavazuje mu po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu (peníze) vrátit. Ve smlouvě si mohou smluvní strany dohodnout úroky, které je dlužník povinen v dohodnutých termínech věřiteli zaplatit. Na druhou stranu toto ustanovení není povinné a smlouva o půjčce může být i smlouvou bezúročnou.
Je dobré připomenout, že vedle Smlouvy o půjčce existuje Smlouva o výpůjčce, která je upravena také v Občanském zákoníku. Tuto smlouvu uzavírá půjčitel s vypůjčitelem. Na rozdíl od Smlouvy o půjčce je obsahem smlouvy přesně vymezená věc, kterou může vypůjčitel po dohodnutou dobu užívat. Po skončení této doby je povinen tuto věc půjčiteli vrátit. Podobně jako v případě Smlouvy o půjčce může jít buď o smlouvu úplatnou nebo bezúplatnou.
U zaměstnanců se nezdaňují přijaté úroky až do výše čtyř tisíc korun
Úrokové sazby hypoték začaly růst. Více ZDE |
Zmiňovaný poplatník si může položit otázku, zda povinnost zdaňovat úroky plynoucí z uzavřené smlouvy o půjčce není ovlivněna faktem, že během zdaňovacího období získal od svého peněžního ústavu úroky z termínového vkladu ve výši pět tisíc korun. Kromě toho mu stavební spořitelna připsala na účet stavebního spoření úrok ve výši dvou tisíc korun. V této situaci si poplatník musí uvědomit, že jde o příjmy podléhající odlišnému režimu, které neovlivňují mezní hladinu čtyř tisíc korun.
V případě termínovaného vkladu (stejně jsou zdaňovány kupříkladu úroky ze spořicích účtů u občanů) je úrokový příjem zdaňován srážkou u zdroje ve výši 15 procent a připsaný úrok již nevstupuje do základu daně poplatníka. Je tedy po sražení pro něj příjmem čistým. Úroky ze stavebního spoření plynoucí poplatníkovi jsou dokonce osvobozeny od daňových povinností a také nevstupují do základu daně.
Jiná situace by u našeho zaměstnance nastala v okamžiku, že by kromě příjmu z úroku ve výši tří tisíc korun ještě dosáhl ve zdaňovacím období příjmů ve výši pět tisíc kupříkladu za prodej ovoce ze svojí zahrádky. V takovém případě by již musel podat daňové přiznání, neboť vedle svých příjmů ze zaměstnání dosáhl příjmů z dalších dílčích základů daně úhrnem vyšších než limitní hodnota čtyř tisíc korun. V takovém případě tedy musí podat daňové přiznání.
Úroky se zdaňují podle pásma, v kterém se poplatník nachází
Stavební spoření ponese méně. |
Jednoduše tedy vyplývá, že výnos ze smlouvy o půjčce může být zdaněn velmi vysokou sazbou (v případě vysokých příjmů ze zaměstnání) a její efekt výrazně klesá. Kromě toho by si měl věřitel uvědomit, že pro uplatnění daňových povinností je rozhodující období, ve kterém úrok skutečně přijal. Vzhledem k často dlouhodobější povaze smluv o půjčce může dojít k vyplacení úroku třeba až dva roky po uzavření smlouvy.
Pro drobného poplatníka je však rozhodující skutečný příjem a období v němž je realizován. Znalost tohoto faktu totiž dává věřiteli možnost výrazně ovlivnit konečnou daňovou povinnost již při uzavírání smlouvy. Nejlépe to dokumentuje následující příklad: Pokud půjčíte někomu určitou sumu na dva roky a chcete za to celkový úrok ve výši osm tisíc korun, pak je optimální si nechávat úrok vyplatit z poloviny v prvním roce trvání smlouvy a druhou polovinu v druhém roce. V takovém případě totiž bude poplatník – věřitel osvobozen od daňových povinností v obou letech, neboť nepřesáhne limitní hodnotu čtyř tisíc korun na zdaňovací období. To samozřejmě platí v případě, že kromě příjmů ze zaměstnání nerealizuje další příjmy, které by tuto hodnotu v úhrnu překročily.
Ostatní občané mají výhod více a mohou získat až deset tisíc na úrocích
Ruleta místo pojištění. Investiční pojištění známé, neznámé. Čtěte ZDE. |
V takovém případě je poplatník povinen daňové přiznání podat pouze v případě, že roční příjmy podléhající ZDP ve zdaňovacím období přesáhly hodnotu deset tisíc korun. V podstatě je zde aplikován stejný princip jako výše uvedený v případě zaměstnanců. Limitní hodnota je ovšem stanovena ve výši deseti tisíc korun.
Půjčujete známým peníze nebo je jednoduše odmítnete s tvrzením, že na půjčování peněz tady máme banky? Přiznáváte přijaté úroky? Těšíme se na vaše názory.