Žalujte pojišťovnu za špatnou radu!

Pojištění je jedním z nejkomplikovanějších finančních produktů na trhu. Existuje zde proto mnoho prostoru pro různá nedorozumění či podvody. Mnoho z nás tak uzavřelo v dobré víře naprosto nevhodné smlouvy. Kde hledat viníka? Víte, po kom žádat odškodnění?

Stejně jako jiné komplikované obory tak i pojištění je nakaženo virem asymetrie informací mezi poskytovatelem služby a jeho klientem. Pro pojištění je typickým znakem, že konečný produkt je obecně mnohem častěji prodáván než nakupován. Ve svém důsledku by však měla pojistná ochrana vždy odrážet individuální potřeby klienta. Vzhledem k tomu, že jsou zprostředkovatelé placeni z provizí, v nemálo případech byla potenciálním klientům, zdrojům příjmu, předložena zcela nevhodná nabídka. Těm z nás, co tlaku některých prodejců podlehla, vznikla nemalá škoda, o které však do této chvíle velká část vůbec neví. K prokázání vzniklé škody je však nutné mít důkazné materiály. Jen málokterý klient byl totiž tak prozíravý, že si všechna doporučení a zdůvodnění nechal vyhotovit v písemné podobě či nahrál na diktafon. Naprostá většina poškozených tak nemá v současné době žádnou šanci škůdci dokázat jeho vinu a přijít alespoň k částečné náhradě. 

Nechte si ukázat velikost provize

Penzijní připojištění ve víru změn. Do starobní penze nejdříve v 60 letech. Více ZDE.

Potřeby zvýšené ochrany spotřebitele pojišťovacích služeb a potažmo stability celého pojistného trhu vedla zákonodárce k zařazení dvou zcela nových právních úprav do právního systému, a to zákona o pojistné smlouvě a zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Od roku 2005 budou muset zprostředkovatelé sepsat se zájemcem o pojištění jeho konkrétní požadavky a potřeby. Na základě těchto potřeb musí klienta opět písemně informovat, jaké konkrétní pojištění mu doporučuje, a výsledné řešení musí zdůvodnit na základě přiložené analýzy dostatečného počtu nabídek pojišťoven. Klient musí být dále seznámen s rozsahem pojistného krytí, se všemi výlukami, slevami a přirážkami, podmínkami a možnostmi odstoupení od pojistné smlouvy a dokonce na požádání musí předložit velikost provize či jiný způsob, jakým bude za realizaci smlouvy prodejce odměněn. (pozn. Na zprostředkovatele (právnické osoby), kteří budou registrováni mimo území ČR, se právní úprava nevztahuje. Klientovi tak nebudou muset tito zprostředkovatelé některé informace předkládat.)

Zprostředkovatelská činnost v oblasti pojištění

Zaměstnanec pojišťovny

     může nabídnout obvykle pouze produkty jedné pojišťovny

Vázaný pojišťovací zprostředkovatel

   může nabídnout obvykle pouze produkty jedné pojišťovny, se kterou je smluvně svázán

Podřízený pojišťovací zprostředkovatel

       může nabídnout pouze ty produkty, které nabízí nadřízený zprostředkovatel (agent nebo makléř)

Pojišťovací agent

        může nabídnout produkty těch pojišťoven, pod jejichž jménem nabídku předkládá

Pojišťovací makléř

        teoreticky může nabídnout produkty všech pojišťoven

Právní úprava jasně vymezuje subjekty působící na trhu na vázané zprostředkovatele spolupracující pro daný druh pojištění s jednou pojišťovnou, podřízené zprostředkovatele spolupracující s pojišťovacím agentem nebo makléřem a na samotné pojišťovací agenty a makléře. V přístupném registru se klient dozví, do jaké kategorie zprostředkovatel, který ho navštívil, patří. Může tak jednoduše zjistit, zda-li příslušný zprostředkovatel nabízí produkty jedné či více pojišťoven.

Makléř není nezávislý

Zaměstnanci pojišťoven, na které se mimochodem právní úprava nevztahuje, vázaní zprostředkovatelé či pojistní agenti nemohou nabídnout klientovi adekvátní analýzu dostatečného množství produktů, neboť jednají jménem jedné resp. více pojišťoven (agenti). Logicky bychom tak měli dospět k závěru, že nejkvalitnější služby nabídne klientovi pouze pojistný makléř, který by měl být na jednotlivých pojišťovnách zcela nezávislý a hájit by měl výhradně zájmy klienta. Avšak ani drtivá většina pojistných makléřů nemá ve svém portfoliu všechny pojišťovací instituce. Tedy i prostřednictvím takového „nezávislého“ makléře se ke klientovi nemusí dostat vždy nejkvalitnější produkt. 

Desetitisíce pojistných smluv v ohrožení. Čtěte ZDE

Jak již bylo zmíněno, od příštího roku zprostředkovatel bude muset svá doporučení zdůvodnit, a to na základě přiložené analýzy dostatečného počtu nabídek pojišťoven. A právě zde vzniká několik zásadních úskalí. Všechny zprostředkovatelské sítě jsou plně odkázány na informace samotných pojišťoven. Lektoři pojišťoven nebudou logicky na školeních vyprávět o slabinách a úskalích toho či onoho produktu a tak i zprostředkovatel jakožto partner pojišťovny musí vynakládat značné úsilí a prostředky, aby tuto informační bariéru prolomil. Nejvíce úskalí čeká na zprostředkovatele a tedy potažmo na klienta v oblasti životního pojištění. Klientovi agent logicky nesdělí, že u produktu lze obvykle snížit jeho nákladnost snížením jeho vlastní provize. V rámci mnoha produktů navíc existují takové typy poplatků, které velká část pojišťoven velmi neochotně zveřejňuje. Obecně tedy platí, že co není v pojistné smlouvě explicitně uvedeno, je pouze manažerským rozhodnutím, na které nelze v žádném případě spoléhat. Nejchoulostivější je především v tomto ohledu poplatková politika či oblast připisovaní podílů na výnosech.  Celková výhodnost takového produktu je v čase velmi variabilní, a tak produkt sjednaný za velmi výhodných podmínek se může za několik let změnit ve velmi nákladnou investici.

Seznam všech informací, které by vám měl od 1. ledna 2005 zprostředkovatel sdělit.

Klienti nemají ve většině případů vůbec žádnou šanci posoudit, zda-li jsou v předkládaných analýzách hodnotící ukazatele vůbec relevantní. S modelovými situacemi si lze v předkládaných materiálech vyloženě pohrávat, a to především s ohledem na skutečnost, že klienta v prvé řadě bude obvykle zajímat kolik bude platit a kolik za to dostane. Nebylo tak složité najít v prodejních materiálech pojišťoven kupříkladu kalkulace kapitálové hodnoty při předpokládaném zhodnocení 14 či 16 procent, jejichž závratné hodnoty sváděly potencionálního klienta.

Chyba na straně pojišťoven

Nyní se však dostáváme z teoretické roviny do roviny ryze praktické. Kdo nahradí zákazníkovi případnou škodu? Zprostředkovatelé jsou odpovědni za předkládané analýzy, avšak většina pojišťoven před nimi zatajuje informace. (Více čtěte ZDE). Pokud bude mít zprostředkovatel mít jak doložit, že samotné pojišťovny uvádějí neúplné či zavádějící informace, pak zodpovědnost za škodu je jasná. Otázkou je kupříkladu skutečnost, kdo nese zodpovědnost za to, že u nejprodávanějšího produktu životního pojištění na trhu není pojišťovnou sdělována velká část poplatků, která má zásadní vliv na jeho celkovou kvalitu. A co teprve vtíravé reklamní materiály s  větami typu garantované zhodnocení vložených prostředků 4 procenta ročně (pozn. zhodnocuje se pouze část zaplaceného pojistného), či prezentace pojištění jako lepšího spoření. Může za to zprostředkovatel? Nikoliv.

Spory lze řešit pouze soudní cestou. Soudy v ČR jsou však ve složité oblasti pojištění málo kompetentní. Navíc málokterý poškozený je ochoten postoupit zdlouhavý a komplikovaný soudní proces. Ministerstvo financí má do konce září předložit návrh na vznik finančního arbitra pro oblast pojištění. Tento ombudsman by měl hájit práva drobných spotřebitelů. Stát však nemůže vznik arbitra nařídit ani regulovat. Jeho velkým kompetencím se samozřejmě budou bránit jak zprostředkovatelé tak i pojišťovny, a tak o skutečném efektu této finanční instituce lze v současné době jen polemizovat.   

Výnos 48 % a "pojištění zdarma" Vyplatí se kombinace pojištění se zajištěným fondem? Více ZDE.

Přestože přijaté právní úpravy jednoznačně přispějí ke kultivaci pojistného trhu, bude nadále jeho průvodním znakem provizní deformace, která podporuje tvorbu nekonkurenčního prostředí, na kterém v konečném důsledku rozhodují o prodeji pojištění zcela jiné faktory než jeho samotná kvalita. Pojistná ochrana se bude nadále mnohem více prodávat než kupovat. Kde není poptávka není nabídka. Je to začarovaný kruh. Ze strany prodejců je poptávka po vysokých provizích, ze strany pojišťoven pak jejich nabídka. Vše tedy směřuje k závěru, že nejkvalitnější poradenství může být poskytováno pouze za úplatu klienta. Slovo nezávislý je však i zde pojmem velmi diskutabilním. I tento konzultant je totiž plně závislý na poskytování informací ze strany pojišťoven. A ty je bohužel prozatím obvykle sdělují pouze tomu, kdo je pro ně „dobrý partner“, tedy pokud je vůbec sdělují. Mnohem zásadnějším problémem při poskytování pojistných služeb je tak vztah zprostředkovatele s pojišťovnou, ne tedy vztah zprostředkovatele se samotným klientem. Zda-li někdy pojem pojišťovák ztratí svůj hanlivý nádech, to ukáže jedině čas. Bez ochoty a snahy všech hráčů na pojistném trhu poskytovat informace to bude běh na dlouhou trať.

Považujete zpřísnění regulace prodeje za správné? Jaké máte zkušenosti s poskytováním informací na pojistném trhu? Těšíme se na Vaše názory a připomínky.