Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na životní pojištění poskytuje podle průzkumů zveřejněných v poslední době již většina významných tuzemských podniků. Základem podnikových penzijních systémů je především penzijní připojištění, které získalo státní podporu nejdříve a umožňuje poskytovat příspěvek ve výši 3 % ročního vyměřovacího základu zaměstnance (hrubé mzdy) jako daňově uznatelný výdaj osvobozený navíc od sociálního a zdravotního pojištění. Do výše 5 % měsíčního vyměřovacího základu je tento příjem pro zaměstnance ještě osvobozen od daně z příjmu.
Vedle penzijního připojištění lze zaměstnancům přispívat na důchod i životním pojištěním. V tomto případě je daňově uznatelným výdajem nejvýše 8 000 Kč ročně a také z této platby se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Pokud je zaměstnavatel ještě štědřejší a nabídne vyšší příspěvek, z části hrazený z čistého zisku, je do 12 000 Kč ročně pro zaměstnance opět osvobozen od daně z příjmu.
Možnosti současného systému |
Hrubá mzda zaměstnance 15 000 Kč měsíčně Příspěvek do penzijního fondu 450 Kč měsíčně Příspěvek do důchodového pojištění 666 Kč měsíčně Celkem daňově uznatelných příspěvků 1116 Kč měsíčně Úspora podniku v porovnání se stejnou částkou v hrubé mzdě 4 687 Kč ročně Zisk zaměstnance oproti výplatě přes mzdu 3 090 Kč ročně* Naspořeno za 30 let z příspěvků podniku 827 500 Kč** (bez případných vlastních plateb) * Nezohledňuje poplatky konkrétního vybraného produktu ** Při průměrných výnosech penzijního připojištění ve výši 3,5 % p.a. a investičního důchodového pojištění 6 % p.a. |
Vedle daňového zvýhodnění jsou tedy tyto příspěvky při splnění určitých podmínek osvobozeny od odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Konkrétně jsou osvobozeny všechny platby pojistného do penzijního připojištění se státním příspěvkem, pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití, do důchodového pojištění, úrazového a zdravotní pojištění.
Jak je patrné z výše uvedené tabulky, současná legislativa umožňuje poměrně značný prostor pro tvorbu soukromých úspor na stáří. Řada firem ho alespoň z části využívá, a to pod vlivem diskusí o nedostatečnosti státního penzijního systému a vlivem konkurence v oblasti zaměstnaneckých výhod. Problémem ovšem zůstává, že ačkoliv od doby zavedení daňových úlev uplynulo již několik let, řada ustanovení vyvolává mnoho otázek a celý systém podpory je značně nesystémový a diskriminační. Více například ZDE.
Kdy do důchodu a za kolik? Čtěte ZDE. |
Státní podpora diskriminuje životní pojištění
Nižší výše státní podpory životního pojištění ve vztahu k penzijnímu připojištění je známou skutečností, nicméně životní pojištění je v řadě organizací doslova zakázané. Stovky organizací, které tvoří Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP), mohou z tohoto fondu svým zaměstnancům hradit pouze penzijní připojištění. V nesčetných případech je tolik potřebných výdajů z FKSP, jehož objem je značně omezen, že pro spořící produkty nezbývá prakticky žádný prostor. Nad rámec FKSP je možné příspěvky poskytovat pouze v případě, kdy je podle rozpočtových pravidel možné tvořit jiný sociální fond než FKSP, který již není vázán na objem mezd. Státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky, však nemohou poskytovat příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění či jiný produkt vhodný ke spoření na stáří. Pouze územní samosprávné celky a jejich organizační složky (např. městské úřady), které nezřizují FKSP, mohou zřídit sociální fond, z kterého lze teoreticky hradit příspěvky na libovolný finanční produkt. Je v uvedené podpoře nějaká koncepce? Z jakého důvodu není všem zaměstnancům dána možnost svobodného výběru a nelze plně využít nejefektivnějšího způsobu spoření na stáří v podobě příspěvků zaměstnavatele?
Následující tabulka ukazuje, že možnosti příspěvků např. lékařům, učitelům či policistům jsou výrazně nižší než např. v soukromém sektoru. Navíc, pro riziková povolání jakým je třeba policista, by byla možnost příspěvků na životní pojištění kryjící vybraná životní rizika jistě smysluplná.
Možnosti přispívání organizací na penzijní připojištění (PP) a životní pojištění (ŽP) | ||||||||
obchodní společnosti, družstva, státní podniky | rozpočtové organizace | příspěvkové organizace ** | ||||||
organizační složky státu | územní samosprávní celky * | |||||||
PP | ŽP | PP | ŽP | PP | ŽP | PP | ŽP | |
náklady | ANO | ANO | NE | NE | NE | NE | NE | NE |
FKSP |
ANO *** |
NE | ANO *** | NE | x | x | ANO *** | NE |
sociální fond |
ANO *** |
ANO *** |
x | x | ANO *** | ANO *** | x | x |
* včetně organizačních složek územně samosprávných celků
** včetně státních příspěvkových organizací i příspěvkových organizací územně samosprávných celků
*** za předpokladu, že tento fond tvoří
x netvoří
Zdroj: Fincentrum
Penzijní připojištění ve víru změn. |
Přispívá Vám zaměstnavatel na životní pojištění či penzijní připojištění? Domníváte se, že jde o výhodný benefit nebo preferujete peníze na ruku? Děkujeme za názory.