Účastníkovi veřejného zdravotního pojištění bude po prvním květnu v případě potřeby poskytnuta na cestách po Evropě zdravotní péče na účet jeho „české“ zdravotní pojišťovny. Komerční pojišťovny proti této skutečnosti logicky zbrojí, a tak se v posledních týdnech vyskytly ve většině sdělovacích prostředků informace, že na veřejné zdravotní pojištění nelze spoléhat a že jistotu přinese cestovateli jedině soukromé cestovní pojištění.
Od 1. května 2004 budou mít čeští turisté státech EU, ve Švýcarsku, Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku nárok na nutnou zdravotní péči na účet své české zdravotní pojišťovny, a to za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako místní pojištění občané. Tento princip v praxi znamená, že čeští pojištěnci budou moci v zahraničí čerpat zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních, které jsou financovány z místních veřejných systémů, a že budou muset případně zaplatit při daném lékařském zákroku stejnou spoluúčast jako místní pojištěnci.
 |
Co vám pojišťovna ráda zamlčí? Informace nejsou nebo je pojišťovny tají. |
Uzavře-li občan komerční cestovní pojištění a během cesty bude potřebovat lékařskou péči, pojišťovna skutečně za pojištěného uhradí i ty výdaje, které by jako „nepřipojištěný“ účastník veřejného zdravotního pojištění musel jinak uhradit sám. Na rozdíl od veřejného zdravotní pojištění však nekryje cestovní pojištění náklady na léčení zdravotních obtíží z jakékoliv příčiny (vyjma sebepoškození, kde i veřejná zdravotní pojišťovna uplatňuje na pacientovi úhradu nákladů, tzv. regres). Komerční pojišťovny se tak logicky brání zneužívání cestovního pojištění rozsáhlými výlukami, při kterých pojistitel neposkytne úhradu nákladů na zdravotní péči. Mezi obecně známé výluky patří například události, kdy k úrazu nebo k onemocnění došlo v souvislosti s požitím alkoholu nebo při extrémních sportech.
Málokdo však již však tuší, že komerční pojišťovna není povinna poskytnout plnění, kdy léčebná péče souvisí s ošetřením onemocnění či úrazu, které existovaly před uzavřením pojistné smlouvy. Z cestovního pojištění je totiž hrazena léčba takových zdravotních obtíží, které nastanou výhradně během cesty a nemají příčinnou souvislost se zdravotním stavem občana před uzavřením pojištění. Léčba úrazu je v tomto ohledu většinou bez výhrad, avšak nemoc nikoliv. Dle vyjádření lékařů příčiny onemocnění na cestách se běžně datují do doby před odjezdem. Bolení zubu či infarkt není nikdy náhoda. Bude-li například u pojištěného diagnostikována ischemická choroba srdeční a na dovolené dostane infarkt, léčbu pacienta pojišťovna z pojištění léčebných výloh není povinna uhradit. Vydá-li se tedy na cestu ne stoprocentně zdravý člověk, pak musí počítat se značným rizikem, že zdravotní péči nad rámec veřejného zdravotního pojištění si bude muset uhradit sám, přestože se připojistil u soukromé pojišťovny.
|
Soukromé cestovní pojištění (pojištění léčebných výloh) | |
|
Výhody |
Nevýhody |
|
· Úhrada spoluúčastí a převozu do země, asistenční služby |
· rozsáhlé výluky, není hrazena lékařská péče z jakékoliv příčiny |
Oblast likvidace pojistných událostí zdravotního pojištění je velmi problematická. Pojišťovny zaměstnávají vlastní revizní lékaře, kteří rozhodnou, zda pojišťovna bude plnit či nikoliv. Dle vyjádření samotných pojišťoven je velmi obtížné dohledat, zda lékařská komplikace měla souvislost se zdravotním stavem před odjezdem na cestu, či nikoliv. Rozhodující skutečností při rozhodování o pojistné události je tak diagnostikování příznaků před odjezdem, resp. „mít či nemít záznam“ ve zdravotních kartách u svých lékařů.
|
Seznam výluk, při kterých za vás pojišťovna neuhradí náklady na zdravotní péči |
Po našem vstupu do EU se prostor pro komerční cestovní pojištění omezuje ale nadále zůstává. Problematickou je však skutečnost, že toto pojištění se pod tíhou nepřesných argumentů prezentuje jako výrazně bezpečnější ochrana na cestách, než kterou nabízí veřejné zdravotní pojištění. Zmiňme jenom dva nepravdivé argumenty, které se v mediích v poslední době vyskytly. Tvrzení, že spoléhat se na veřejné zdravotní pojištění na cestách přinese pojištěnci značné časové a administrativní komplikace, není opodstatněné Po 1. červenci 2004 bude majitel evropské cestovní karty, resp. formuláře E111, který bez problémů vydá Centrum mezinárodních úhrad či jakákoliv pobočka vlastní zdravotní pojišťovny, mít přístup k lékařské péči ve všech zmiňovaných zemích bez nutných dalších registrací v cílových zemích. Ani argument, že v zemích, kde je po pacientovi vyžádána úhrada lékařského ošetření v hotovosti, pojištěnce veřejný systém na rozdíl od cestovního pojištění neochrání (Francie, Lucembursko, Belgie), se nezakládá na pravdě. O refundaci nákladů na zdravotní péči bude muset klient požádat shodně jak svoji zdravotní pojišťovnu tak i komerční pojišťovnu.
 |
Neplaťte na cestách zbytečně! S jakým rozsahem zdravotní péče můžeme počítat v jednotlivých zemích EU? Čtěte ZDE |
Nejbezpečnější je kombinace veřejného a soukromého (cestovního) zdravotního pojištění
Běžného občana ochrání na cestách nejlépe kombinace zdravotního a cestovního pojištění. Nebezpečným však zůstává nesprávné pochopení rolí obou druhů pojištění. Veřejné zdravotní pojištění pojištěncům kryje náklady na lékařské opatření na cestách z jakékoliv příčiny, a to ve stejném rozsahu jako občanům dané země, z komerčního cestovního pojištění bude uhrazena případná spoluúčast či náklady na převoz zpět do republiky. Výluk z pojištění léčebných výloh je ale mnoho, a tak ani oba druhy pojištění neochrání pojištěné občany před výdaji na zdravotní péči v zahraničí stoprocentně. Při koupi komerčního cestovního pojištění občan obyčejně přijde na přepážku s přáním, že jede tam či onam a na tolik dní. Dostane kartičku a odchází spokojeně, že se mu za těch pár korun nic nemůže stát. Pojištění je však jakákoliv jiná smlouva, která má své podmínky a svoji omezenou působnost. Bez důkladného prostudování a posouzení kvality smlouvy mohou být případné následky velmi mrzuté. Upřímně si však řekněme, kdo je ochoten v „předcestovní horečce“ trávit několik hodin důkladným prostudováním pojistných podmínek? Dovolím si tvrdit, že takových zodpovědných občanů bude značná menšina.
Jaké máte zkušenosti s poskytováním zdravotní péče na cestách? Děkujeme za vaše názory a připomínky.
