Platy jako v unii: zatím v nedohlednu

V dubnu mít na pásce ještě českou výplatu, ale po vstupu do EU už „unijní“ - to by se líbilo určitě každému. Ale pouhým vstupem Česka do unie se nic takového bohužel nestane. Kdy bychom se mohli dočkat? Nejvíc záleží na tom, jak se zemi bude ekonomicky dařit.

Patříme do Evropy? Určitě ano, ale v peněženkách se to ještě nepozná. Dosažení životní úrovně unie je dlouhodobou záležitostí. Podle zprávy o dopadech rozšíření Evropy zveřejněné v The Economist potrvá Česku 39 let, než se dotáhne na úroveň unie. Tuzemští odborníci jsou optimističtější a hovoří o horizontu 25 let.

Přestěhovat se do jiné z přistupujících zemí by nám výrazně nepomohlo. Jen Kypr a Malta se podle tohoto srovnání dostanou na úroveň unie za méně než 30 let. Naopak výrazně horší výhledy mají země, které se do unie teprve chystají - Bulharsko by mělo evropské společenství dohnat až za 63 roků, Rumunsko za 80 let.
 
Platy porostou podle výkonu ekonomiky 

Změní se důchody po vstupu do EU? Čtěte ZDE.

Platové vyrovnání bude také podle všeho otázkou několika pětiletek. „I když to půjde hodně dobře a Česká republika nastartuje velký hospodářský růst, může trvat deset let, než se dostanou platy na úroveň západní Evropy. Pokud to však půjde tak jako dneska, bude to trvat opravdu desítky let,“ uvedl pro Českou televizi vrchní ředitel ČNB Jan Frait. „Nemůžeme dohnat unii platově, dokud ji nedoženeme hospodářsky a nestaneme se ekonomicky silným státem,“ potvrzuje ředitelka poradenské agentury Mercury Alice Hamidová.

Vývoj platů bude nejvíc záviset na výkonu ekonomiky i jednotlivých firem. „Výše a růst platů jsou přímo závislé na konkurenceschopnosti daného podniku i země. Pokud bude podnik úspěšný, stát nebude financovat rostoucí sociální výdaje prostřednictvím vyšších daní nebo jiných srážek ze mzdy, může být vzestup platu vysoký. Při růstu ekonomiky o tři až čtyři procenta ročně by platy mohly vzrůst o šest až sedm procent ročně,“ říká analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl.
 
Zaostáváme v produktivitě a jsme hodně nemocní

Co je zatím brzdou konkurenceschopnosti tuzemských firem, na které závisí ekonomický růst? „Negativními faktory jsou nízká produktivita a vysoká nemocnost lidí. Produktivita se pohybuje zhruba okolo šedesáti procent průměrné produktivity práce v EU,“ vysvětluje Michaela Olsen z PricewaterhouseCoopers. Podle ní je na nedostatečné úrovni zavádění nových poznatků i motivace pracovníků k celoživotnímu vzdělávání. Zatímco průměrný plat v Česku dosahuje 64 procent platu v Německu, některé profese jsou na tom ještě o dost hůře. Podle zjištění společnosti Trexima, která se zabývá platovým srovnáním, bere například svářeč  zhruba třiapůlkrát menší plat než jeho německý kolega, učitel na základní škole však až osmkrát méně.

Povolání	Zedník	Prodavač	Bankovní úředník	Pekař
Země	měsíční mzda
Belgie	2029	1343	1473	1835
Norsko	2912	2350	2737	–
SRN	2662	2107	2866	2249
Rakousko	1432	1255	2580	1856
Velká Británie	2550	1624	2219	1812
Maďarsko	292	264	499	313
Polsko	390	408	663	361
Česká republika	433	321	524	286

Povolání	Tiskař	Popelář	Zdravotní sestra	Automechanik
země	měsíční mzda
Belgie	2100	–	–	1884
Norsko	–	–	2809	2831
SRN	2802	1961	2362	1961
Rakousko	2242	1835	2486	1785
Velká Británie	2935	2036	1889	2453
Maďarsko	473	341	379	259
Polsko	510	465	428	472
Česká republika	546	395	410	514

Pozn.: jedná se o měsíční mzdy v eurech přepočítaných podle kurzu platného v období zjišťování dat; údaje jsou za rok 2002; zdroj Trexima Zlín

Pracujte na sobě

Kdo nechce spoléhat jen na to, jak bude prosperovat tuzemská ekonomika, může se k evropským platům posunout sám. Musí však pro to něco udělat. Studenti mohou začít studovat bez překážek na zahraničních univerzitách, což je dobrý předpoklad pro dosažení vyššího platu i v tuzemsku. Utopií už by nemělo být zahájení studia v Praze, pokračování v Paříži a získání diplomu třeba v Soulu, protože Brusel podporuje také výměnu s mimoevropskými školami. Celoevropskou snahou přitom je, aby okolo roku 2010 byly v maximální míře koordinovány studijní plány jednotlivých oborů a nároky na studium v členských státech EU.

A jak je to s pracovními příležitostmi? Ty jsou omezené a liší se podle zemí i vykonávané profese. Pracovní trh je otevřený Čechům v Británii a Irsku. Zástupci vybraných profesí, jako jsou například lékaři nebo zdravotní sestry, mohou pracovat na povolení ve formě takzvané zelené karty také v Německu a Rakousku. Bez omezení je možné si najít práci v zemích, které přistupují do EU s Českem. Ale proč se hrnout do zemí, kde jsou platy nižší nebo stejné jako v tuzemsku? Nadějněji to s uplatněním proto vypadá třeba na Kypru či Maltě, kde se průměrný plat pohybuje výše - okolo 50 000 korun měsíčně.

Jak se nám bude dařit v EU? Budeme stejně úspěšní jako země, které vstupovaly za podobných podmínek? Kdy doženeme původní evropskou patnáctku: jaké jsou názory jednotlivých odborníků?

Co očekáváte od vstupu do Evropské unie? Očekáváte zvýšení platu? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.