Když sečtou Svobodovi z Prahy všechny poplatky, které zaplatí za mimoškolní aktivity dětí, podlomí se jim kolena - u tří sourozenců vyšplhají výdaje třeba až na 50 000 korun. Všechny děti se věnují tenisu a klavíru, dva chlapci hrají baseball, dcera dělá atletiku a angličtinu, dvě z dětí chodí také na výtvarnou výchovu. „Nejdražší je baseball a tenis, a to děti ani v zimě nechodí trénovat do haly. I tak za tyto dva sporty zaplatíme pětadvacet tisíc ročně,“ říká maminka Irena Svobodová. Naopak nejlevnější je skaut, kam chodí jen dcera Eva.
Svobodovi přitom nechtějí mít z dětí žádné šampiony ani virtuosy; kroužky vybírají v místě bydliště, na pražském sídlišti. „Zatím jsou děti na prvním stupni základní školy, počítáme s tím, že na druhém stupni či víceletém gymnáziu aktivity omezí. Stejně ale asi moc neušetříme, protože budeme určitě platit nějakou jazykovou školu,“ míní paní Svobodová.
Hledejte levnější varianty
Akcie skončily v nedobrovolné dražbě, stejně jako majetek statisíců Čechů, kterým už výpisy z kuponové privatizace dávno pokryl prach.
Roste počet zaměstnanců, kteří jsou odměňováni nejen penězi, ale také určitým pohodlím. Týden dovolené navíc či delší volno kvůli dětem.
Rodiče by si však měli uvědomit, že pokud na svém dítěti šetří, mohou mu způsobit zdravotní potíže.
Lidé s průměrnými příjmy nemohou dětem dopřát ani soukromé hodiny tenisu, ani intenzivní jazykovou výuku. Přesto jejich potomci nemusí být ochuzeni o koníčky. Dostupné jsou pro ně kroužky, které organizují samotné školy, ať už jsou to například hodiny flétny, keramiky nebo třeba sportovních her. Ty jsou někde v rámci družiny dokonce zadarmo.
Dobrou volbou jsou kroužky a oddíly organizované neziskovými organizacemi - často stačí na celý rok pár set korun. Takové je například cvičení pod hlavičkou Sokola nebo skautské oddíly. Děti chodí nejen do přírody, ale sportují, seznámí se s výtvarnými technikami nebo hrají na hudební nástroje či nacvičují divadlo. Také křesťanská sdružení nabízejí mnoho zájmových aktivit, cena je většinou o dost nižší než u komerčních kulturních domů či sportovních oddílů.
Jak pomohou úřady
Pojistka je až náplast na bolístku, předem domácnost dobře zabezpečte! |
Zájemci musí vyplnit žádost a doložit potvrzení o příjmech. „Posuzujeme běžné příjmy rodiny za půl roku, porovnáváme je s náklady na bydlení a na provoz domácnosti a s cenou vybraného kroužku,“ doplňuje Vladimíra Fišerová, vedoucí odboru vnitřních a sociálních věcí Městského úřadu v Bechyni.
Ani málo, ani moc
Zásadu ani minutu nazmar razí mnozí rodiče, kteří dětem zaplní každé odpoledne celého týdne různými aktivitami.Pravidlo, do kolika kroužků děti zapsat, aby to bylo tak akorát, neexistuje. Optimální počet musí určit rodiče, jiné je to na vesnici či na malém městě, kde děti mají možnost trávit více času v přírodě a rodiče také nemusí řešit problém s dojížděním. Nejvíce podle odborníků záleží na typu dítěte. „Rozhoduje jeho věk, zatížení ve škole i v rodině, třeba domácími pracemi,“ upozorňuje socioložka Jitka Havlová.
„V zásadě platí, že by aktivit mělo být tolik, aby se děti nenudily, ale ne zase přemíra, při níž by si nestačily odpočinout. Rozhodně by kroužky neměly být odkladištěm a náhražkou za rodinnou péči.“ Naopak děti, které nemají kromě školy žádné koníčky, mohou podle psychologů snáze propadnout počítačovým hrám, později třeba drogám.
Energie mají na rozdávání. Když se zabaví, nezlobí. Ale kdo to má všechno platit? Mimoškolní aktivity dětí jsou hodně drahé. Více čtěte v našem aktuálním tématu ZDE. |