Každá z možností (vlastní byt nebo nájem) má své výhody a nevýhody. Pojďme se na ně podívat podrobněji. Kdo bydlí v nájmu, platí majiteli za to, že může používat jeho majetek, že může bydlet v bytě, který není jeho.
Zaplacené peníze vlastně ihned spotřebujeme, protože za ně dostaneme službu. Nikdy nebudeme mít na byt vlastnické právo a nájemné budeme platit tak dlouho, jak dlouho chceme bydlet. (Třeba i celý život.) Nájmy jsou státem nebo obcemi usměrňované, a tím zvýhodňované.
Pak ještě existují nájmy, které se označují jako tržní. V tomto případě majitel (nejčastěji fyzická osoba) pronajme byt a inkasuje nájemné. Jeho výše se řídí tržními pravidly – tedy nabídkou a poptávkou. Pro základní přehled cen bytů a nájmů bytů v daném regionu je možné si prostudovat nabídky trhu reprezentované realitními kancelářemi, realitními servery nebo inzertními novinami.
Ceny jednotlivých nabídek se samozřejmě liší, ale pro základní přehled to určitě bude stačit. Např. v Praze se dá byt 2+kk v hodnotě 1,5 mil. Kč pronajmout za 8 000 až 10 000 Kč měsíčně. Která z uvedených variant je lepší? (Půjčit si 1,5 mil. Kč a tyto peníze postupně splácet, nebo platit 10 000 Kč měsíčně?)
Flexibilita nájmu
Do podnájmu? Pořádně si prověřte nájemce! |
Finanční náročnost nájmu
Výše nájmu určitě výrazně závisí na pořizovací ceně nemovitosti. Asi se dá očekávat, že nájem v dvoumilionové nemovitosti bude vyšší než v nemovitosti za milion korun.
Protože ceny nemovitostí dlouhodobě rostou, dá se očekávat i nárůst cen nájemného.
Zkusme pro ilustraci spočítat, jak poroste nájemné v čase. Počítejme, že nájemné poroste stejným tempem jako ceny nemovitostí. Tedy jako inflace (2 % ročně). Jaké nájemné bude v budoucnu? (Viz tabulka)
Nárůst nájemného při počátečním nájmu 10 000 Kč (resp. 8 000 Kč), při ročním růstu nájmu o 2 % (resp. 4 %) ročně růstu nájmu o 2 % (resp. 4 %) ročně
Na počátku není nárůst nájemného nijak výrazný, ale po 20 letech činí asi 50 % a dále roste. Nejenže nikdy neskončí placení nájmu, ale nikdy neskončí ani jeho růst. Budeme tak platit stále více a více. V případě růstu nájmu ne o 2 %, ale o 4 % ročně bude výše nájemného za 10 nebo 20 let nesrovnatelně vyšší. Protože nájemné roste, bude se zvyšovat měsíční zátěž nájemníka i ve vysokém věku, tedy i v důchodu. Právě na konci produktivního věku se dá očekávat výrazný pokles příjmu. Tím nepříjemnější bude placení nájemného. Při koupi vlastního bytu nebudou splátky úvěrů narůstat. Budou více méně stále stejně vysoké. Navíc se úvěry jednoho dne splatí a dále nebudou existovat již žádné další závazky. (Kromě nákladů na udržování vlastní nemovitosti.)
Máte dost peněz a chcete bydlet v novém? Pak můžete vybírat, zejména pokud máte zájem o Prahu nebo některé z dalších větších měst. Více čtěte ZDE. |
Finanční náročnost vlastního bydlení
Jaké by byly možnosti pořízení vlastního bydlení a jeho splácení? Splátka hypotečního úvěru ve výši 1,5 mil. Kč (na 20 let se sazbou 6 % p.a.) by činila 10 700 Kč měsíčně. To je srovnatelné s výší nájemného v prvních letech. Nájemné bude pravděpodobně dále růst, kdežto splátka úvěru bude stále stejně vysoká. Navíc u této splátky není počítáno s jakýmikoli státními podporami. Při jejich započítání její výše ještě dále klesne. Splátka úvěru je srovnatelná s nájmem stejného bytu.
Růst cen nájemného zapříčiní, že nájem bude po 20 letech výrazně vyšší než splátka úvěru. Navíc v této době by došlo ke splacení úvěru a splátka by nadále byla nulová. Nájem bychom museli platit pořád. Jsou lidé, kteří si myslí, že na vlastní bydlení v objemu 1–1,5 mil. Kč nemají, zatímco na nájem třeba i 10 000 Kč měsíčně dosáhnou. Částka 10 000 Kč měsíčně je pro ně přijatelnější než částka 1 mil. Kč. Nevědí, že měsíční částky (nájem a splátka úvěru) jsou srovnatelné.
Porovnání nájmu a splátky úvěru s úrokovou sazbou 6 % p.a. a s dobou splatnosti 20 let. Dále je počítáno s nárůstem nájmů o 2 % p.a.
Závazek platit?
Jako argument proti úvěrům se často používají obavy z přijetí závazku. V případě hypotečního úvěru je nemovitost zastavena ve prospěch hypoteční banky a v případě, že klient není schopen hradit svoje závazky, je možné ji prodat. Klient tak ručí bance vlastní střechou nad hlavou. V případě nájmu není situace jiná. V případě, že nejsme schopni platit nájemné, také přijdeme o střechu nad hlavou. Z hlediska povinností je vlastní bydlení (na úvěr) a nájem stejně zavazující – musíme platit, jinak nebydlíme. Z výše uvedených důvodů se kloníme ve většině případů k pořízení vlastní nemovitosti před pronájmem.
Dáváte přednost bydlení financovanému úvěrem, nebo raději platíte nájem? Která z těchto variant je podle vás rizikovější? Jaké výhody spatřujete u nájemního bydlení?
Ukázky z knihy |
Úryvek je z knihy "Financování vlastního bydlení" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Zákoník práce - úplné znění s výkladem