Konzervativní strategie
V rámci této strategie nepožadujeme žádný kladný výnos – staráme se pouze a jedině o minimalizaci výkyvů hodnoty našeho portfolia. Proto asi nikoho nepřekvapí, že konzervativní strategie dává absolutní důraz na nástroje peněžního trhu. Jen zhruba 4,5 % jsou umístěna do obligací, které částečně diverzifikují riziko možnosti, že v budoucnosti dojde k poklesu úrokových sazeb – za těchto podmínek totiž rostou ceny obligací, což částečně vyváží pokles výnosů na peněžním trhu. Protože však obligace jsou přece jenom poněkud riskantní, je jejich objem poměrně malý.
Konzervativní portfolio v tomto složení je vhodné pro investory, kteří mají alergii na termín „pokles hodnoty“. Může být však vhodné i pro investory, kteří mají vysoké požadavky na likviditu portfolia nebo prostě jen investují s velmi krátkým horizontem. V takovýchto případech můžeme upustit od investování do cizích měn, jejichž doporučený podíl v portfoliu je beztak téměř zanedbatelný.
Konzervativní strategie je zajímavá ještě z jednoho důvodu: pokud budeme vkladní knížku, termínové vklady a sporožiro považovat za nástroje peněžního trhu, patří valná část drobných českých střádalů mezi konzervativní investory. Takto praktikovaná investiční strategie ovšem není optimální: vkladní knížky zřídkakdy poskytují slušné úroky a společně s termínovými vklady postrádají jednu z hlavních předností nástrojů peněžního trhu: vysokou likviditu .
Vyvážená strategie
V rámci vyvážené strategie požadujeme výnosy, které jsou zhruba na půli cesty mezi pevně úročenými nástroji a akciemi. Proto nepřekvapí, že podíl akcií v portfoliu činí zhruba 55 %. Portfolio neobsahuje cizí měny (konkrétně vklady a obligace v cizích měnách), protože jejich úročení je příliš nízké ve srovnání s korunovými nástroji , což společně s relativně vysokým měnovým rizikem činí z vkladů a obligací v cizích měnách neatraktivní investici.
Portfolio však může obsahovat akcie denominované v cizích měnách. Proč akcie ano a depozita ne? Za prvé, akcie nabízejí vysoké potenciální zhodnocení. Za druhé, měnové riziko hraje u akcií mnohem menší roli, protože ve srovnání s rizikem akcií jako takových je poměrně malé.
Vyvážené portfolio je zajímavé ještě z jednoho důvodu: jeho složení je prakticky stejné jako struktura „robotova portfolia“ (10 % peněžního trhu, 35 % obligací, 55 % akcií), které se velice dobře umístilo v soutěži investičních stratégů deníku The Wall Street Journal. Aniž bychom tedy vyvážené portfolio paušálně doporučovali jako nejlepší strategii, je vhodné vědět, že jde o prakticky vyzkoušený a osvědčený přístup.
Agresivní strategie
 |
Chcete vědět, jak vydělat na "bezpečných" akciích? Čtěte ZDE. |
Agresivní strategie není pro slabé povahy. Není určena těm, které vyvádí z míry každé zakolísání burzovního indexu a kterým úvahy o finančních krizích připravují bezesné noci.
Hodláteli přijmout agresivní investiční strategii, musíte být připraveni na možnost, že:
-
hodnota vašeho portfolia může klesnout o dvacet či třicet procent nedlouho poté, co začnete investovat;
-
ještě třeba i za pět nebo více let může být hodnota vašeho portfolia nižší než na počátku;
-
že před možnými burzovními krachy a podobnými příhodami vás nebude včas varovat žádný analytik ani makléř;
-
a že se možná jednou, díky své trpělivosti a odvaze, stanete milionáři.
Pokud vás neodradily první tři body, máte předpoklady zařadit se do nevelké vybrané skupiny „finančních drsňáků“. V opačném případě si raději ještě jednou prostudujte odstavce o konzervativní a vyvážené investiční strategii. Protože, řečeno slovy jedné staré příručky pro spekulanty: „Kdo má peněz málo, nebo těžce vydělané, ať na bursu nechodí, rovněž ne ten, kdo má slabé nervy a kdo při sebemenším poklesu nemůže spát. Bursián si musí zvyknout nejen lehce vydělávati, ale i lehce ztrácet.“
Volatilita v praxi
Laikové mívají občas problémy si představit, co vlastně investiční riziko vyjádřené volatilitou obnáší. Některým mohou tato čísla připadat jako abstraktní veličina, která toho příliš neříká. Konkrétnější představu o praktických důsledcích volatility může poskytnout následující obrázek. Graf ukazuje vývoj indexu severoamerického akciového trhu (S&P 500), indexu akcií vyspělých evropských zemí, indexu latinskoamerických trhů a indexu akcií nově industrializovaných asijských ekonomik v letech 1969 až 1998. První dva trhy by mohly spadat do kategorie „konzervativní akcie“, poslední dva do kategorie „agresivní akcie“.
Volatilita indexu S&P 500 a evropského akciového indexu činila ve sledovaném období 15,6 %, respektive 15,3 %. Akciové indexy Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie byly mnohem volatilnější: 36,9 %, resp. 28,8 %. Kdybychom investovali polovinu portfolia do Latinské Ameriky a druhou polovinu do Asie, dosahovala by celková volatilita tohoto smíšeného agresivního portfolia hodnoty 25,5 %. (Samozřejmě, že tyto hodnoty platí pro celé studované období a v průběhu času se mohou měnit.)
Zdroj: Global Financial Data
Obrázek velmi zřetelně ukazuje, že v dlouhodobém horizontu je vyšší riziko skutečně odměněno vyššími výnosy. Přívrženec agresivní strategie však musí být předem smířen s tím, že jistý díl jeho portfolia může během krátké doby ztratit značnou část hodnoty. Kdo například začátkem roku 1980 investoval do jihoamerických akcií, ztratil během dvou let 70 % hodnoty své investice. Následovalo dalších sedm hubených let, které však byly vystřídány raketovým růstem. Obrázek vydá za tisíc slov.
|
Ukázky z knihy | |
reklama
Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání
