To, co je v příloze v § 29 zákona u hesla státní příspěvek výše, si pro názornost převedeme do grafické podoby. Na základnu vyneseme měsíční příspěvek účastníka (již víme, že musí být měsíčně nejméně stokorunový), a jeho rostoucí výši (pracujeme s dvacetikorunovým intervalem od 100 do 600 Kč) přiřadíme velikost státního příspěvku, a to již podle novely, tedy trvale navýšený o 25 %.
Co z konstrukce státního příspěvku plyne?
- čím absolutně vyšší je vlastní příspěvek účastníka, tím je také absolutně vyšší příspěvek od státu.
Při nejnižší, tedy stokorunové platbě získává účastník 50 Kč, při 300 korunové platbě 120 Kč a konečně při platbě 500 korun (a jakkoliv více) měsíčně již 150 Kč. Nad tuto hranici 150 Kč se příspěvek dál nezvyšuje.To je v grafu názorně vidět, když u částek příspěvků účastníka rovných či převyšujících měsíčně 500 Kč se křivka státního příspěvku stává již rovnoběžnou se základnou.
Graf: Velikost státního příspěvku v závislosti na výši příspěvku účastníka
(v Kč měsíčně) a okamžitá míra výnosu plynoucí pro účastníka (v %)
- čím absolutně vyšší je vlastní příspěvek účastníka, tím je také relativně
nižší příspěvek od státu.
Z toho, že nejde o přímou úměru (to by státní příspěvek rostl lineárně), plyne, že pro účastníka je důležité posuzovat jak absolutní, tak i relativní poměr mezi příspěvkem od státu a jeho vlastním příspěvkem. Poměříme-li ty hodnoty mezi sebou, dostaneme v úseku od 100 do 500 Kč příspěvku účastníka (resp. 50 až 150 Kč státního příspěvku) tzv. degresívní závislost, která je v grafu vyznačena trvale mírně klesající křivkou: Výše státního příspěvku absolutně roste, relativně klesá. U minimální, jen stokorunové platby znamená připsání 50 korunového státního příspěvku okamžitý výnos 50 %, u 300 korunové platby činí státní příspěvek 120 Kč (ale „jen“ 40 %) a konečně u 500 korunové platby přináší 150 Kč připsaného státního příspěvku výnos ještě ve výši 30 %.
Protože již víme, že se státní příspěvek dál, přes 150 Kč měsíčně, již nezvyšuje, ale na druhé straně výše příspěvku účastníka omezena není, je zřejmé, že při případných vyšších platbách příspěvku účastníka relativní výnos ze státního příspěvku nutně dál klesá. To jsme znázornili v grafu, když jsme výši příspěvku účastníka prodloužili až na 600 Kč (a pak by výnos byl 150 : 600 = 25 %). Jak však již víme, účastník o své nepřijde, neboť za hranicí 500 Kč příspěvku účastníka – zaměstnance – již nastupuje další forma státní podpory (daňové úlevy).
Pohled na graf a případně jednoduché počty s kalkulačkou dovolují, aby si čtenář sám správně odpověděl na otázku: Jaká výše platby vlastního příspěvku účastníka je pro něj nejlepší?
Intuitivní odpověď – přece …nejlepší platba je taková, při které lze realizovat nejvyšší relativní výnos, je sice matematicky naprosto správná, ale ne vyčerpávající – a to právě díky slovíčku „relativní“. Není těžké odvodit proč. Buďme v realitě a podívejme se, co se po roce stane v případě stokorunové měsíční platby: Takový účastník si sám za rok uspoří 12 × 100 Kč, tj. 1 200 Kč, a k tomu získá státní příspěvek 12 × 50 Kč, tj. 600 Kč, celkem tedy 1 800 Kč. Dál předpokládejme určitý výnos, což v tomto případě – bereme jako by první rok penzijního připojištění – přinese jen okolo 50 až 70 Kč. Dohromady roční bilance účasti v penzijním připojištění se státním příspěvkem přinesla účastníkovi roční úspory ve výši necelých 1 900 Kč.
Je to hodně, je to málo?
Odpověď závisí na tom, k čemu tuto částku poměřujeme. Vztaženo k průměrnému zaměstnaneckému příjmu roční účast v penzijní připojištění nepředstavuje ani jeden průměrný týdenní čistý příjem – tak je roční úspora nízká! Je opodstatněná snad jen u velmi mladých lidí, či u těch, kteří jsou skutečně velmi omezeni ve svých příjmech, a jednoduše víc peněz než stokorunu nejsou schopni měsíčně na své připojištění odkládat. Jinak je nabídka relativně vysokého výnosu u nízkých částek velice matoucí a spíše zavádějící. Proč to neříci ještě tvrději: je zcela kontraproduktivní v okamžiku, kdy by se jen podle ní měli účastníci orientovat. Sociální funkci státnímu příspěvku nelze upřít, ale je využitelná skutečně jen pro velmi omezený okruh adresátů; u všech ostatních má bumerangový efekt (o devastujícím vlivu na ekonomiku penzijních fondů nemluvě).
|
Ukázky z knihy | |
Úryvek je z knihy "Penziní připojištění, 2.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého
