Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Začal prodávat zlato s kamarády z dětství. Dnes mají miliardový obrat

aktualizováno 
Podnikatelský příběh Vladimíra Brůny zní až neuvěřitelně. Z obyčejného kluka z Jablonce nad Nisou se vypracoval do světa velkých londýnských manažerů. Pak všechno opustil, vrátil se do Česka a zkusil podnikat v začínající firmě. S kamarády z dětství začal Čechům prodávat zlaté cihličky. Dnes má jejich firma Golden Gate roční obrat 1,3 miliardy korun.

Společnost Golden Gate prodala vloni 1 285 kg investičního zlata a 6,1 tun stříbra v celkové hodnotě za 1,3 miliardy korun. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Prý jste byl hodně pilný student, je to pravda?
Už od mala jsem měl velký sen odstěhovat se do zahraničí. Chtěl jsem žít ve Velké Británii, která mě vždycky fascinovala tím, že se tam jezdí vlevo, je konzervativní a má tradiční hodnoty. Už od svých 15 let jsem pracoval na tom, abych se tam mohl odstěhovat. Každé prázdniny jsem něco našetřil, abych jel do Londýna.

Chcete také investovat do drahých kovů?

Začít můžete již s 500 Kč.

Při studiích jste začal pracovat v České spořitelně jako bankéř. Čím vás lákal svět bankéřů?
Lákalo mě dělat velké transakce a věděl jsem, že potřebuji projít nějakým stupněm kariéry, abych si splnil sen a dostal se do zahraniční firmy ve Velké Británii. Měl jsem tedy naplánované, že je dobré začít bankou, pak si najít nadnárodní společnost a z té, pokud bude mít pobočku v Anglii, je již jen krok ke splnění snu.

Sen jste si splnil, dostal jste se do Londýna a pracoval v City. Život v Londýně vás ale semlel a převrátil životní hodnoty. Co se stalo?
Byl to velký svět. Potkal jsem tam spoustu zajímavých lidí a zažil množství zážitků. Jednoho dne za mnou přijeli rodiče na návštěvu a já je vzal na docela obyčejnou večeři. Rodiče jsou velmi skromní, tenkrát mi řekli: „Taková útrata. Z toho by u nás žila rodina v Jablonci celý měsíc a my to tady nechali za jeden večer.“ Přitom to byla jedna z nejlevnějších večeří, co jsem za poslední dobu měl. Uvědomil jsem si, že se v Londýně pachtím a nedokážu téměř nic ušetřit, protože život je zde rychlý, konzumní, náročný i velmi drahý. Když jsem při studiích pracoval jako bankéř v České spořitelně, dokázal jsem ušetřit dost peněz. Z mnohem vyššího platu, který jsem měl v Londýně, mi ale prakticky nic nezbývalo.

Vladimír Brůna (1978)

  • Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor finance a účetnictví.
  • Je členem Asociace certifikovaných účetních (ACCA).
  • Pracovat v České spořitelně a v nadnárodní poradenské firmě EY.
  • Dva roky působil ve Velké Británii v oblasti akvizic a fúzí.
  • V roce 2013 přijal nabídku, aby vstoupil do Golden Gate a věnoval se prodeji dravých kovů.
  • V roce 2016 prodala společnost Golden Gate 1 285 kg investičního zlata a 6,1 tun stříbra za 1,3 miliardy korun.
  • Je ženatý, volný čas tráví s rodinou, žije v Jablonci nad Nisou.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor finance a účetnictví.

Takže jste vlastně vydělával na útraty.
Ano. V Londýně platilo – těžce vydělej a pak si to užij.

Kolik hodin denně jste tam pracoval?
Od nevidím do nevidím, 15 až 17 hodin. Mezi tím jsem chodil na drahé obědy a večeře a jezdil na zahraniční cesty, probouzel se v hotelích a říkal si: „Kde to jsem – v Praze, Londýně, Rotterdamu...?“ Byl to takový kolotoč.

Pak přišla nabídka, abyste z Londýna odešel zpět do Prahy do začínající firmy a zkusil prodávat zlato. Váhal jste dlouho?
Ta nabídka přišla od mých kamarádů z dětství, znali jsme se od první třídy ze základní školy. Dnes jsou velmi úspěšní v internetu, mají za sebou projekty jako je Slevomat a je za nimi hodně práce. Já se v internetu nikdy moc neviděl, jsem spojen spíše s financemi. Kluci přišli za mnou s projektem, který na počátku rozjel Pavel Ryba s Pavlem Kupkou. Šlo o spoření do zlata a stříbra, byl to začínající projekt, který měl velký potenciál. Tak jsem se na něj šel podívat.

Přijal jste jejich nabídku hned?
Já měl tenkrát naplánovanou cestu kolem světa. Potřeboval jsem si odpočinout. Měli jsme zařízené letenky na jeden rok cestování. Kamarádům jsem slíbil, že si půjdu projekt na tři měsíce otestovat a uvidím, zda za to firma stojí. Jenže už během tří týdnů jsem zjistil, že je to to pravé, na co jsem v životě čekal. Cítil jsem, že se zde najdu. Takže jsme cestu kolem světa odložili na neurčito.

A prodal jste letenky zpět?
Nešlo je prodat, propadly. Cestu kolem světa jsem zrušil a v Golden Gate jsem už pátým rokem.

Fotogalerie

Začít podnikat s kamarády nemusí být vždy dobré rozhodnutí. Nebál jste se toho?
Pro mě bylo důležité, že jsem je znal od malička a věděl jsem, že jim mohu věřit. Věděl jsem, že když vstoupili do nějakého projektu, byl to úspěch. Říkal jsem si, že i v tomto případě zainvestovali své peníze do něčeho dobrého. Všichni jsme v podobné věkové kategorii, máme podobná rodinná zázemí, ale povahově jsme každý jiný, společně však věříme tomu, co děláme.

Zatím jste se nepohádali?
Stává se to. Máme různé názory, ale vždycky dokážeme najít společnou cestu. Jde o takovou symbiózu v nadsázce. Pavel Kupka je mozkem firmy a technický typ. Pavel Ryba je naopak srdcem firmy a analytický, ale přitom velmi charismatický člověk. Já jsem něco jako svalstvo, trávící a pohybová soustava firmy, která obstarává veškeré funkce pro život.

Jak to děláte, že se vám daří najít společnou cestu?
Naše firma má akcionářskou strukturu, ve které jsou čtyři větší akcionáři, nikdy však nerozhodujeme většinou, ale společným konsenzem. Dohadujeme se tak dlouho, než najdeme společné řešení. Je to tedy o hledání společného řešení, což se mi líbí. Funguje to tak mezi námi od začátku.

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.

Další příběhy čtěte zde.

Prodávat zlato se v Česku snaží řada firem. Vám se podařilo dostat se na špici během několika let. Co je tajemstvím vašeho úspěchu?
Všechny firmy, které se orientovaly na prodej zlata, vznikly kolem roku 2010 až 2011, kdy se zlatu velmi dařilo a bylo v kurzu. Většina firem prodávala s myšlenkou – podívejte se, jak se zlato historicky zhodnocuje, je to příležitost, bude se zhodnocovat dál.

Když jsem přišel do Golden Gate, sídlili jsme v zastrčeném domě na Praze 5 a byli jsme v oboru na 30. až 40 místě. Vymezili jsme se tím, že říkáme - zlato není o tom, abyste do něj investovali kvůli zhodnocení. Neinvestujte do zlata zbytečně moc, jděte jen do pětiny svého majetku. Patří to mezi investice, ale je to jen určitá část vašeho portfolia. Když se nebude dařit zlatu, bude se dařit ostatním složkám vašeho portfolia. Takže jsme unikátní v tom, že nehledáme velké investory, ale vytvořili jsme produkt pro obyčejné lidi. Přirovnali jsme ho ke stavebnímu spoření. V Čechách je docela zvyk spořit po kapkách, kdy si lidé odkládají měsíčně okolo tisícovky nebo patnácti set. Proto jsme si řekli, což udělat spořicí produkty, aby si lidé mohli střádat do zlata po malých částkách a po delší dobu.

Kolik máte dnes střadatelů a jaké částky většina z nich do zlata ukládá?
Máme už přes patnáct tisíc klientů. Nejčastější úložka je kolem 1 500 korun měsíčně, když se klientům začne toto spoření líbit, spoří si v průměru až dva tisíce měsíčně. Celkový objem cílových částek spoření u všech klientů Golden Gate překonal letos v březnu hranici osmi miliard korun, což je asi tolik jako celkové zlaté rezervy ČNB.

DANĚ 2017

Vyplňte daňové přiznání pohodlně on-line, chytrý tiskopis počítá za vás

Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE

Co je motivuje kupovat zlaté cihličky? Máte to zmapováno?
Většinou jde o střadatele se středním i vysokoškolským vzděláním se spořicím návykem, kterým není lhostejná jejich budoucnost. Častým motivem je, že se takto rozhodnou spořit i pro své děti nebo vnoučata v dlouhodobějším horizontu, například 18 let. Ostatně zlato je o dlouhodobějším investičním horizontu. Kdo má horizont kratší než pět let, tomu říkáme, že zlato pro něj není vhodné. Dalším motivem je spoření na důchod. A dost často je motivem takového spoření i to, že si lidé vytvářejí rezervu či pojistku, aby své útraty drželi víc na uzdě. Když máte peníze na spořicím účtu, snáz totiž někteří podlehnou tomu, aby je utratili za dovolenou nebo něco jiného. Když máte peníze ve zlatě, je to přece jen jakási bariéra nepodlehnout impulzivním rozhodnutím utrácet.

Jsou mezi vašimi klienty i takoví, kteří spoří výrazně víc?
Je mezi nimi pár takových, ale vždycky jim říkáme, že to má svá úskalí. Pokud má někdo větší částku, doporučujeme neinvestovat ji najednou, ale rozložit ji v čase. Zlato je komodita, tato investice má své zákonitosti, cena může jít jak nahoru, tak dolů. Když se daří akciím, nedaří se zlatu a opačně. Takže takové investory se snažíme brzdit, vzdělat a doporučujeme jim, aby si zkusili cenu zprůměrovat v čase, protože nikdy nenakoupíte nejvhodněji. Průměrování ceny je ostatně jedna z nejlepších investičních strategií.

Tuto strategii máte z učebnic?
Ne, to jsem se naučil v Londýně, kde jsem se měl příležitost potkávat se s úspěšnými investory. Ti velmi úspěšní jsou velmi skromní. Když jsem se jich ptal, jaký mají recept na úspěch – říkali nejprve, že měli štěstí. Já vím, že to není jen o štěstí, takže jsem vyzvídal dál. A oni pak shodně říkali – potřebujete dostatečně diverzifikovat své portfolio, tedy mít ho dobře poskládané, abyste rozložili riziko. Potřebujete průměrovat cenu v čase a potřebujete dodržovat investiční horizonty. A pak nepanikařit. Když se některé investici nedaří, nesmíte ji zbytečně prodávat. Naopak se musíte snažit kupovat levná aktiva, a pokud jsou aktiva někde na vrcholu, tak je odprodávat a hledat jiná levná aktiva.

Takže kromě průměrování ceny je klíčové i rozložení rizika.
Ano. I naši předkové se tím řídili celý život. Měli kus pole, chaloupku, krávu, zlatý dukát. Měli své investice prostě rozložené a ani nevěděli, že diverzifikují své portfolio. Dnes to máme trochu pokřivené. Řada lidí má zainvestováno pouze do papírových produktů. Pokud se ekonomice daří, je to v pořádku, ale když se přestane dařit a začnou nepokoje na trzích, jdou ceny akcií, podobně jako ceny dluhopisů, dolů a stáhne to i ceny nemovitostí. A společnost má problém. Proto je dobře dát kus peněz, ne zbytečně moc, do něčeho, co se bude chovat jinak než ostatní složky našeho majetku.

Předpokládám, že i vy spoříte do zlata. Kolik takových cihliček již máte? Prozradíte to?
Já věřím zlatu, ale i stříbru, považuji ho za podhodnocený kov. Zlato beru jako základ, takže mám i cihličky.

Jak rychle se dá naspořit na zlatou cihličku?
Nejčastěji lidé spoří na zlatou cihličku v hodnotě 30 tisíc korun, kterou si po roce spoření odnesou domů. Protože my preferujeme, aby měli lidé tyto cihličky u sebe.

Ale mít je doma je riziko.
Já sám to dělám tak, že mám vše pouze v bance.

O zlatě se říká, že je uchovatel hodnot. Někteří analytici ale poukazují na to, že zlato není tak snadno likvidní.
U nás je snadno likvidní, vykupujeme ho do 24 hodin. Jsme přímo napojeni na největší švýcarskou slévárnu a tím, že odebíráme zlato přímo ze slévárny, můžeme i zpětně cihličky do slévárny prodávat. Získat takové napojení ovšem není snadné, potřebujete mít obrat okolo 100 milionů korun měsíčně. Při nižším obratu vás slévárna odmítne a doporučí využít k odprodeji prostředníka. Slévárna je továrna, nechce se zatěžovat malými partnery.

Když se firmě daří, zpravidla přicházejí nabídky, aby ji vlastníci prodali. Přicházejí i vám takové příležitosti?
Přicházejí, ale firma není na prodej. I kdyby někdo přišel s půl miliardou korun, tak firmu neprodáme. Nikdo z nás si nedovede představit, že by šel dělat něco nového, je to pro nás celoživotní byznys. Baví nás to a naše klienty to s námi baví, takže určitě firmu neprodáme.

Co pro vás znamenají peníze?
Pro mě nejsou důležité.

Není to tím, že jich dnes máte hodně?
Víte, 97 procent lidí se trápí, že má peněz málo, dvě procenta lidí jsou nešťastných, že jich mají moc. Já se skromně řadím do toho jednoho procenta, co má peněz tolik, kolik potřebuje. Mám jich asi dost, když jich budu mít třetinu, tak to nepoznám, když jich budu mít trojnásobek, také to nepoznám. Pro mě je důležitý dobré pracovní vztahy, dobře strávený čas, rád cestuji, rád sportuji, rád jsem se svou rodinou a to je důležitější než peníze. Většina hlavně mladých lidí má tyto hodnoty hodně přeházené. Snaží se ze začátku honit za kariérou, odkládají rodičovství, pak zjistí, že kariéra za to nestojí. Ve 35 nebo 40 letech chodí na kliniky s nejrůznější zdravotními potížemi a dost často to končí tak, že své kariéře obětují zdraví. Teprve když nastanou nějaké zdravotní problémy, zjistíte, že priority jsou někde jinde a že si za žádné peníze zdraví ani štěstí nekoupíte.

Tuto zkušenost jste si odnesl z Londýna?
Ano.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Naučte se „včas přibrzdit“. Kdy je lépe se krotit a věci nehrotit

Všichni známe tušení, že další pokračování činnosti, kterou právě provádíme, k ničemu dobrému nepovede. Intuice nás sice varuje, abychom přibrzdili, přesto si...  celý článek

Ilustrační snímek
Přelomové rozhodnutí soudu: za úraz na teambuildingu má dostat tisíce

Spadl na sjezdovce, když utužoval pracovní vztahy, ale firma jeho úraz odmítla uznat jako pracovní. Tak se s ní soudí. Už několik let. A výsledek? Dva soudy ho...  celý článek

Tomáš Ervín Dombrovský
Změnit práci je jako se rozvést. Řada lidí to nezvládne, říká odborník

Na českém trhu práce to teď skřípe. Máme spoustu volných pracovních míst, ovšem minimum nezaměstnaných. Firmy lamentují, že nemají lidi. Ale je tu početná...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.