Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dlouhý: Minimální mzda je v rozporu se zájmy těch, kterým je zvyšována

aktualizováno 
Podle vládních plánů má v příštím roce vzrůst minimální mzda ze současných 11 tisíc na 12 200 korun. Zaměstnavatelům se to však nelíbí, protože tím vzrostou mzdové náklady. Ohrazuje se i Hospodářská komora, její šéf Vladimír Dlouhý považuje skokové navyšování minimální mzdy za škodlivé.

„Skokové zvyšování minimální mzdy zaměstnavatelům škodí hned několikrát. Jednak jim znemožňuje přípravu podnikatelských plánů, ale také samozřejmě zdražuje cenu práce, která podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý (více v článku Zaměstnavatelé jsou proti plánu vlády zvýšit minimální mzdu na 12,2 tisíce).

Ve videorozhovoru s analytičkou Helenou Horskou, hlavní ekonomkou Raiffeisenbank, který přinášíme, jde Vladimír Dlouhý ve svých úvahách o škodlivosti růstu minimální mzdy ještě dál. „Myslím, že minimální mzda nemá být nikde zavedena, je v protikladu se zájmy těch, kterým je zvyšována. Tedy těch zaměstnanců, kteří jsou na nízké mzdové úrovni,“ říká Dlouhý. Zároveň jako ekonom dodává, že jde o individuální názor, který je v rozporu s celosvětovým trendem.

Růst minimální mzdy a dopad na odvody v Kč
RokMinimální mzdaOdvody (34 % z hrubé mzdy)Mzdové náklady
20159 2003 12812 328
20169 9003 36613 266
201711 0003 74014 740
2018*12 2004 14816 348
Zdroj: Nařízení vlády; *návrh vlády

Podle Dlouhého se ze zvyšování minimální mzdy stalo něco jako automat vytvářející tlak i na ostatní mzdy. „V Čechách je navíc celkové odvodové zatížení práce velmi vysoké – jakmile se zvýší mzda, zvýší se rovněž odvody na zdravotní a sociální pojištění,“ poznamenává Dlouhý. Ve finále to má negativní ekonomický dopad, protože úroveň mezd se zvyšuje bez vazby na produktivitu práce.

Čtěte také

Za špatný označuje Vladimír Dlouhý i sociální model, který by měl podporovat skutečně potřebné, jako jsou matky samoživitelky s dětmi. Nejrůznější podpory se však podle Dlouhého naučili využívat v Čechách a celé Evropě i lidé, kteří by mohli pracovat.

V rozhovoru s Vladimírem Dlouhým otevírá analytička Helena Horská i další problém, který může souviset se zvyšováním mzdy. Někteří zaměstnavatelé totiž vyplácejí svým zaměstnancům oficiálně jen minimální mzdu, z níž platí odvody na sociální a zdravotní pojištění. Druhou, neoficiální část mzdy pak vyplácejí zaměstnancům takzvaně na ruku. To má další negativní dopady.

Ústní dohodou dostávat část mzdy na ruku, aby zaměstnavatel ušetřil na odvodech, podstupují zaměstnanci značná rizika. Pokud zaměstnavatel dohodu nedodrží, lze se jen těžko bránit. V případě onemocnění to má negativní dopad na výpočet nemocenské dávky a co víc, výrazně se tím zkrátí i budoucí důchod. „Nepůsobí i takto deformačně minimální mzda?“ ptá se analytička Helena Horká?

Podle Vladimíra Dlouhého jde o problém, který by existoval, i kdyby minimální mzda nebyla stanovená. V některých odvětvích, jako je třeba pohostinství, je tento způsob „odměňování“ stále běžný. Ze strany zaměstnavatelů jde o únik před odvodovou povinností, riziko přitom nese zaměstnanec, protože nízký oficiální příjem mu v budoucnu přinese nízký starobní důchod. Kdo nebude mít dostatek úspor, riskuje v penzi pokles životní úrovně.

Je institut minimální mzdy výhodný pro zaměstnance, nebo to má svá úskalí?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 22. června 2017. Anketa je uzavřena.

Je výhodný 1500
Má svá úskalí 1363
Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.