Hodnota bydlení v dnešní době již často překračuje milion korun a to není částka, která se dá našetřit z několika málo výplat. Částka, kterou dáme za vlastní byt nebo dům je několik našich ročních příjmů. Proto stojí zato si všechno dobře rozmyslet a naplánovat. V takto velkém objemu peněz se dá snadno ušetřit významná částka. Nebo naopak ztratit. Nájem často používají mladí lidé, kteří nejsou usazeni a nechtějí se vázat k jednomu místu. Např. po vystudování vysoké školy 2 roky pracují, pak odjedou na rok do zahraničí a po návratu pracují v jiném městě. Tam je nájem pochopitelný.
U lidí, kteří pracují a vydělávají, kteří chtějí bydlet na jednom místě, je vhodnější si pořídit vlastní bydlení. Když investujeme peníze, chceme od nich, aby se rozmnožily, aby se zhodnotily a případně jsme z nich mohli čerpat výnosy. V případě investice do nemovitosti vydáváme peníze za to, abychom nemuseli platit neustále nájem a tím jsme ušetřili. Investice do nemovitostí má s investicí hotových peněz jedno společné. Vydáváme peníze za to, aby nám přinesly (ušetřily) další peníze. Ne vždycky máme dost peněz, ale je možné si je půjčit a místo placení nájmu budeme splácet úvěry.
V současné době jsou splátky úvěrů srovnatelné s platbou nájemného. Takže úspora je patrná již v prvních měsících. V dalších měsících je ještě patrnější, protože nájemné pravděpodobně dlouhodobě poroste a splátka úvěru zůstane stejná. Po splacení úvěru už nemusíme platit vůbec nic. V případě placení nájmu bychom platili neustále a neustále více. V příkladu na grafu č. 24 počítáme s hodnotou bydlení ve výši 1 000 000 Kč a na celou částku si půjčujeme51) a úvěr splácíme 20 let. Počítáme s úrokovou sazbou 7 %.
Výše nájemného závisí na lokalitě a kvalitě bydlení
Domníváme se, že čtenář bude umět dosadit výši nájmu dle svého regionu. Výše nájmu je přibližně srovnatelná s výší splátky, možná o něco málo vyšší nebo o něco málo nižší. Jestliže však výše nájmu poroste přibližně s infl ací (rostou ceny nemovitostí, roste mzda, jsou důvody pro růst nájmů), není daleko doba, kdy bude výše nájmu nad výší splátky. V našem příkladu k tomu dochází po deseti letech. Pak už je splátka nižší než srovnatelný nájem. Po splacení úvěru (v našem příkladu po dvaceti letech) je nemovitost naše a nemusíme nic platit. Kdybychom se před dvaceti lety neodhodlali k úvěru, museli bychom stále dále platit nájem.
která banka je nejlevnější, která nejlepší?
Jak na nemovitost naspořit?
Nemovitost má hodnotu několika našich ročních příjmů. Proto pro naspoření potřebného objemu peněz bude znamenat spořit dlouho a spořit intenzivně. Pro naspoření na byt za 1 000 000 Kč za deset let by znamenalo spořit cca 8 000 Kč měsíčně. Za deset let celkem uložíme cca 1 000 000 Kč. Když budeme peníze ukládat rozumně a dosáhneme výnosu 6 % ročně, budeme mít za deset let asi 1,3 mil. Kč. To by nám mohlo stačit na koupi bytu, který dnes stojí 1 mil. Kč, ovšem nesměla by jeho cena růst rychleji než o 3 % ročně.
Spoření 8 000 Kč měsíčně není zrovna málo a pomohlo by nám to vyřešit problém až za deset let. Ale co dneska? Často potřebujeme někde bydlet už dnes. Asi si nemůžeme dovolit zároveň platit nájem a zároveň spořit 8 000 Kč měsíčně. Jedinou cestou, jak z této situace ven, je použití úvěrů. Místo dlouhého spoření budeme dlouho splácet. Závazky plynoucí z úvěrů nejsou o nic tvrdší než závazky plynoucí ze spoření. V obou případech platí: musíme platit, jinak nebydlíme.