Hodnota bydlení v dnešní době již často překračuje milion korun a to není částka, která se dá našetřit z několika málo výplat. Částka, kterou dáme za vlastní byt nebo dům je několik našich ročních příjmů. Proto stojí zato si všechno dobře rozmyslet a naplánovat. V takto velkém objemu peněz se dá snadno ušetřit významná částka. Nebo naopak ztratit. Nájem často používají mladí lidé, kteří nejsou usazeni a nechtějí se vázat k jednomu místu. Např. po vystudování vysoké školy 2 roky pracují, pak odjedou na rok do zahraničí a po návratu pracují v jiném městě. Tam je nájem pochopitelný.
U lidí, kteří pracují a vydělávají, kteří chtějí bydlet na jednom místě, je vhodnější si pořídit vlastní bydlení. Když investujeme peníze, chceme od nich, aby se rozmnožily, aby se zhodnotily a případně jsme z nich mohli čerpat výnosy. V případě investice do nemovitosti vydáváme peníze za to, abychom nemuseli platit neustále nájem a tím jsme ušetřili. Investice do nemovitostí má s investicí hotových peněz jedno společné. Vydáváme peníze za to, aby nám přinesly (ušetřily) další peníze. Ne vždycky máme dost peněz, ale je možné si je půjčit a místo placení nájmu budeme splácet úvěry.
V současné době jsou splátky úvěrů srovnatelné s platbou nájemného. Takže úspora je patrná již v prvních měsících. V dalších měsících je ještě patrnější, protože nájemné pravděpodobně dlouhodobě poroste a splátka úvěru zůstane stejná. Po splacení úvěru už nemusíme platit vůbec nic. V případě placení nájmu bychom platili neustále a neustále více. V příkladu na grafu č. 24 počítáme s hodnotou bydlení ve výši 1 000 000 Kč a na celou částku si půjčujeme51) a úvěr splácíme 20 let. Počítáme s úrokovou sazbou 7 %.
Výše nájemného závisí na lokalitě a kvalitě bydlení
Domníváme se, že čtenář bude umět dosadit výši nájmu dle svého regionu. Výše nájmu je přibližně srovnatelná s výší splátky, možná o něco málo vyšší nebo o něco málo nižší. Jestliže však výše nájmu poroste přibližně s infl ací (rostou ceny nemovitostí, roste mzda, jsou důvody pro růst nájmů), není daleko doba, kdy bude výše nájmu nad výší splátky. V našem příkladu k tomu dochází po deseti letech. Pak už je splátka nižší než srovnatelný nájem. Po splacení úvěru (v našem příkladu po dvaceti letech) je nemovitost naše a nemusíme nic platit. Kdybychom se před dvaceti lety neodhodlali k úvěru, museli bychom stále dále platit nájem.
VELKÝ TEST INTERNETBANKINGUJak na nemovitost naspořit?
Nemovitost má hodnotu několika našich ročních příjmů. Proto pro naspoření potřebného objemu peněz bude znamenat spořit dlouho a spořit intenzivně. Pro naspoření na byt za 1 000 000 Kč za deset let by znamenalo spořit cca 8 000 Kč měsíčně. Za deset let celkem uložíme cca 1 000 000 Kč. Když budeme peníze ukládat rozumně a dosáhneme výnosu 6 % ročně, budeme mít za deset let asi 1,3 mil. Kč. To by nám mohlo stačit na koupi bytu, který dnes stojí 1 mil. Kč, ovšem nesměla by jeho cena růst rychleji než o 3 % ročně.
Spoření 8 000 Kč měsíčně není zrovna málo a pomohlo by nám to vyřešit problém až za deset let. Ale co dneska? Často potřebujeme někde bydlet už dnes. Asi si nemůžeme dovolit zároveň platit nájem a zároveň spořit 8 000 Kč měsíčně. Jedinou cestou, jak z této situace ven, je použití úvěrů. Místo dlouhého spoření budeme dlouho splácet. Závazky plynoucí z úvěrů nejsou o nic tvrdší než závazky plynoucí ze spoření. V obou případech platí: musíme platit, jinak nebydlíme.
Úryvek je z knihy 
