Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlastník bytu může napadnout žalobou i usnesení, jehož přijetí se neúčastnil

  20:44aktualizováno  20:44
I člen společenství vlastníků jednotek (tedy bytů v tzv. "soukromém vlastnictví"), který se nezúčastnil shromáždění vlastníků jednotek, může napadnout jeho rozhodnutí v tzv. důležité věci (např. výměna oken všech bytů za plastová). Rozhodl o tom Nejvyšší soud v loňském judikátu sp.zn. 22 Cdo 1423/2009 ze dne 25.5.2011. Zároveň se zabýval i otázkou, jestli přehlasovaný vlastník musí při podání žaloby navrhnout svoje řešení daného problému, nebo jestli postačí, pokud navrhne "pouze" jeho zrušení. Nejvyšší soud došel přitom k názoru, že postačí zrušení přijatého rozhodnutí, není třeba navrhovat řešení jiné.
Nové Butovice

Nové Butovice | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

Podle § 11 Zákona o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb.) může vlastník jednotky, který byl v rámci tzv. shromáždění vlastníků (které je nejvyšším orgánem společenství vlastníků) při rozhodování o důležité záležitosti přehlasován, požádat soud, aby o ní rozhodl. Toto právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak zanikne.

Soud řešil výměnu oken za nová

Plné znění rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1423/2009

V našem případě se jednalo o to, že společenství vlastníků rozhodlo o výměně oken v celém domě za nová, plastová. Jeden z členů společenství, který se ovšem shromáždění, které o věci rozhodovalo, nezúčastnil, s tímto rozhodnutím nesouhlasil a napadl je u soudu. V soudu prvního stupně ani soudu odvolacího ovšem nebyl úspěšný a za pravdu mu dal až Nejvyšší soud. Rozhodnutí soudu první a druhé instance bylo založeno na dvou základních důvodech:

1. účel institutu § 11 odst. 3 zák. č. 72/1994 , jímž je (také) vyřešení sporné důležité záležitosti mezi přehlasovaným vlastníkem a ostatními vlastníky jednotek na shromáždění, nasvědčuje výkladu, aby soud záležitost vyřešil věcně, tedy nikoliv jen zrušením usnesení shromáždění, jímž se záležitost v úplnosti neřeší. V petitu žaloby by tudíž takové řešení mělo být navrženo. Soud tak v principu řekl, že přehlasovaný vlastník musí navrhnout jiné věcné řešení, nepostačí navrhovat pouze zrušení původního rozhodnutí

2. žaloba byla neopodstatněná i z důvodu, že právo na předmětnou ochranu má přehlasovaný vlastník, jímž však žalobce nebyl, protože se schůze shromáždění nezúčastnil a nebyl tedy přehlasován. Zde soud v principu vykládal příslušné ustanovení tak, že slovo přehlasován znamená, že žalobce musel o rozhodnutí skutečně hlasovat, tedy se schůze účastnit (což nebyla úvaha nelogická).

Nejvyšší soud zaujal jiný právní názor

§ 11 zákona č. 72/1994 Sb.:

(1) Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.
 
(2) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů.
 
(3) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas). Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.
 
(4) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4, o schválení nebo o změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek podle § 9a odst. 2 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.
 
(5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.
 
(6) Jsou-li členy společenství pouze tři vlastníci jednotek, je zapotřebí k přijetí usnesení podle odstavců 2 a 4 souhlasu všech vlastníků jednotek.
 
(7) Všechny změny, které se týkají označení jednotek a velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu, je společenství povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu.
 
(8) V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.

Není třeba navrhovat vlastní řešení důležité záležitosti, stačí požadovat zrušení rozhodnutí (derealizaci rozhodnutí)

Nejvyšší soud se vyjádřil k výše uvedeným bodům tak, že zaujal názor odlišný od názoru Vrchního soudu v Praze. Pokud se jedná o nutnost návrhu vlastního řešení namísto toho, které je napadené žalobou, Nejvyšší soud zohlednil především ten aspekt, že v režimu § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů se jedná o řešení případů, kdy vlastníci jednotek v souladu s jejich oprávněním vyplývajícím z uvedeného zákonného ustanovení rozhodli potřebnou většinou o realizaci důležité záležitosti, přičemž přehlasovaný spoluvlastník s tímto většinovým rozhodnutím nesouhlasí a má právo požádat soud, aby o této záležitosti rozhodl. Podle Nejvyššího soudu nemůže soud v takovémto případě svým rozhodnutím měnit učiněné většinové rozhodnutí, a to ani tehdy, pokud by návrhu vyhověl a dospěl k závěru, že je namístě jiné rozhodnutí o důležité změně. Zákon podklad pro autonomní rozhodnutí soudu o důležité záležitosti neposkytuje právě z toho důvodu, že se jedná o posouzení již učiněného rozhodnutí založeného na principu majority. Z uvedeného pak podle Nejvyššího soudu vyplývá, že žalobce není povinen v řízení navrhovat věcné řešení. Přijetí opačného stanoviska odvolacího soudu by ve svém důsledku vedlo fakticky k tomu, že názor vyjádřený v žalobě přehlasovaným vlastníkem bytové jednotky (a tudíž vlastníkem minoritním) by bylo možno prosadit prostřednictvím soudního přezkumu proti většinovému rozhodnutí mimo rámec hlasování shromáždění vlastníků jednotek. Nadto, vlastník jednotky, který se domáhá rozhodnutí o důležité záležitosti, může v řadě případů vyjádřit podanou žalobou toliko nesouhlas s rozhodnutím jako takovým, aniž by měl současně zájem na realizaci jiného rozhodnutí ohledně důležité záležitosti.

Účast přehlasovaného vlastníka na shromáždění není podmínkou pro podání žaloby

Pokud se jedná o podmínku účasti žalujícího vlastníka bytu na shromáždění vlastníků, které o věci rozhodovalo, zaujal Nejvyšší soud názor, že účast přehlasovaného vlastníka na shromáždění není podmínkou pro podání žaloby. Odůvodnil to především tím, že by tak byl vyloučen z možnosti podání žaloby např. i vlastník bytové jednotky, který se nezúčastnil schůze shromáždění z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů, což by bylo v rozporu s právem na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Právní věty rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1423/2009

Závěr, že v rámci soudního rozhodování o důležité záležitosti odhlasované shromážděním vlastníků jednotek musí žalobce v žalobě uvést konkrétní způsob (věcného) řešení takové důležité záležitosti není správný. Vedlo by to totiž ve svém důsledku fakticky k tomu, že názor vyjádřený v žalobě přehlasovaným vlastníkem bytové jednotky, a tudíž vlastníkem minoritním, by bylo možno prosadit prostřednictvím soudního přezkumu rozhodnutí o důležité záležitosti proti většinovému rozhodnutí mimo rámec hlasování shromáždění vlastníků jednotek. Nadto, vlastník jednotky, který se domáhá rozhodnutí o důležité záležitosti, může v řadě případů vyjádřit podanou žalobou toliko nesouhlas s rozhodnutím jako takovým, aniž by měl současně zájem na realizaci jiného rozhodnutí ohledně důležité záležitosti.

Z možnosti podat návrh na přezkum rozhodnutí v důležité záležitosti není bez dalšího vyloučen vlastník jednotky, který se hlasování nezúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí. To by vedlo k tomu, že vlastník jednotky, který se nezúčastnil schůze shromáždění např. z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů, by již pro tuto samotnou skutečnost byl vyloučen z možnosti podat žalobu týkající se posouzení většinového rozhodnutí v důležité záležitosti, což by bylo v rozporu s rozsahem ústavního práva na soudní ochranu poskytovanou v režimu čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Autor:




Finance.iDNES.cz radí

Víte, že připojení na pult centrální ochrany objektu snižuje cenu pojištění domácnosti?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Předpisy ve sbírkách zákonů od 15.5.2013 do 31.5.2013

I ve druhé polovině května 2013 byl aktivnější evropský zákonodárce.  celý článek

(ilustrační snímek)
Je přípustné rozdávání letáků na akcích konkurence?

Zajímavý obchodní spor mezi dvěma hobby markety řešil nedávno Nejvyšší soud. Jednalo se o otázku, zda konkurent může na akci pořádané jiným podnikatelem a v...  celý článek

Justice, talár, soudce, zástupce, soud, spis, trest, odvolat
Patentový úřad upozorňuje na soukromé databáze patentů a známek

Český Úřad průmyslového vlastnictví uveřejnil na svých webových stránkách upozornění na množící se případy nabídek na registraci tzv. průmyslových práv...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.