Zákon 586/1992 o daních z příjmů upravuje tuto oblast následovně:
Příjmy, které nejsou předmětem daně v oblasti cenných papírů
Příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního zákona (viz. Zákon č.92/1991 Sb. O podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby)
Příjmy, které se nezahrnují do základu daně (u fyzických osob)
Příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (viz ustanovení paragrafu 36 zákona). Jedná se o příjmy přijaté jako úrokové či dividendové výnosy a ostatní požitky z cenných papírů – akcií, zatímních listů, podílových listů, požitkových listů, dluhopisů, vkladních listů či vkladů jim na roveň postavených. Úrokovým či dividendovým příjmem se rozumí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění, zejména ve formě pevné či proměnlivé úrokové sazby, dividendy, amortizace diskontu atd.
Stejně zákon upravuje také příjmy plynoucí ve formě úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech a úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek bank nejsou určeny k podnikatelské činnosti (např. sporožirové či devizové účty). Zdanění se provádí srážkou u zdroje příjmů a provede ho ten, kdo příjem podléhající srážkové dani vyplácí. Srážkovou daní se daň definitivně vyrovnává, a tudíž tyto příjmy se do daňového přiznání neuvádějí. V případě fyzických osob činí sazba srážkové daně 15 procent.
Je třeba si však uvědomit, že vybrání daně srážkou přichází v úvahu pouze u příjmů, které plynou pouze ze zdrojů v České republice. Pokud má tedy daňový poplatník obdobné příjmy ze zahraničí, pak nelze srážkovou daň použít a zmiňované příjmy musí být zdaněny prostřednictvím daňového přiznání. V tomto případě tvoří samostatný základ daně pro následné zdanění.
Pokud však již došlo ke zdanění těchto příjmů v zahraničí a s příslušnou zemí má ČR uzavřenou mezistátní smlouvu o zamezení dvojího zdanění, lze daň zaplacenou v cizině započítat na daň z příjmů fyzických osob s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám, které jsou obsaženy v této mezistátní smlouvě.
Příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob v oblasti cenných papírů
- příjmy z prodeje cenných papírů nabytých v rámci kupónové privatizace (první prodej)
- příjmy z prodeje cenných papírů (kromě cenných papírů nabytých v rámci kupónové privatizace), přesáhla-li doba mezi nabytím a prodejem dobu šesti měsíců a tyto cenné papíry nebyly pořízeny v rámci podnikatelské činnosti
- příjmy přijaté jako úroky z vkladů ze stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory podle zákona o stavebním spoření
- příjmy přijaté jako úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů
- příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií za nižší než jmenovitou hodnotu
Příjmy u nichž se sražená daň započítává na celkovou daňovou povinnost
- úrokové příjmy z dluhopisů, vkladních listů a vkladů
- úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech
- rozdíl mezi vyplacenou (jmenovitou) hodnotou dluhopisu a prodejní hodnotou při jeho vydání
Přehled formy a výše zdanění u nejčastějších finančních produktů a operací s CP
Forma zdanění | Sazba daně | |
úrokové či dividendové výnosy (dluhopisy, akcie)* | srážková daň | 15% |
prodej CP (držení CP delší 6 měsíců) | osvobozeno | osvobozeno |
prodej CP (držení CP kratší než 6 měsíců)** | daňové přiznání | |
hypoteční zástavní listy | osvobozeno | osvobozeno |
příjmy ze stavebního spoření | osvobozeno | osvobozeno |
úroky z vkladů, běžných a spořících účtů | srážková daň | 15% |
Vysvětlivky k tabulce:
* jde o příjmy plynoucí z držby cenných papírů (dividendy, kupónové platby). Tyto příjmy jsou zdaněny srážkovou daní ve výši 15 procent a držitel těchto cenných papírů získává již čistý tedy zdaněný příjem.
** jestliže doba mezi nabytím a prodejem CP je menší než 6 měsíců musí poplatník odvést daň ve formě daňového přiznání. V případě zaměstnanců je to u příjmů vyšších než 4 tisíce Kč za zdaňovací období.
Myslíte si, že zdaňování příjmů z kapitálového majetku je příliš vysoké? Spekulujete s akciemi a podáváte daňové přiznání, jste-li úspěšný? Vybíráte si finanční produkty podle výše a formy zdanění? Těšíme se na vaše názory!