Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vnímají Evropané euro jako přínos?

aktualizováno 
Euro funguje v reálné podobě již třetím rokem. Jsou s ním obyvatelé zemí eurozóny spokojeni? Bylo podle nich jeho přijetí přínosem? Chtějí, aby jej zavedly i jiné země? A jak jsou na tom přistupující státy – přejeme si jednotnou evropskou měnu?

Studie KPMG mezi 2 300 klienty evropských bank zaměřená na otevřenost evropských zemí přeshraničním bankovním službám, o jejichž výsledcích jsme vás informovali (Češi nejsou s bankovnictvím spokojeni), se zaměřila i na jednotnou evropskou měnu, respektive názor občanů z řad klientů bank na ni. Mezi dotázanými byli obyvatelé zemí, které již euro zavedly, i obyvatelé států přistupujících k EU v květnu (plus Švýcarsko). Jak je tedy jednotná evropská měna oblíbená?

Občané eurozóny: zavedení eura nebylo prospěšné

Mezi zeměmi eurozóny byla zjištěna s eurem pouze malá spokojenost. Pouhých 32 procent dotázaných odpovědělo, že byla jednotná evropská měna pro jejich zemi přínosem. Proti bylo naopak 54 procent respondentů.

Mezi jednotlivými zeměmi existují v názoru na euro velké rozdíly. Nejvíce nespokojeni jsou občané Nizozemí (73 procent si myslí, že zavedení eura pro jejich stát nebylo prospěšné). Naopak největší „fanoušky“ má evropská měna v obyvatelích Španělska – zde byla o prospěšnosti eura pro zemi přesvědčena polovina dotázaných.

Zdroj: KPMG

Příčiny negativního postoje se v jednotlivých zemích samozřejmě také liší. Společným, obecně rozšířeným důvodem je ale obyčejně víra (oprávněná i neoprávněná), že konverze od národní měny využili obchodníci k zamaskování růstu cen, čímž došlo ke zvýšení inflace.

Zlevní v rámci EU výběry z bankomatů? Čtěte ZDE.

Ovšem přes tyto negativní postoje na otázku, zda by se ostatní evropské státy měly k jednotné měně připojit, odpovědělo „ano“ 66 % dotázaných z uvedených států. Tedy přestože obyvatelé eurozóny nejsou přesvědčeni, že bylo zavedení evropské měny pro jejich zemi přínosné, chtějí, aby se připojily ostatní země (i v Nizozemí – 52 % pro) a vytvořilo se tak „širší hrací pole“.

Zkoumané země vně eurozóny jsou vesměs euru nakloněny 

Naopak v pěti zemích mimo eurozónu je o prospěšnosti zavedení eura přesvědčeno v průměru 47 %. Že by přijetí znamenalo změnu k horšímu, uvedlo v průměru 35 procent respondentů.
Výsledky v jednotlivých zemích opět mohou vykazovat odchylky od průměru. Tradičně nízkou podporu má euro ve Velké Británii (jediná z uvedených zemí je většinou - 51 procent - proti), kde obyvatelé podporují silnou libru. Naproti tomu respondenti z České republiky jsou euru nakloněni nejvíce ze zemí zahrnutých do průzkumu.

Zdroj: KPMG

Zajímavý je výsledek ve Švédsku – v průzkumu KPMG se zavedením souhlasilo 53 % spotřebitelů využívajících bankovní služby, zatímco výsledek loňského (již druhého) referenda hovořil jasně: 56 procent proti, 42 pro (zbývající dvě procenta tvořily nevyplněné hlasovací lístky).

Evropská měna tedy má své odpůrce i fanoušky. Tři země EU jí dosud vzdorují, přistupující státy diskutují o možném datu jejího zavedení, a to z hlediska splnění konvergenčních kritérií i technické připravenosti. Otázky a odpovědi k zavedení eura v ČR a názor ČNB naleznete ZDE.

V Česku přibývá obchodů, kde berou eura. Kde zaplatíte zbytky valut z dovolené? Čtěte ZDE.

Je podle vás jednotná evropská měna pozitivním krokem? Těšíte se na její zavedení u nás? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Ilustrační snímek
Milion uložený na rok: někde vydělá 396 korun, jinde až 9 386 korun

Mít peníze „nasyslené“ v bance není aktuálně žádné velké terno. Ale co třeba se 150 tisíci či s milionem, o kterých víte, že je budete za rok potřebovat?  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.