Každý začínající investor (ať už praktik nebo teoretik) se velmi brzy setká se starým rčením o vejcích v jednom košíku. Kromě této „velké vaječné pravdy“ se též traduje řada pouček o správném počtu cenných papírů v portfoliu a o jejich struktuře. Ponechme nyní stranou otázku tříd aktiv (peněžní trh, obligace, akcie) a soustřeďme se pouze na diverzifikaci v rámci akciových portfolií. V této oblasti se často věří dvěma „zlatým“ pravidlům:
1.Aby portfolio bylo dobře diverzifikované, stačí investovat do dvaceti různých titulů.
2.Někdy postačuje i menší počet akcií než dvacet, je však nutné diverzifikovat napříč různými odvětvími - tak, aby portfolio tvořilo reprezentativní průřez napříč trhem.
Obě tyto poučky vycházejí z rozumných předpokladů a stojí za nimi zvučná jména některých renomovaných teoretiků. Například v knize „Investice“ (autoři William Sharpe a Gordon Alexander, česky vydala Victoria Publishing v roce 1994) stojí psáno:
„Zhruba řečeno, portfolio, které obsahuje víc než 20 cenných papírů, bude mít zanedbatelnou velikost jedinečného rizika. To znamená, že jeho celkové riziko bude přibližně rovno velikosti tržního rizika. Taková portfolia jsou tedy dobře diverzifikována.“
Navzdory tomu, že jde o citát podepřený autoritou nositele Nobelovy ceny, „pravidlo nejméně dvaceti“ je velmi zákeřné. Platí totiž pouze za určitých speciálních okolností. Příkladem dobře diverzifikovaného portfolia třiceti akcií je starý dobrý index Dow Jones Industrial 30, jehož báze je čas od času aktualizována tak, aby vždy co možná nejlépe odrážela strukturu americké ekonomiky. DJI 30 je dokladem skutečnosti, že skutečně není vždy nutné investovat do stovek různých titulů, aby výsledkem bylo vyvážené, dobře diverzifikované portfolio, jehož výnosy a rizika leží v blízkosti efektivní hranice trhu amerických „blue chips“.
Heslo „dvacet či třicet akcií stačí“ stejně jako zkratku „DJI 30“ si lze snadno zapamatovat - bohužel snad až příliš snadno. Pohybujeme-li se v prostoru „blue chips“, tedy solidních akcií velkých a zavedených firem, může být všechno v pořádku. Situace se ovšem rázem změní, vydáme-li se na horkou půdu vysoce rizikových akcií malých růstových společností. Kniha H. Levyho a M. Sarnata „Kapitálové investice a finanční rozhodování“ (česky Grada Publishing, 1999) cituje názor finančního poradce Elliota Lipsona který doporučuje patnáct akciových titulů z různých odvětví. Za zmínku stojí složení akciového portfolia, které pan Lipson v dubnu 1992 doporučoval svým klientům.
Akcie doporučené v roce 1992 E. Lipsonem
| Akcie | Odvětví |
| Pepsico | Nápoje |
| Bird. Corp. | Stavební hmoty |
| Turner "B" | Rozhlasové a televizní vysílání |
| Bear Stearns | Investiční bankovnictví |
| Everex Systems | Počítače |
| Groundwater Tech. | Životní prostředí |
| Humana | Zdravotnictví |
| American Bankers Insurance Group | Pojišťovnictví |
| Asarca | Neželezné kovy |
| Petroleum&Resources | Ropa |
| United Dominion Realty | Nemovitosti |
| GTE | Telekomunikace |
| Casey´s General Stores | Maloobchod |
| UST Inc. | Tabákový průmysl |
| Glesson | Nářadí |
Toto „dobře diverzifikované“ portfolio vhodně ilustruje základní úskalí přístupu „málo akcií různých odvětví“. Aby tento přístup mohl dobře fungovat, musí platit nevyřčený předpoklad, že kursy všech akcií v rámci různých odvětví se pohybují zhruba stejným způsobem. Tento předpoklad je však nesprávný, a to zejména v případě odvětví, která procházejí dynamickým vývojem a nabízejí největší výnosy, ale zároveň také hrozí největším rizikem ztráty.
Diverzifikace a vůdci odvětví (industry leaders)
Zvláště dobře je tento fakt patrný u odvětví elektroniky, které je v portfoliu pana Lipsona reprezentováno výrobcem počítačů Everex. Tato firma však záhy zapadla a Lipsonovo portfolio tudíž nemohlo profitovat z obrovských výnosů akcií firem Dell, Compaq, Hewlett-Packard, Sun Microsystems, Microsoft, Intel, Oracle a Cisco, které by nevyhnutelně musely být zastoupeny v lépe diverzifikovaném portfoliu. Ani výběr některých dalších reprezentantů počítačového odvětví v Lipsonově portfoliu nebyl příliš šťastný. Celkově by toto portfolio během zbytku 90. let zaostávalo za indexem S&P 500 právě v důsledku nedostatečné diverzifikace.
Zejména u relativně mladých firem a v odvětvích, která prožívají dynamický rozvoj, je diverzifikace mnohem důležitější než u „blue-chips“ v dospělých odvětvích. Jenom z několika vajec z mnoha se vylíhne skutečný úspěch. Svědčí o tom osud některých „industry leaders“ podle článku uveřejněného v lednu 2000 v deníku The Wall Street Journal.
Úryvek je z knihy Investiční strategie pro třetí tisíciletí (2.rozšířené vydání) z nakladatelství Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE např:Dokumentární akreditiv v praxi
Finanční rizika
Finanční matematika pro každého - 3. rozšířené vydání
Kolik titulů by podle vašeho názoru mělo obsahovat portfolio, které by ochránilo investora před vysokými ztrátami způsobenými sázkou na špatného koně? Těšíme se na vaše názory.
 |
