Volba povolání: školy moc nepomáhají

  • 7
Lidé si většinou volí taková povolání, která jim umožní rozvíjet vlastní schopnosti a dovednosti. Ale pokud je znají. Na školách je prozatím kariérové poradenství a důraz na rozvoj osobnosti v plenkách, a tak mnozí zjišťují, na co mají a na co ne, až u konkrétního zaměstnavatele.

Proč se někdo rozhodne být učitelem, prodavačkou, lékařem číšníkem, kadeřnicí nebo zedníkem? Vlivů je celá řada. Setkání se zajímavými lidmi a profesionály různých oborů v mládí, pokračování v rodinné tradici. Mnoho studentů dá na doporučení učitelů, kteří v nich objevili talent k určité činnosti a podnětným vedením se postarali o to, aby žák svůj talent nepromrhal. Některé lidi ovlivnila při rozhodování o jejich profesi myšlenka, že by svým přispěním mohli obohatit a rozvinout určitý obor, jiné láká to, že zvolené povolání obsahuje takové činnosti, které jsou blízké jejich zájmům nebo koníčkům, nebo vyhovuje jejich životnímu stylu.

O práci se na školách ještě moc neučí

Představy patnáctiletých studentů o budoucím povolání jsou často nereálné. A jejich rodiče na tom nejsou kolikrát lépe. V současné době je kariérové poradenství

Personalisté! Pro firmu, ale hlavně pro zaměstnance....

na většině základních i středních škol teprve v plenkách. Vzhledem ke stále se měnícím požadavkům trhu práce a rostoucím nárokům na pracovníky je však takové poradenství důležitější než dříve. Ministerstvo školství, Národní ústav odborného vzdělávání a další instituce se snaží do základních škol zavést předmět volba povolání a do středních výchovu k zaměstnatelnosti.

Co by se studenti měli o povolání dovědět?

"Řada učitelů se nyní proškoluje, aby dokázali děti naučit orientovat se ve světě práce, poznat své předpoklady a schopnosti, reálně zhodnotit, na co mají a na co nemají," říká zástupkyně ředitele Pedagogického centra v Ústí nad Labem Olga

Čeho se vyvarovat při volbě povolání

* Nerespektování svého temperamentu. Člověk, který nevyhledává společnost a bojí se komunikovat s lidmi, by jako obchodní zástupce trpěl.
* Podceňování či přeceňování vlastních dovedností, schopností.
* Nerespektování vlastních zájmů a vrozených vloh.
* Zkreslené představy o budoucím povolání. Je dobré informovat se o tom, co povolání skutečně obnáší.

Hamrlíková. Studenti se dále naučí získávat informace o situaci na trhu práce, dozvědí se, na jaké úřady a jakým způsobem se mohou při hledání zaměstnání obracet, ale také jak se mají chovat při pohovoru a jak napsat životopis. Seznámí se i se zákoníkem práce. "Nejdůležitější je, aby se mladí lidé dokázali rozhodnout sami za sebe, podle svých schopností a přání, ne třeba jen podle očekávání rodičů," podotýká Hamrlíková. Než bude kariérové poradenství na školách běžnou záležitostí, mohou se rodiče při rozhodování svého potomka o profesní dráze obrátit s jeho souhlasem na psychologa se specializací na psychologii práce. Ten samozřejmě přímo neurčí, který obor si má zvolit, ale na základě profesionálně provedené analýzy osobnostních schopností může určit, v kterých oblastech by mělo dítě reálnou šanci uspět za předpokladu, že se oboru bude aktivně věnovat.

Informace užitečná nejen pro zaměstnavatele

 V dnešní době se očekává, že člověk nezůstane u jedné profese po celý život. Proto je nutné své dovednosti dále obohacovat. Zkouškou, jak dobře člověk rozvíjí své kvality a umí je nabídnout na správném místě, bývá výběrové řízení na pracovní pozici. Aby bylo i v případě neúspěchu prospěšné pro zájemce o zaměstnání, měl by se snažit získat zpětnou vazbu o tom, proč neuspěl. "Možná dělá při prezentaci zbytečné chyby nebo nesprávně odhaduje své schopnosti a odbornou praxi," říká manažerka divize OfficeTeam ze společnosti RobertHalf Zdeňka Bajerová.

Zaměstnavatelé chtějí uchazeče o místo poznat důkladněji, a tak jej nechají zúčastnit se takzvaného asessmentu, který je prospěšný pro obě strany. Zaměstnavatel pozná kandidáta více z pohledu jeho budoucí pracovní náplně, a to nejen z přijímacího rozhovoru. Během obvykle dvoutýdenního asessmentu hodnotí pozorovatelé, jak se člověk vyrovnává v modelových situacích s problémy, s nimiž se bude na dané pracovní pozici setkávat. Jiné firmy získávají informace o dalších schopnostech kandidáta při takzvaném crosingu, kdy zaměstnanci rotují napříč firmou v rámci projektu zastupitelnosti. I tato zkušenost vede k poznání vlastních schopností a k nasměrování dalšího vzdělávání a kariérnímu růstu.