Vpád pracovníků do EU nehrozí, tvrdí studie

Stávajícím členským státům Evropské unie nehrozí žádná vlna nezaměstnaných, chudých a nevzdělaných přistěhovalců z nových členských zemí, kteří zaplaví pracovní trh a zboří systémy sociálního zabezpečení. Je-li někdo pohybem pracovníků ohrožen, pak jsou to samy vstupující země, protože čelí reálnému nebezpečí odlivu mozků. Vyplývá to z odborné studie, která byla zveřejněna v Bruselu.

Zájem ze strany vzdělaných

Pokud by platila zásada naprosto volného pohybu, přestěhovalo by se z osmi nových členských zemí ve střední a východní Evropě do dnešní EU v příštích pěti letech asi jedno procento obyvatel. Roční příliv do EU by tudíž byl 220 tisíc lidí.

Typickými potenciálními migranty nejsou nevzdělaní manuální pracovníci, kterými straší část tisku v zemích EU, ale mladí lidé s vysokoškolským vzděláním, případně ještě studenti, častěji ženy než muži. Jejich odchod by mohly nové členské státy bolestivě pociťovat záměr hledat práci v cizině mají dvě až tři procenta těchto lidí do 24 let.

Obavy z invaze? Hloupost

„Studie potvrzuje, že obavy z invaze pracovníků jsou nepodložené. Spíše bychom se měli zamýšlet nad důsledky odlivu mozků z nových zemí, což by na jejich ekonomiky mohlo mít negativní dopad,“ uvedl mluvčí Evropské komise Reijo Kemppinen. Podotkl, že Evropská komise nechce nijak zpochybňovat přechodné období, které členské státy prosadily při jednání o vstupu nových zemí. „Pokud však je jeho aplikace založena na strachu z velkého náporu nekvalifikovaných lidí toužících po sociálních výhodách, tak má veliké oči,“ dodal.

Zájem o práci v EU (%)

Země

uvažuje

je rozhodnuto

určitě půjde

Poláci

3,7

1,6

1,0

Pobaltské země

3,5

2,0

0,8

Češi, Maďaři, Slováci

2,4

0,8

0,6

Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a v menší míře Británie zredukovaly své původní sliby plně otevřít své pracovní trhy pro občany z nových zemí. Zdůvodnily to mimo jiné obavou, že by tito lidé získali rychle přístup k sociálním výhodám a zneužívali jich. Plně liberalizovat hodlá zatím jen Irsko, i když i jeho vláda uvažuje o některých omezeních.

Ostatní země EU budou podle všeho aplikovat přechodné období, tedy dávat nejméně dva roky při přijímání pracovníků přednost domácím občanům nebo těm, kdo přijdou ze stávajících členských států Evropské unie.

Po dvou letech zpracuje Evropská komise zprávu o tom, jak situace vypadá, a státy budou moci pokračovat v diskriminaci pracovníků z nových zemí ještě tři roky. Prodloužení o další dva budou už muset zdůvodnit vážnými otřesy na pracovním trhu.
Studie konstatuje, že dnešní členové EU mohou očekávat příliv vysoce kvalitní pracovní síly, která přinese rychlé ekonomické výhody a vylepší jejich dlouhodobou sociálně-ekonomickou základnu.

Znamená to, že pro staré členské státy představuje tato situace více výhod než rizik. Očekávaná mobilita pracovních sil z nových členských států by podle statistik nepřevýšila běžný pohyb mezi dnešními zeměmi EU, do nějž se zapojuje 1,5 procenta obyvatel.