To vše díky novince, společnému zdanění. Ale za tu trochu námahy to stálo, nebylo totiž vůbec výjimečné, že finanční úřady vracely do jedné rodiny tisíce i desetitisíce korun.
Například Kateřina Veselá z Prahy vzpomíná na maraton posledního březnového dne: „Daně jsem už měla spočítané, jako každý rok se mi o ně postarala kamarádka účetní. Nevydělala jsem si moc peněz, dalo by se říci, že rodinu živil hlavně manželův podnikatelský příjem.“ I manžel měl daně zpracované, takže oba už koncem února nabyli dojmu, že letos jsou se státem vyrovnáni.
Za pět minut dvanáct
A pak přišel 30. březen, jeden den před posledním termínem podání daňového přiznání. Do Katky se při společném posezení u kávy pustily kamarádky: „Jak to, že jste nepodali daňové přiznání společně?“ V novinách totiž psali, že se takový postup vyplatí zvlášť manželům, kteří mají výrazně rozdílné příjmy. A to byl i případ Katky a jejího muže – ona vydělala za rok necelých 100 000 korun, on víc než půl milionu.
Kateřina měla pocit, že když už oba daňové přiznání vyřídili, mají smůlu a žádná daňová úspora se jich týkat nebude. Přece jen jí to však nedalo a zavolala daňovému poradci svého manžela. Ten se chytil za hlavu: vůbec si prý neuvědomil, že jeho klient je ženatý, má dítě a jeho manželka pracuje spíš pro radost než pro výdělek. Vždyť to je ukázkový příklad rodiny, pro kterou se hodí společné zdanění!
Pak už šlo všechno ráz na ráz. Sešli se za dvě hodiny a vyplnili všechny daňové formuláře znovu. Druhý den, poslední termín, kdy je možné formuláře odevzdat, zamířila Katka na finanční úřad a za sebe i za manžela podala takzvané opravné daňové přiznání.
Úspora = dovolená
„Skutečně se nám celý ten kolotoč vyplatil, ušetřili jsme na daních přes 40 tisíc korun. Koupili jsme si nová kola a v létě na nich vyrazili na dovolenou,“ vzpomíná Kateřina.
