Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vstup do EU nám zisky z vkladů asi nesníží

aktualizováno  0:05
V souvislosti s blížícím se vstupem České republiky do EU napadají mnoho lidí nejrůznější otázky související s tím, jak se chystaný vstup dotkne konkrétně jejich osoby. Mezi tyto otázky patří samozřejmě i to, jaký vliv bude mít vstup do EU na úrokové sazby terminovaných vkladů tuzemských bank. Budeme na nejpopulárnějším českém spořícím nástroji vydělávat více či méně?

Je zřejmé, že úrokové sazby komerčních bank se odvíjí především od celkové makroekonomické situace země a potažmo od měnové politiky centrální banky. Manévrovací prostor centrální banky, popřípadě vlády u země, jejímž cílem je vstup do EU a následně i měnové unie, je ovšem značně omezen Maastrichtskými kritérii. Dříve nebo později budou naše úrokové sazby shodné s těmi, které jsou či budou v ostatních zemích EU. Poohlédnutí zpět do minulosti naznačuje, že tomu tak bude i v případě odložení vstupu do měnové unie na pozdější dobu.

Díky přísné měnové politice ČNB a relativní makroekonomické stabilitě (především nízká inflace) se ovšem naše úrokové sazby již velmi přiblížily úrovni sazeb v EU. Do budoucna však určité vychýlení a podoba s ostatními zeměmi, které v posledních 20 letech vstupovaly do EU, nejsou vyloučeny.

1986 – výrazný pokles sazeb na jihu Evropy

Španělsko a Portugalsko se staly členy EU při jejím v pořadí třetím rozšíření 1. ledna 1986. Podívejme se nejprve na graf zachycující vývoj komerčních úrokových sazeb na vklady splatné do jednoho roku v obou vstupujících zemích v porovnání s průměrnými sazbami bank v rámci států EU (mimo Lucemburska). Data jsou čerpána ze zdrojů OECD.

Jak lze z grafu snadno vyčíst, hodnota úrokových sazeb se začala u obou nově vstupujících zemí přibližovat k průměru EU  již v průběhu roku 1984. Na tomto místě je třeba upozornit, že nevýhodou zde uvedeného grafu je nedostatečný počet pozorování, jelikož se řada skládá pouze z ročních průměrů (přesnější data se nám bohužel nepodařilo sehnat). Při větším počtu pozorování by totiž byla zřetelnější akcelerace přibližování úrokových sazeb k evropskému průměru zejména po podepsání asociačních dohod mezi EU a Španělskem a Portugalskem.

1995 – vstup Rakouska, Švédska a Finska

I v případě čtvrté vlny rozšíření EU k 1. lednu 1995 lze z grafu vývoje komerčních úrokových sazeb pozorovat určité přibližování úrokových křivek, i když zdaleka ne tak výrazné jako v případě Španělska a Portugalska. Pokud nebudeme brát v úvahu úrokové sazby ve Švédsku, které se v celém sledovaném období pohybují v těsné blízkosti evropského průměru, můžeme konstatovat následující: přibližně 2 až 2,5 procentní rozdíl mezi sazbami v Rakousku a Finsku a sazbami v EU platnými před vstupem do EU se během tří let po vstupu snížil na přibližně jedno procento.

Co tedy čeká Českou republiku?

Nominální úrokové sazby na vklady splatné do jednoho roku se podle průměrů ECB pohybují v současnosti v EU kolem hodnoty 3,2% p.a. V České republice je to přibližně 3,8%. Pro případné výraznější změny ve směru přibližování českých sazeb k sazbám v EU proto není příliš prostoru a nejsou ani pravděpodobné.

Žádné zemětřesení na poli úročení termínovaných vkladů či dluhopisů nelze tudíž moc očekávat. To pak samozřejmě platí i pro kapitálové zisky z držení dlouhodobějších obligací.

Tento scénář ovšem bude platit jen za následujících předpokladů:

  1. absence nečekaných inflačních šoků ovlivňujících jen Českou republiku, např. deregulace a zachování makroekonomické stability (největší nebezpečí představuje pravděpodobně stále rostoucí veřejný dluh)
  2. strategie přiblížení české cenové hladiny tzv. neobchodovaných statků cenové hladině v Evropě formou posilování koruny vůči euru při zachování nízké inflace (např. stejná cena u holiče či za nájem, které jsou v ČR stále výrazně nižší)

Jinou strategií sblížení cenových hladin je výrazně vyšší inflace v ČR při zachování relativně stabilního kurzu Kč/euro. Tato strategie by ovšem způsobila výraznější odchýlení českých úrokových sazeb od těch v EU.

Ať už bude situace jakákoli, bude nejdůležitější vývoj reálných úrokových sazeb (tj. po odečtení inflace) a měnového kurzu Kč/euro. Ten se však odhaduje velmi těžko.

Jaký vliv bude mít podle Vás vstup České republiky do EU na úrokové sazby tuzemských bank? Můžeme se podle Vás konečně těšit na kladné reálné úrokové sazby?

 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.