Výběr ředitele nechte na odbornících

Události posledních týdnů ukázaly, že v Česku rozumíme nejen jaderné energetice, mezinárodním vztahům, ale i výběru špičkových vedoucích pracovníků.

Když hledá nějaká firma nového ředitele, měli by si její majitelé, akcionáři či osoby pověřené dozorem nad touto firmou hned na začátku sednout a vymezit, co od nového ředitele chtějí. V první fázi by si měli říct, jestli jeho úkolem bude firmu udržet, rozvinout, uzavřít nebo připravit k prodeji. To je podstatné pro definování vlastností a dovedností nového člověka. Jsou tři základní oblasti, ve kterých by majitelé měli mít jasno a jejich vymezení by mělo být součástí nabídky učiněné novému řediteli. Přijímaný ředitel má právo vědět, jakým způsobem mu budou vlastníci firmy mluvit do jeho práce, například do organizace, do snižování nákladů, do zvyšování efektivity, do zlepšování podmínek na pracovišti, do náboru nových zaměstnanců. Měl by předem vědět i o způsobu komunikace s ostatním vedením firmy, jak se bude spolupodílet na strategii firmy a jakým způsobem bude ve funkci potvrzen či z ní odvolán. Určitě by se měl předem seznámit také s postavením firmy na trhu ve vztahu ke konkurenci, ke klientům a k firemním spojencům. Měl by tedy již předem vědět co se po něm chce a co smí a nesmí.

Jak nového člověka hledat?

Je důležité si předem ujasnit, kdo bude nového ředitele hledat. Hledání lidí je profese jako každá jiná a na výběr ředitele by se měly takřka výhradně používat specializované poradenské firmy, které se zabývají takzvaným Executive Search, či headhunteři. A to proto, že kvalitní headhunter dává záruku nestrannosti a rovněž dává v sázku své dobré jméno, které v případě, že nový ředitel neuspěje, může utrpět značnou úhonu. Ti, kdo rozhodují o výběru nového ředitele, by měli hledat někoho, kdo má s touto rolí už nějaké zkušenosti. Měli by se rozhodně vyhnout oblíbené chybě, kdy se z chirurgů dělají ředitelé nemocnic, protože medicíně přeci rozumějí. A nejde, jak všichni víme, zdaleka jenom o nemocnice. Řada lidí si stále ještě myslí, že továrnu na boty musí řídit člověk, který má největší zkušenosti s jejich výrobou. Dobrý ředitel musí mít hlavně zkušenosti s rolí, kterou má zastávat. Musí rozumět ředitelování. To, jestli se vyzná v produktu firmy, je až druhotné, protože v každé firmě by mělo být dost lidí, kteří jí rozumějí velmi dobře. Není-li tomu tak, firma je pravděpodobně ztracena tak jako tak. Ve světě je takový postup zcela běžný - například Bosenská centrální banka hledala guvernéra. Jeho hlavním úkolem bylo posílit bosenskou měnu tak, aby se stala respektovaným mezinárodním platidlem. Nehledali v Bosně, ale po celém světě. Našli bývalého guvernéra Národní banky Nového Zélandu, který se v této roli velmi osvědčil a poté pracoval v centrále Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu. Ten pán pravděpodobně na počátku ani nevěděl, kde je nějaká Bosna a Hercegovina, a zcela určitě nevěděl nic o ražbě mincí, zato moc dobře věděl, jak má fungovat národní banka.

Autor je personální konzultant