Vybírat střední školu je zodpovědný úkol pro rodiče i děti. Ilustrační snímek

Vybírat střední školu je zodpovědný úkol pro rodiče i děti. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Cukrář, mechanik nebo zedník? Jak vybrat ideální školu

  • 16
Udělejte rodinnou poradu, sedněte společně k počítači a pak zkuste navštívit vybrané školy. Čím víc informací zjistíte předem, tím spíš budete mít doma spokojeného středoškoláka.

Rozhodnout o své budoucnosti v patnácti letech a naplánovat si celý život je značně obtížné. Jenže co naplat, české školství je neúprosné a nutí školáky i jejich rodiče takový verdikt učinit.

Dobře to ilustrují i známé příběhy z historie. Například mladičká Marie Terezie si v patnácti odbyla svou hereckou premiéru v komedii Il cicisbeo sconsolato. Albert Einstein se nedlouho po patnáctých narozeninách snažil (neúspěšně) dostat na curyšskou polytechniku, kdežto Niels Bohr raději kopal do balonu, než by dumal nad tím, jak to funguje uvnitř atomu.

Pokud máte doma deváťáka, víte to sami velmi dobře. Už vám zbývá jen pár týdnů abyste vyplnili přihlášku a poslali ji do 15. března řediteli konkrétní školy. Správně vybrat není rozhodně jednoduché: k dispozici máte pouze dvě přihlášky, přes třináct set středních škol a k tomu dítě, které se právě teď vyrovnává s pubertou.

Vlastní ambice musí stranou

Každý kariérní poradce by vám zřejmě řekl, že nechat rozhodnutí o dalším studiu na posledních pár týdnů je minimálně nezodpovědné. Předpokládejme tedy, že už víte, zda máte doma potenciálního vysokoškoláka, maturanta, nebo spíš praktika, kterého bude jednou živit výuční list a šikovné ruce.

Přijímací řízení na SŠ

Do kdy podat přihlášku: Do 15. března

Kam podat přihlášku: Písmeně přímo řediteli příslušné střední školy

Kolik podat přihlášek: 2

1. kolo přijímacích zkoušek: Školy, které se přihlásily k projektu jednotných přijímacích zkoušek 15. dubna (4leté střední školy) a 18. dubna (6- a 8leté střední školy). Ostatní školy 22. - 30. dubna

2. kolo přijímacích zkoušek: Určí ředitel střední školy

Pak je nutné trochu zkrotit rodičovskou ctižádostivost. Zamyslete se s chladnou hlavou, co vaše děti zajímá a nakolik jim jde učení. „Vlastní ambice musí stranou, důležité je najít to, co baví dítě. Není špatné dát na názor učitelů, kteří je v tomto znají nejlépe,“ radí rodičům například Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky na pražském Proseku.

Ovšem pozor, i s dětskými cíli a aspiracemi je nutné nakládat opatrně, raději proto s dětmi nečekané nápady proberte. Může se totiž stát, že je daný obor za pár let omrzí.

Nebylo by to nic výjimečného. Podle aktuální studie Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) by raději změnila obor téměř polovina učňů a více než třetina maturantů, byť skoro 90 procent z nich tvrdilo, že si studium vybrali sami.

Odborně se takové nespokojenosti říká nízká míra identifikace s oborem. „Tu může způsobit nezralost nebo změna zájmů žáka, případně i nedostatečná informovanost. Žák zjistí, že měl o oboru a uplatnění mylné nebo nepřesné představy a obor ho vlastně nezajímá,“ vysvětluje pozdní prozření autorka studie Jana Trhlíková, která tím upozorňuje na důležitou součást každého zodpovědného rozhodování - vědět co nejvíc.

Umím nosit jen pivo na tácu

Takřka nevyčerpatelným zdrojem informací je samozřejmě internet, kde najdete prakticky všechno: přehledy škol, rady odborníků, průzkumy, statistiky i osobní zkušenosti studentů. Právě z jejich hodnocení si můžete o vybrané škole a její pověsti udělat nejlepší obrázek.

„Chybí mi praxe, jediné, co umím, je nošení pití na tácu jako idiot,“ postěžoval si výzkumníkům z NÚV při přípravě studie například učeň v oboru kuchař-číšník. „Škola mi řekla nádhernou omáčku, neřekla mi ale, jak se má takový stavbyvedoucí chovat, co má dělat, jak vystupovat, vyjadřovat se,“ kritizoval osnovy zase absolvent stavební průmyslovky. Pokud o škole máte podobné zvěsti, nemůže vás ani vaše děti za čtyři roky překvapit, že přechod do praxe bude hodně zapeklitý.

Až budete hloubat nad konkrétními školami a pátrat na jejich webových stránkách, možná vás napadnou další otázky - nebojte se hned zeptat. Počty uchazečů o středoškolské vzdělání za posledních deset až patnáct let klesly o třetinu, takže většinou bývají ředitelé vděčni za váš zájem.

„A že pro vás nemají odpověď? Nechtějí ji říct nebo mlží? Jste za potížisty, a to vaše dítě ještě není žákem školy? Pak se raději poohlédněte jinde,“ doporučuje Jiří Kadlec ze vzdělávací agentury AMOS KamPoMaturite.cz, která mimo jiné organizuje přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na střední školy a provozuje stránky StredniSkoly.com.

Z tesaře právníkem a naopak

Vybírat střední školu je jistě zodpovědný úkol pro rodiče i děti, nemusíte ovšem propadat panice a ničit si zdraví, že uděláte fatální chybu. Vždyť mnohé jde ještě upravit či změnit.

S tím ostatně počítají i samotní školáci. Loňský průzkum brněnské společnosti Než zazvoní například ukázal, že jen 44 procent z více než tří tisíc oslovených deváťáků si bylo jistých, že v září nastoupí na školu, na niž si na jaře poslalo přihlášku.

Když se nakonec při studiu děti propracují k rozčarování, nemusí se nutně v lavicích trápit. Školní systém je připraven na to, že některá rozhodnutí je prostě lepší udělat znovu, a tak umožňuje studentům změnit obor, a dokonce i celou střední školu.

A ještě něco připomíná Tereza Komůrková z Národního informačního centra pro mládež: „Nevybíráte povolání na celý život, jako tomu bylo dřív. Když měl někdo horší známky, tak šel do učení, pak našel práci v továrně a pracoval tam celý život. To už dnes neplatí. Děti se dnes připravují na to, že nastanou životní situace, kdy se budou muset rekvalifikovat.“

I ve vašem okolí možná působí třeba právník, který se nejdřív vyučil tesařem, nebo truhlář, jenž má před jménem titul Ing.