Proč investovat do zlata?
V posledních měsících se o zlatě mluví s nebývalou intenzitou. Důvod je zřejmý z následujících čísel a grafu, který srovnává vývoj ceny zlata a akciového indexu S&P 500. Za poslední tři roky ztrácí index S&P 500 amerických akcií celých 33 %. Oproti tomu zlato se před třemi lety obchodovalo za 284,1 dolarů za troyskou unci, kdežto dnes se obchoduje za 343,4 dolarů, tedy za cenu o 21 % vyšší. Obhájci zlatých investic však mají více argumentů. Zlato, resp. cena zlata, vykazuje několik vlastností, které portfolio manažeři vyhledávají – nízkou korelaci s akciovými trhy a malou závislost na změnách v ekonomice a na výsledcích makroekonomických veličin.
|
Tabulku korelací mezi zlatem, akciemi a dluhopisy naleznete ZDE |
|
Volatilita zlata a akciových indexů ZDE |
Vývoj ceny zlata a akciových trů 1971 - 2003
Zdroj: Kitco, Economy.com
Zlato je často vyzdvihováno kvůli své „nadčasové vnitřní“ hodnotě. Stabilita je však zároveň jedním z argumentů odpůrců zlatých investic. Zatímco na málo rizikových investicích (peněžní trh, pokladniční poukázky) se dalo za poslední roky vydělat byť jen několik procent ročně, investice do zlata představovala spíše mírný pokles. Od roku 1980, kdy byla cena zlata na maximu (850 dolarů za unci 21. ledna 1980, London pm fix) až do první poloviny roku 2001 zlato ztrácelo.
Jaký je současný trend? Proč zlato již třetím rokem roste?
|
Zajímavosti o zlatě | |
|
|
Jedna tuna zlata se „vejde“ do krychle o hraně 37,27 centimetrů. |
|
Trojská unce (oz) = 31,1035 gramů. Ryzost zlata se měří v karátech - nejkvalitnější je 24 karátové zlato, nebo v jednotkách ryzosti: 24 karátů = ryzost 1000, např. 18 karátové zlato má ryzost 750 (= 1000*18/24). Nejtěžší zlatý nuget byl nalezen v Austrálii a vážil přes 90 kg. Veškeré zlato, které bylo na Zemi vytěženo by se vešlo do krychle s hranou menší než 20 metrů. Bod tání zlata je 1 064 stupňů celsia. Nejvíce zlata v národních rezervách vlastní USA, druhé je Německo (následuje MMF, Česká republika je na 58. místě). Pokud budeme počítat i zlato v klenotech, pak bude na prvním místě Indie. V bilanci ČNB je zlato v účetní hodnotě V roce 2001 se vytěžilo 2 604 tun zlata. Do roku 2001 se na celém světě vytěžilo asi 145 000 tun zlata. Více jak 90 % z toho po roce1848, kdy došlo k objevení zlata v Kalifornii. Největší spotřebu zlata vykazuje Indie, druhé v žebříčku jsou USA, třetí Čína. Zlatem potažené sklo je v USA montováno do oken budov. Tenký film zlata odráží v létě slunce a naopak v zimě zadržuje teplo. Podle některých informací se takto ušetří až 40 % nákladů na vytápění. Jedna unce vystačí přibližně na 100 metrů čtverečních. Světové rezervy nevytěženého zlata se odhadují na 38 200 tun (1 227 milionů uncí), tento odhad však může být od skutečných zlatých rezerv značně vzdálený (nové průzkumy,…). | |
Z hodnot okolo 260 dolarů za unci vzrostlo zlato na začátku února na letošní maximum 382,1 dolarů. Průměrná cena zlata v roce 2003 je 349,71 dolarů, což odpovídá i současné ceně (průměr za rok 2002 činí 309,73 dolarů/troyskou unci, v roce 2001 pouhých 271,04 dolarů). Růst ceny a pozitivní výhled do budoucna můžeme vysvětlit několika faktory. Propad akciových trhů přinutil investory hledat alternativní investice. Nejen soukromí investoři ztratili v předchozích letech důvěru v akcie, ale i institucionální investoři (penzijní fondy, banky,…) se poohlížejí po jiných možnostech. To posiluje poptávku po zlatě a investičních instrumentech odvozených od zlata. Impuls k růstu (v delším období) se očekává od deregulace trhu se zlatem v Číně. Až donedávna byl obchod se zlatem v Číně omezen. V loňském roce se otevřela burza v Šanghaji a později bylo dovoleno i jednotlivcům nakupovat zlato. Čína je v současnosti třetím největším spotřebitelem zlata (po Indii a USA) a její poptávku nestačí krýt domácí produkce. Ačkoli zatím není v Číně povolen mezinárodní obchod se zlatem, očekává se výrazný tlak na růst ceny zlata. Tu by měla nejvíce ovlivnit poptávka domácností, které mají vysoké úspory na bankovních vkladech s nízkými úrokovými sazbami (podobná situace se odehrála např. po liberalizaci obchodu se zlatem v Indii v roce 1996).
S geopolitickými krizemi vždy roste i poptávka a cena zlata, neboť investoři vidí ve zlatě „bezpečný přístav“, právě pro „vnitřní hodnotu“ zlata. Nejinak tomu bylo i v současnosti při konfliktech na Středním východě. K politickým otázkám se přidávají rovněž ekonomické, kde zlatu nejvíce pomáhají nízké úroky a hrozba deflace. Geopolitické riziko a hrozba terorismu stále přetrvávají, stejně jako mizivé výsledky ekonomik, které tlačí na další snižování sazeb.
Růst ceny zlata rovněž vysvětluje oslabování amerického dolaru. Jednak se investoři odklánějí od dolarových rezerv, jednak si zlato udržuje jakousi paritu s dolarem. Pokud dolar klesá, zlato pokles kompenzuje růstem ceny.
Všechny zmíněné faktory dávají naději na pokračující růst, ovšem jsou zde i protichůdné názory. Kromě klesajících nákladů na těžbu zlata mohou na pokles ceny působit rovněž nízké znalosti a obliba zlata u „mladších“ investorů, porušení distribučních kanálů, nebo přetrvávající regulační bariéry. Největší negativní efekt na cenu zlata by pravděpodobně mělo oživení na akciových trzích, které již mnozí předpovídají.
Oproti centrálním bankám, které v minulosti rozprodávaly své zlaté rezervy, vzrůstá poptávka po investičních instrumentech odvozených od zlata, od fondů investujících do společností těžících zlato a „zlaté“ certifikáty, po derivátové trhy.
Jak investovat do zlata?
Existuje několik způsobů, kterými lze investovat do zlata. Nejjednodušší je nákup zlatých mincí a slitků (prutů). Na trhu je množství různých mincí i zlatých „cihel“ (v mezinárodním obchodu se používají slitky 400 oz, přibližně 12,5 kg), měly by však mít značku z tavírny a od prubíře. Většinou dosahují vysoké ryzosti 995 (99,5% ryzost) či 999,9. Nejčastější jsou mince z Austrálie, Kanady, Jižní Afriky, USA,… Od nich bychom měli odlišovat zlaté pamětní mince, u kterých kromě objemu a ryzosti zlata určuje cenu i obliba u sběratelů. Pamětní mince jsou v našem prostředí asi nejdostupnější (opomeneme-li klasické zlaté šperky). Mince vydává Česká národní banka, většinou o nominální hodnotě 2000 Kč a ryzosti 999,9. Poslední vydaná mince je ze série Deset století architektury a představuje štíty domů v obci Slavonice. Mince si lze lehce koupit u „autorizovaných“ prodejců – seznam ZDE.
|
Vývoj cen konmodit a investiční zpravodajství můžete spledovat v naší specilizované sekci ZDE |
Další možností jsou tzv. zlaté účty (accounts, pools), které jsou podobné např. devizovým účtům. U českých bank se s nimi však nesetkáme, teoretickou možností je pouze kontrakt banky s jinou zahraniční bankou, která takový účet nabízí. Taková služba je však dostupná spíše institucionálním klientům, nebo velkým privátním investorům, kterým správu aktiv provádí banka. V zahraniční se se zlatými účty setkáme např. u společností Kitco či Perth Mint. U obou společností je možný i nákup on-line. Investoři mohou využít např. nákupu u Kitco, kde si mohou zlato nechat dovézt či nechat v depozitu u některé z bank, nebo zlato převést do zlatého účtu.
Nejschůdnější možností pro investování do zlata jsou komoditní futures. Licenci (od Komise pro cenní papíry) na obchody s deriváty má v ČR několik společností. Ačkoli je investování na derivátových trzích velmi jednoduché a s použitím zálohových účtů (margin) lze obchodovat s relativně nízkými objemy, nejsou futures kontrakty pro každého.
|
O investivích na derivátových trzích, jak probíhají spekulace na pokles a na vzestup,... se dozvíte v našem seriálu o derivátech ZDE |
|
Poslední možností, jak zpeněžit (potenciální) růst poptávky po zlatě a jeho ceny je přes odvozené instrumenty. Jako první (dnes již méně běžné) lze uvést dluhopisy zajištěné či navázané na zlato nebo konvertibilní do zlata. Dále existují certifikáty, které mají zlato jako podkladové aktivum (jedná se o čistě finanční produkty), které jsou většinou emitovány velkými investičními bankami, a které jsou obchodovány na veřejných trzích. Jako poslední jsou pak speciální fondy, které investují do zlata.
Kromě toho k investování do zlata patří akcie „zlatých“ společností (těžebních, zpracovatelských firem, nebo společností, u kterých je zlato důležitým výrobním vstupem) a konečně fondy investující do takových společností. Investovat do akcií je u nás možné přes obchodníky s cennými papíry nebo např. přes zahraniční servery. Fondů, které jsou zaměřeny na zlato nebo zlaté společnosti, je u nás registrováno „jako šafránu“. Jedním z nich je dlouhodobý favorit žebříčků Capital Invest Gold Stock. V minulých měsících, kdy ostatní fondy prodělávaly výrazné propady se tomuto fondu dařilo dosahovat výkonnosti v černých číslech. V posledním období již však mírně zaostává.
Investice do zlata jsou tak v současnosti jednou z možných variant, jak dosáhnout větší diverzifikace svého portfolia, pro rizikově odolné investory mohou být spekulace na růst u futures kontraktů velice ziskové. Tedy pokud se potvrdí optimismus zastánců žlutého kovu, kteří věří v trvalou hodnotu zlata. Naproti tomu jsou analytici, kteří správně upozorňují na to, že za několik více či méně roků může být zlato ze svého trůnu mezi drahými kovy sesazeno. Jako příklad může posloužit osud stříbra, které se nejprve vytratilo z bankovních rezerv (kde bylo nahrazeno zlatem a dolary) a posléze se i stále méně prosazuje v klenotnictví. Největší spotřeba tak míří do průmyslové výroby.
Myslíte si, že i v našich podmínkách lze a je vhodné investovat do zlata? Koupili byste si pamětní zlatou minci? Jaká bude cena zlata za jeden či tři roky? Těšíme se na vaše názory.
