Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyděláte na rozvíjejících se trzích?

aktualizováno 
Během druhé poloviny 20. století se výrazně změnila ekonomická mapa světa. Velký význam si získaly dříve chudé země, z nich mnohé zaznamenaly pozoruhodný hospodářský růst doprovázený značným rozmachem světového obchodu. Jak vydělat na jejich nadprůměrném hospodářském růstu?
Euro, peníze (c) profimedia.cz/corbis

Euro, peníze (c) profimedia.cz/corbis | foto: Profimedia.cz

Jde zejména o země jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, ale také například o Turecko, Řecko či Izrael. Zdá se téměř samozřejmé, že hospodářský růst se musí nutně projevit též v růstu kursů akcií příslušných zemí. Odtud logicky vyplývá myšlenka využít nadprůměrného hospodářského růstu ve svůj prospěch: investovat do emerging markets a překonat tak výnosy „nudných“ akciových trhů v Evropě
a v Severní Americe, kde dvojciferný hospodářský růst byl zaznamenán naposledy ve 40. letech.

Během 80. a hlavně 90. let se investice do emerging markets staly běžnou záležitostí nejprve pro velké institucionální investory z vyspělých zemí, později, prostřednictvím podílových fondů také pro širokou investující veřejnost. Jedním z řady popularizátorů emerging markets je profesor Bruno Solnik, jehož kniha International Investments se stala doslova povinnou literaturou pro dobře informované investiční manažery. Solnik uvádí: „Důvod pro diverzifikaci investic do akcií emerging markets vyplývá z vysokého růstového potenciálu těchto trhů, která je zároveň doprovázena nízkou korelací výnosů s výnosy akcií na rozvinutých trzích.“

Hysterie (c) profimedia.cz/corbis

Bojí se české společnosti burzy? Proč nechtějí vstupovat na kapitálový trh?
Více ZDE.

Toto konstatování bylo doprovázeno poměrně sugestivní statistikou výnosů. Profesor Solnik se však nevědomky a zřejmě nechtěně stal šiřitelem mýtu, na který později mnozí investoři doplatili: zejména ti povrchnější, kteří v jeho knize jen tak listovali a nepřečetli si ji pořádně. Solnik totiž dále uvádí, že otázka, zda emerging markets budou pokračovat v růstu, závisí na řadě faktorů institucionálních, ekonomických a politických. Logika je totiž zhruba následující:

  • Proč ekonomiky emerging markets rostou rychleji než hospodářství vyspělých zemí? Protože jsou chudší a mají tudíž větší prostor pro růst.
  • Proč jsou ekonomiky emerging markets chudší? Protože obvykle trpí řadou problémů, například politickou nestabilitou, nejistotou v oblasti měnové politiky, korupcí a organizovaným zločinem, byrokracií a špatnou regulací, špatným fungováním finančních trhů, soudů a policie. Jde vlastně o definiční vztah: ty z emerging markets, které těmito problémy netrpí, již nelze řadit do kategorie emerging markets.
  • Úspěch emerging markets kriticky závisí na postupném (ale nepříliš zdlouhavém) řešení a odbourávání těchto problémů, protože jedině tak lze dosáhnout skutečně stabilní prosperity.
  • Pokud uvedené problémy nejsou adekvátně řešeny, mohou se nahromadit a vyústit v krizi, která může zcela „zrušit“ dosavadní nadprůměrné výnosy akciových trhů.

Vyšší růstový potenciál emerging markets je tedy dán především možností těžit z odstraňování nedostatků, kterými vyspělé trhy již netrpí. Některé emerging markets jsou v tomto směru úspěšnější, jiné méně. V širokém průměru jsou výnosy emerging markets o něco nižší než výnosy vyspělých trhů, statisticky (s použitím tzv. ttestu) jsou však nerozlišitelné. Je to dáno prostou skutečností, že ne vždy se odstraňování nedostatků skutečně daří, a že občas dokonce dochází ke krizím. Z tohoto důvodu také emerging markets vykazují významně vyšší volatilitu výnosů než akciové trhy vyspělých zemí.

Příklad: Švédsko, Thajsko, Česká republika

Rozdíl mezi chováním akcií vyspělých trhů a emerging markets lze ukázat na konkrétním příkladě Švédska, Thajska a České republiky. Švédsko je vyspělým trhem par excellence. Disponuje dokonalým institucionálním systémem, jeho akciový trh má dlouhou a úspěšnou tradici, současně však jde o ekonomiku s vysokou úrovní zdanění a dlouhodobě (alespoň v období 70. až 90. let) s relativně nízkým průměrným růstem HDP. Švédsko je svým způsobem vlastně velmi nudným trhem, protože postrádá různé aféry, které zpestřují život ve většině rozvíjejících se ekonomik.

Příklad Švédska nebyl vybrán náhodně: v období 70. až 90. let byl akciový index MSCI Sweden nejrychleji rostoucím národním akciovým indexem na světě. Švédská ekonomika přitom v tomto období nerostla nijak závratnou rychlostí v důsledku vysoké daňové zátěže. Švédský příklad názorně ukazuje, že trend růstu akciových kursů vůbec nemusí souviset s růstem potenciálního produktu dané ekonomiky.

Hysterie (c) profimedia.cz/corbis

Jak investovat do nemovitostí v malém? Nejvýkonnější realitní fond + 40 % za rok.
Více ZDE.

Thajsko je naproti tomu dosti typickým příkladem nově industrializované ekonomiky se všemi klady i zápory, které jsou s tím spojeny. V oblasti růstu HDP dosáhlo velkých úspěchů: během let 1960-95 se růst HDP v průměru pohyboval mezi 7 až 8 procenty ročně díky přílivu kapitálu, nízkým daním a vysokému stupni podnikatelské svobody. To se projevilo nejen na příjmech elit (v první polovině 90. let se Thajsko stalo druhým největším dovozcem automobilů značky MercedesBenz hned po Japonsku), ale i na životní úrovni větší části obyvatelstva. Na druhé straně se v ekonomice zakořenil a rozbujel systém založený na osobních kontaktech, známostech, nebo dokonce na přímé korupci. Thajské banky půjčovaly peníze stále v rostoucí míře nikoli na bázi ekonomické výhodnosti, nýbrž na základě osobních kontaktů či politických konexí.

Propojenost politiky a bankovnictví nezůstala jen v rovině komerčního bankovnictví. Týkala se i thajské centrální banky, která v řadě případů přijímala instrukce od vlády spojené s podnikatelskými špičkami. Nezdravé jevy v thajské ekonomice, které se již v polovině 90. let projevovaly ve formě stagnace a posléze poklesu akciového trhu, vypluly naplno na povrch během asijské krize. V létě 1997 se ukázalo, že schodek thajského zahraničního obchodu byl příliš velký a že tudíž nebylo možné udržet pevnou vazbu thajského bahtu na dolar. Záhy poté vyšlo najevo, že úvěrová expanze z první poloviny 90. let nebyla založena na zdravých základech a že komerční banky jsou zatíženy obrovským břemenem špatných úvěrů.

Tato věta zcela přesně vystihuje i situaci české ekonomiky koncem 90. let. Vývoj české a thajské ekonomiky během tohoto desetiletí ostatně nese řadu dalších, často až překvapivých paralel. Také v České republice byla hospodářská recese předem ohlášena poklesem indexu pražské burzy. Vidíme tedy, že český akciový trh funguje coby „ekonomický barometr“ mnohem lépe, než mnozí z nás byli ochotni věřit. Odvolávání nepohodlných úředníků z malicherných či zcela pochybných důvodů se v České republice taktéž praktikuje. Snaha o omezení nezávislosti ČNB koncem 90. let hovoří o tomtéž.

Jaký ze srovnání vyplývá závěr z hlediska akciového investora?

Vývoj švédského akciového trhu v porovnání s thajským akciovým indexem ukazuje, že některé emerging markets mohou dočasně (v tomto případě v letech 1987 až zhruba do konce roku 1995) výrazně překonávat výnosy vyspělých trhů. Tyto dočasné nadprůměrné výnosy jsou však více než vyváženy velmi vysokým rizikem. Dlouhodobě proto bývají úspěšnější „nudné“ vyspělé trhy, které jsou prosté skandálů a senzací. V tomto směru stojí za zmínku, že Švédsko zaujímá v žebříčku indexu vnímání korupce Transparency International (www.transparency.de) jedno z čelných míst mezi nejméně zkorumpovanými ekonomikami na světě. Zdá se, že míra korupce je pro portfoliového investora důležitějším faktorem než fiskální a monetární politika dané země.

Závěr z hlediska makroekonomického: méně rozvinuté země mohou dlouhodobě uspět pouze do té míry, do jaké se jim daří napodobovat standardní praxi fungování vyspělých ekonomik, přičemž vyspělost institucí je v první řadě. Třetí cesty nejsou řešením.
 

Ukázky z knihy
Pavla Kohouta: Investiční strategie pro třetí tisíciletí

1. díl: Kolik vynášejí akcie a obligace?

2. díl: Jaký vliv má inflace na akcie?

3. díl: Akcie a hospodářsky růst

4. díl: Jaký vliv má pokles cen na váš výnos?

5. díl: Politika: neviditelný nepřítel  

reklama


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční a komoditní deriváty v praxi

Finanční matematika pro každého, 5.vydání


Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky se usadily na hladině dvou procent, zdražují pozvolna

Hypotéky opět zdražily, ale jen mírně. Průměrné úrokové sazby poskočily v červnu na 2,04 procenta. Objemy i počty uzavřených hypoték kopírují květnové výsledky.  celý článek

Ilustrační snímek
Spočítáno: dofinancovat hypotéku úvěrem je řešením, ale dražším

Od dubna musely banky výrazněji omezit poskytování hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti. Kdo nemá dostatek hotovosti, hypotéku nezíská. I teď však...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.