Američan Philip L. Seeger v Česku pracuje jako pomocný režisér a hledá dubléry

Američan Philip L. Seeger v Česku pracuje jako pomocný režisér a hledá dubléry do filmů. | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Vydělává si v Česku vyhledáváním dvojníků filmových hvězd

  • 1
Američan Philip L. Seeger se dostal do Česka náhodou. Kolegyně, jejíž manžel psal scénáře pro českou společnost, se ho před 12 lety zeptala, jestli by nechtěl jít pracovat k filmu do Prahy. Vystudoval totiž režii a produkci, ale pracoval ve sklárnách. Nic ho v USA nedrželo, a tak šel.

"Pocházím z Los Alamos, kde je spousta cizinců. Rád jsem cestoval, Prahu jsem znal, ale nenapadlo mě, že skončím právě tady," říká Philip L. Seeger, který se dnes živí jako pomocný režisér. Oženil se s Češkou a spolu založili firmu, která hledá zástupce slavných herců. S nimiž se točí třeba zkušební záběry.

Zajímavá zaměstnání

V rubrice Práce a podnikání zveřejňujeme rozhovory se zástupci zajímavých profesí, například se ševcem, spisovatelem, včelařkou nebo kastelánem.

Jak vlastně vypadá práce pomocného režiséra?
Je náročná. Na velkých filmech pracují obvykle první, druhý, třetí a někdy i asistenti produkce. Třetí režisér, což jsem byl často já, kontroluje, zda jsou všichni na místech, jestli nechybějí rekvizity a zda maskéři či kostyméři stíhají. Ve filmu se každých pět minut čeká a to stojí velké peníze. Pomocný režisér je od toho, aby pauzy byly co nejkratší. Točí se od rána do noci, bývám poslední, kdo opouští plac. Je to velký stres.

A co dělá druhý režisér?
Jeho práce je zajímavější. Je pomocnému režisérovi k ruce, stará se o harmonogram natáčení, plánuje, hlídá, zda jsou herci ráno včas v kostýmu a nalíčení, pracuje s komparzem. Je to trochu bláznivá práce.

Působíte jen v Česku?
Před pěti šesti lety bylo Česko evropskou jedničkou. Lidé tady mají s filmováním zkušenosti, umějí to, jsou chytří… Z Prahy je to jen kousek do Mnichova, kde velká firma půjčuje kamery a osvětlení, což je výhoda. Je tady také bezpečno. Teď však práce ubylo, v posledních letech nedávala vláda filmařům žádné pobídky, a tak se přesunuli do Rumunska, Maďarska i Nového Mexika v USA. V Česku se nejčastěji točí reklamy, i když firmy se sem začínají vracet.

Philip L. Seeger

  • Vystudoval režii a produkci v kalifornském Santa Cruz. 
  • Nemohl sehnat práci v oboru, tak nastoupil do skláren ve státě Washington.
  • Pak na doporučení kolegyně odešel pracovat do Česka.
  • Žije tu 12 let, oženil se s Češkou, je otcem dvou dětí.
  • Pracoval na několika hollywoodských filmech jako pomocný režisér.
  • Sám režíroval čtyři krátké filmy.

S manželkou jste si založili firmu Shadows of Stars (Stíny hvězd), která na natáčení najímá jakési zástupce herců...
Manželka pracovala jako dublérka, tak nás napadlo zkusit tyto lidi do filmů hledat. Dublér musí být herci podobný. Pak stojí na place, zatímco se připravují záběry, scéna, chystají se kameramani, zkoušejí se nájezdy. Někdy se s nimi dotáčejí i záběry z boku a z dálky. Když tu například herečka Selma Blair točila film Hellboy, přiletěla jen na pár dnů. Herci řeknou: Mám volno jen tři týdny, a do toho se musí režisér vejít.

Kdo se nechává najímat na tyto zástupné role?
Pro mladé herce a režiséry je to příležitost, aby zjistili, jak to u velkofilmu chodí, mohou se toho hodně naučit. Často jsou to studenti, mají čas. Než se začne film točit, pošlou mi fotky herců a jejich míry. A my podle nich hledáme. Našel jsem třeba zástupce za Eliho Rotha, který režíroval Hostel a pak hrál v Hanebných panchartech Quentina Tarantina. Oslovil jsem někoho na ulici. Ale většinou se na mě lidé dívají divně.

To musí být složité, najít podobného člověka…
To je. Třeba Morgan Freeman ve filmu Wanted, to byl opravdu oříšek. Dublérovi se na počítači nasadila Freemanova hlava. Herec tehdy přiletěl jen na pár dnů, zatímco Angelina Jolie tu byla pět týdnů.

Na čem pracujete nyní?
Dělal jsem na reklamách, teď spolupracuji s kamarádem, který vytváří vizuální efekty, triky - například výskoky nindžů. Připravuji také rozpočty, třeba pro kamaráda, který chce v Kalifornii točit krátké filmy.

A chtěl byste i režírovat?
Režíroval jsem čtyři krátké příběhy. Jeden o pirátech, další o muži, který si myslí, že jde na konkurz na pornoherce, ale je to do dětské pohádky.

Co vás na životě v Česku nejvíce překvapilo?
Žije se tu klidněji než v USA. Což je občas při filmování problém. Cizinci o vás říkají, že jste studení. To nejste, ale více respektujete soukromí. Je nutné prolomit bariéru, pak jste přátelští.

Jaká byla vaše první filmová práce v Česku?
Dělal jsem grafiku ve filmu o vesmírné lodi. Později mi Larry Horricks, Kanaďan, který tu žije už více než 15 let a živí se jako pomocný režisér, nabídl stejnou práci. Dělal jsem hlavně v britských a amerických produkcích. Měl jsem výhodu, že je angličtina můj rodný jazyk. Zároveň jsem studoval češtinu, abych se tu domluvil. Ovšem za posledních devět let jsem se nijak nezlepšil.

Jaké filmy si píšete do životopisu?
Začínal jsem u malé společnosti, jejíž filmy tu nikdo nezná: City of Fear, Ring of Fire… Před osmi lety jsem se podílel na natáčení filmů Blade II a Hellboy. Byla to doba, kdy se v Česku točil jeden velký hollywoodský film za druhým.