Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyhazov a krásných deset tisíc

aktualizováno 
Neúprosná konkurence může dnes skvěle prosperující podnik poslat během pár měsíců do kolen. Může se stát skutečně každému z nás, že přijde o práci a přejde na úřad práce. Pro získání podpory v nezaměstnanosti je ovšem třeba dodržovat několik základních pravidel.

Pokud nás tato nepříjemná záležitost skutečně potká a nepodaří se nám během výpovědní doby získat práci, pak naše kroky zřejmě povedou na úřad práce. Tato instituce by nám měla nejprve pomoci najít práci a pokud se jí to nepodaří, tak vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Vyplácení podpory má ovšem svoje zákonitosti a většina z nás je detailně nezná. Bylo by naivní se domnívat, že každý nezaměstnaný má na podporu v nezaměstnanosti automaticky nárok.

Kupříkladu forma ukončení pracovního poměru je pro žadatele o podporu v nezaměstnanosti velmi důležitá. Pokud totiž dojde k ukončení pracovního poměru z důvodu porušení pracovní kázně nebo kvůli špatným pracovním výsledkům, pak podpora v nezaměstnanosti vyplácena nebude. Podobně postupuje úřad práce i v případě, že jste v práci nespokojeni a rozejdete se se zaměstnavatelem vzájemnou dohodou.

Víte, jak se finančně zabezpečit na stáří? Informace a články, které se věnují penzijnímu připojištění naleznete ZDE.

Nefunguje tedy vysněný model některých lidí chvíli pracovat a chvíli pobírat podporu. S tím souvisí zároveň podmínka, že žadatel o podporu musí v posledních třech letech pracovat alespoň dvanáct kalendářních měsíců. Může mít třeba dva pracovní poměry, které sice jednotlivě zmiňovaný rok netrvaly, avšak v součtu musí dát dvanáct měsíců. Tato podmínka by na první pohled mohla diskriminovat nezaměstnané absolventy škol, avšak v praxi tomu tak není. Doba studia se totiž započítává pro účely podpory jako zaměstnání a nezaměstnaný absolvent má na podporu nárok.

Je logické, že úřad práce nefunguje pouze jako distributor podpor v nezaměstnanosti. Jeho hlavním úkolem by měla být aktivní politika spočívající ve vyhledávání vhodných pracovních míst. Pokud žadatel o zprostředkování zaměstnání odmítá pracovním úřadem vytipovanou pozici, pak automaticky přijde o podporu v nezaměstnanosti. Zároveň se ještě vyplácení státní podpory neslučuje s vyplácením jiných dávek, kupříkladu dávek státní sociální podpory.

Maximální podpora v nezaměstnanosti činí 10 250 Kč

Pokud žadatel skutečně vyhoví všem podmínkám pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti, pak mu úřad práce vypočítá její výši  na základě průměrného měsíčního výdělku dosaženém v posledním zaměstnání. Maximální doba vyplácení podpory činí půl roku, přičemž v prvních třech měsících dosahuje padesát procent průměrného měsíčního výdělku a v dalších třech měsících potom čtyřicet procent. Pokud ovšem někdo má velmi vysoký příjem, pak mu po celý půlrok bude vyplácena stejně vysoká podpora v nezaměstnanosti. Více nabízí závislost podpory v nezaměstnanosti a dosaženého příjmu v posledním zaměstnání následující tabulka.

Průměrný čistý měsíční výdělek

Výše podpory

První tři měsíce

Další tři měsíce

5 000 Kč

2 500 Kč

2 000 Kč

7 000 Kč

3 500 Kč

2 800 Kč

9 000 Kč

4 500 Kč

3 600 Kč

11 000 Kč

5 500 Kč

4 400 Kč

13 000 Kč

6 500 Kč

5 200 Kč

15 000 Kč

7 500 Kč

6 000 Kč

17 000 Kč

8 500 Kč

6 800 Kč

19 000 Kč

9 500 Kč

7 600 Kč

21 000 Kč

10 250 Kč

8 400 Kč

23 000 Kč

10 250 Kč

9 200 Kč

25 000 Kč

10 250 Kč

10 000 Kč

26 000 Kč a více

10 250 Kč

10 250 Kč

Jak vyplývá z tabulky, tak v případě čistého měsíčního výdělku převyšujícího 26 tisíc korun náleží maximální výše podpory uchazeči po celých šest měsíců. Tato maximální hranice ve výši 10 250 Kč je v podstatě odvozená od částky životního minima. To je v roce 2002 pro dospělou osobu stanoveno na 4 100 Kč. Pokud vyšle úřad práce osobu v evidenci na rekvalifikační kurz, pak mu dokonce vyplácí podporu ve výši 60 procent průměrného čistého měsíčního výdělku.

Nevíte, jak realizovat nákupy ve chvíli, kdy se vám nedostává vlastních financí?

 Využijte spotřebitelský úvěr.

Podnikatelé ani absolventi nepřijdou zkrátka

O tom, že nezaměstnaní absolventi škol mají na podporu v nezaměstnanosti nárok již byla malá zmínka. Problémem by mohlo být, jakou výši podpory absolventům vyplácet, neboť v jejich případě není možné vycházet z posledního výdělku. Stát jim vyplácí v prvních třech měsících padesát procent jejich životního minima a v následujících třech měsících potom čtyřicet procent. I osoba samostatně činná má možnost se o podporu v nezaměstnanosti ucházet. Výše podpory se stanoví z výše jejího vyměřovacího základu  pro pojistné na důchodové zabezpečení.

Jaké jsou vaše zkušenosti s úřady práce a zejména s vypláceném podpory v nezaměstnanosti? Těšíme se na vaše názory.

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Ilustrační snímek
Spočítáno: dofinancovat hypotéku úvěrem je řešením, ale dražším

Od dubna musely banky výrazněji omezit poskytování hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti. Kdo nemá dostatek hotovosti, hypotéku nezíská. I teď však...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.