Není pochyb o tom, že podnikat jako živnostník je z pohledu administrativy spojené se zahajováním podnikání jednodušší. Nejspíše si jednotlivec vystačí s výpisem z trestního rejstříku, následně požádá o vystavení živnostenského listu (nebo listů) či koncesní listiny a může podnikat.
Založení s.r.o. – dražší o odměnu notáře a poplatek na rejstříkovém soudu
Jestliže se jednotlivec rozhodne podnikat prostřednictvím s.r.o., tak musí podstoupit následující proceduru. V první řadě musí podobně jako živnostník začít obstaráním výpisu z rejstříku trestů a potvrzením z finančního úřadu, že zakladatel společnosti není daňovým dlužníkem. Kromě toho by si měl vymyslet obchodní jméno a vědět, kde bude společnost sídlit.
Má-li tyto dokumenty, tak může směle vyrazit za notářem, bez kterého se prostě v této situaci neobejde. Notář sepíše (celá procedura je zvládnutelná do 90 minut) následující dokumenty: návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku, zakladatelskou listinu, souhlas zapisované osoby se zápisem do obchodního rejstříku jako společník, rozhodnutí jednatele o sídle společnosti, čestné prohlášení a podpisový vzor jednatele, prohlášení správce vkladu).
Před vytvořením zakladatelské listiny je nutné, aby zakladatel s.r.o. věděl v jakém oboru bude podnikat. V zakladatelské listině totiž musí být vyspecifikovány živnosti či koncese, o které bude zakladatel žádat na živnostenském úřadu. Za vyhotovení těchto dokumentů si notáři účtují částku mezi pěti až šesti tisíci Kč bez DPH. Platí se hotově a je nutné mít peníze s sebou.
ČÍM SI SNÍŽÍ DANĚMáme založenou společnost – cesta do banky a na živnostenský úřad
Pakliže odejdeme úspěšně od notáře, tak máme společnost sice založenou, ale ta ještě formálně nevznikla. Naše cesta nyní musí směřovat do banky, kde na základě předložených dokumentů od notáře složíme peníze, které slouží jako základní jmění. Minimální základní jmění činí 200 000 Kč a v případě založení s.r.o. jedním společníkem musí být celý základní kapitál splacen před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Proti složenému vkladu nám banka vystaví potvrzení o složení peněžitého vkladu.
Na živnostenském rejstříku musíme požádat o vystavení živnostenských listů, které jsou povinnou součástí příloh podávaných pro zápis společnosti do obchodního rejstříku. Samozřejmě půjde o vystavení jakýchsi provizorních živnostenských listů, neboť nebudou obsahovat IČO. Poslední nezbytnou přílohou je prohlášení vlastníka nemovitosti, že souhlasí se zřízením sídla naší společnosti v předmětné nemovitosti.
S těmito dokumenty lze přijít na Obchodní rejstřík a před podáním návrhu si koupit pětitisícový kolek. Ten soud vybírá při podání návrhu na zápis společnosti. Následně nezbývá nic jiného než čekat a doufat, že soud náš návrh schválí a společnost skutečně zapíše. Nyní si můžeme srovnat finanční nákladnost založení s.r.o. a podnikání jednotlivce jako živnostníka.
| s.r.o. | živnostník | |
| Výpis z rejstříku trestů | 50 Kč | 50 |
| Odměna notáři za dokumenty | Cca 6 000 Kč | 0 |
| Poplatky ŽL | Min. 1 000 Kč | Min. 1 000 Kč |
| Kolek rejstříkovému soudu | 5 000 Kč | 0 |
| Základní kapitál | Min. 200 000 Kč | Libovolný |
Pozn. k tabulce: Co se týče základního kapitálu, tak v případě s.r.o. jde o obligatorní záležitost přinejmenším ve výši 200 000 Kč. V případě živnostníka sice neexistuje žádná podmínka, ale osobně se domnívám, že začít podnikat bez peněz stejně nejde. V každém podnikání je začátek těžký a člověk musí více investovat než ze společnosti vybírá. Zmiňovaných 200 000 je v podstatě do okamžiku zápisu společnosti do obchodního rejstříku pro zakladatele uzavřeno, avšak po přidělení identifikačního čísla s ním může oprávněná osoba volně disponovat. Lze shrnout, že založení s.r.o. jednotlivcem vyjde přinejmenším o 11 000 korun dráž než zahájení podnikání jako živnostník.
Náročnější administrativa, ale většinou nižší zdanění
Podnikání s.r.o. se neobejde bez vedení účetnictví, které je přeci jen poněkud administrativně náročnější než vedení daňové evidence. Účetní jednotka musí také dbát na vytvoření a dodržování směrnic, musí se připravit na častější kontroly ze strany správce daně. To živnostníci vedoucí daňovou evidenci si vystačí bez předepisované formy vedení svých záznamů.
Co se týče daňové zátěže, tak jde o poměrně komplikované srovnání, avšak zásadní rozdíl je především v sazbách daně z příjmů. Právnické osoby včetně s.r.o. jsou zdaňovány jednotnou sazbou 24 %, zatímco fyzické osoby podléhají progresivnímu zdanění od 12 do 32 %. Bohužel, ale úspěšný živnostník s daňovým základem jeden milión korun je podstatnou měrou zatížen právě 32 %.
Na druhé straně hodně záleží na tom, zda úspěšný podnikatel má v úmyslu vytvořený zisk ponechat v podnikání anebo ho vytáhnout pro vlastní spotřebu. Eventuálně vyplácené podíly z s.r.o. totiž podléhá ještě 15% srážkové dani, která tuto výhodu smazává. Pokud ovšem zisk bude reinvestován, tak je zdanění prostřednictvím právnických osob výhodnější.
Závěrem lze konstatovat, že podnikat prostřednictvím s.r.o. by určitě neměl jednotlivec, který si živností pouze přivydělává nebo předpokládá, že jeho zisky budou malé. Na druhé straně ti, kteří mají vyšší podnikatelské ambice, by měli pečlivě zvážit, zda nepodnikat ve větším stylu již od začátku. Znám mnoho nešťastných živnostníků, kteří se rozrostli natolik, že podnikání prostřednictvím fyzické osoby je jednak drahé a zároveň i nevyhovující. Čeká je nyní nutná transformace na s.r.o., která může vyvolat mnohé otazníky z pohledu správce daně a také velkou administrativní náročnost.
