Jestliže se chystáte podnikat v rozdílném oboru, než působí váš zaměstnavatel, v zásadě tomu nic nebrání. Až na jednu výjimku týkající se – zjednodušeně řečeno – zaměstnanců veřejné správy mu nemusíte nic hlásit ani jej žádat o svolení. Zákoník práce totiž takové podnikání při zaměstnání nezakazuje, pokud obor samostatné výdělečné činnosti není shodný s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Zaměstnanci státní správy mají podnikání zakázáno
Jestliže se ale rozhodnete podnikat ve stejném oboru, jako působí váš dosavadní zaměstnavatel, musíte jej požádat o písemný souhlas. Ve většině případů vám pochopitelně nevyhoví, ale určitou šanci máte třeba v případě, že jde o široký obor (například "doprava") a vy ani váš zaměstnavatel si nebudete konkurovat. Příkladem může být, jestliže pracujete jako řidič linkového autobusu a chcete si přivydělávat řízením kamionu, přičemž váš zaměstnavatel kamiony neprovozuje.
Obecně vzato však zaměstnavatelé nevidí podobné vedlejší aktivity rádi přinejmenším proto, že zaměstnanec pak kvůli podnikání "nestíhá" svou dosavadní práci.
Výjimka však existuje pro skupiny zaměstnanců výslovně uvedené v paragrafu 303 zákoníku práce. Ti podnikat nesmějí, a to ani ve zcela odlišném oboru, pokud jim to písemně nedovolí jejich zaměstnavatel. Jde zejména o zaměstnance státní správy (například ministerstva), samosprávy (krajské či obecní úřady a podobně), ozbrojených složek (Policie ČR, Vězeňská služba a podobně), soudů, státních zastupitelství, České národní banky, státních fondů či institucí jako Česká správa sociálního zabezpečení. Poměrně málo známé je, že do tohoto přísnějšího režimu patří také zaměstnanci správ národních parků či chráněných krajinných oblastí.
Jedině s písemným souhlasem
Pokud potřebujete souhlas zaměstnavatele, musí mít písemnou formu. I tak vám hrozí riziko, že jej zaměstnavatel může kdykoliv odvolat – omezen je pouze požadavkem na písemnou formu takového kroku a povinností uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit.
Zákoník práce tento časový termín blíže nedefinuje, záleží tedy na konkrétních okolnostech. V zásadě platí, že máte právo urychleně dokončit již domluvené obchody, zvláště pokud byste z jejich zrušení museli platit pokutu či penále. Rozhodně byste však neměli začínat s uzavíráním dalších zakázek, pokračovat v propagaci a podobně.
Nové povinnosti…
Ačkoliv podnikáte "pouze" při zaměstnání, máte prakticky stejné počáteční povinnosti jako běžný podnikatel. Patří mezi ně zejména příslušná registrace na živnostenském a finančním úřadě, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
Oproti dosavadnímu stavu si budete muset sami podávat daňové přiznání. Jestliže jej za vás dosud každý rok podával zaměstnavatel, sdělte mu, že nadále už si budete přiznání podávat sami. Důvod, tedy začátek podnikání, nemusíte uvádět. Po skončení kalendářního roku je vám zaměstnavatel na vaši žádost povinen vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech – tedy souhrn vašich příjmů ze zaměstnání a zároveň přehled záloh na daň a odvodů, které za vás už zaplatil.
K příjmům ze zaměstnání si pak do daňového přiznání připočtete příjmy z podnikání. O to větší pak nejspíš také zaplatíte daň a sociální i zdravotní pojištění.
Jestliže si každý měsíc v zaměstnání vyděláte alespoň 8 tisíc korun, tj. minimální mzdu, což ročně znamená 96 tisíc korun, považuje se vaše podnikání za "vedlejší samostatnou výdělečnou činnost".
Bude-li váš podnikatelský zisk v roce 2008 nižší než 51 743 korun (pro rok 2009 se tento limit zvyšuje na 56 532 korun), nemusíte jako OSVČ platit sociální pojištění, respektive připlácet nad rámec pojištění, které odvádíte už jako zaměstnanec.
Bude-li váš zisk vyšší, musíte platit zálohy na sociální (důchodové) pojištění v minimální výši stanovené pro vedlejší podnikání – pro rok 2008 činily 639 korun. Po skončení kalendářního roku pak musíte správě sociálního zabezpečení odevzdat přehled o vašich skutečných příjmech z podnikání. Na jejich základě pak možná budete muset doplatit příslušnou částku.
U zdravotní pojišťovny je to jednodušší – ta od vás při podnikání při zaměstnání nechce žádné zálohy. Kromě úvodní registrace (do osmi dnů od zahájení podnikání) jí postačí až roční přehled vašich příjmů, na jehož základě jí pak zaplatíte příslušnou část ze zisku.
…ale i výhody
Vedle samotného přivýdělku z podnikání můžete mezi výhody počítat i poměrně širokou možnost "odečítat" si z daní část nákladů na podnikání. Typickým příkladem je nákup psacích, počítačových či kancelářských potřeb, odborné literatury, kopírovací služby, telefonní či internetové spojení a podobně. Ovšem jen tehdy, nedáte-li přednost většinou mnohem jednoduššímu odečítání nákladů paušálním způsobem (procentem z příjmů), kdy si nemusíte schovávat jednotlivé účty ani na konci roku nic počítat.
Konkurenční doložka
Překážkou pro podnikání může být také konkurenční doložka. V ní se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání (nejdéle však po dobu jednoho roku) zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.
Nezávisle na tom, zda po odchodu od předchozího zaměstnavatele, s nímž jste konkurenční doložku uzavřeli, zůstanete bez práce, nebo si naopak slušně vyděláváte ve zcela jiném oboru, máte díky konkurenční doložce nárok na kompenzaci od předchozího zaměstnavatele. Měsíčně musí ze zákona dosahovat alespoň výše vašeho průměrného měsíčního výdělku v bývalé práci.
