Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyhoření se projevuje pocitem únavy z práce i alergií na klienty

aktualizováno 
Vyhoření není jen únava z práce. Je to především vyčerpání z lidí. Nejvíc ohrožuje ty, kdo chtějí pomoci každému.
Profesionál si hned zpočátku uchovává odstup od problémů svých klientů či pacientů.

Profesionál si hned zpočátku uchovává odstup od problémů svých klientů či pacientů. | foto: Profimedia.cz

Cítíte se v dlouhém období bez dovolené vyhořelí? Pokud vám dvoutýdenní odpočinek doplní síly a do práce se vrháte s novou energií, pak zřejmě šlo jen o běžnou únavu. Syndrom vyhoření je mnohem závažnější a projevuje se zejména společensky - jako vyčerpání z opakujících se lidských příběhů a problémů. "Objevuje se v profesích, které pracují s lidmi. Hrozí zejména zdravotníkům, sociálním pracovníkům či učitelům," říká pražský psycholog Jan Gruber.

Nevrlá zdravotní sestra, které byste nejraději doporučili, aby šla pracovat k neživým strojům, možná před lety nastupovala do nemocnice s velkými ideály. Chtěla pomáhat lidem, zmírňovat jejich utrpení a dát tak svému životu ušlechtilý smysl.

U první stovky pacientů jí to šlo bez problémů. U další stovky už jí začalo vadit, jak se jejich potíže neustále opakují. Třetí, čtvrtou a pátou stovku obsloužila jen z povinnosti. S dalšími pacienty ji kontakt unavoval natolik, že na ně začala být nepříjemná. Vadily jí jejich nářky, začala zanedbávat svou práci, chodila do ní nerada a využila každé příležitosti, jak si zařídit neschopenku nebo den volna.

"Syndrom vyhoření je charakteristický nejen pocitem únavy z práce, ale i nechutí sdílet s lidmi jejich osud, pomáhat jim či se o ně jakkoli zajímat. Člověk chce zůstat doma, nechce se mu ráno vstát z postele, v práci si nachází jiné aktivity, kterými se odreagovává," popisuje lékařka a psycholožka Erika Matějková. Vyhoření má své projevy i mimo zaměstnání v podobě úzkostí, poruch spánku, nechutenství či bolesti hlavy.

Příběhy se stále opakují
Kdo je k vyhoření nejvíce náchylný? Vypadá to paradoxně: Na klienty si vytvoří "alergii" nejrychleji ten, kdo hledá v pomoci druhým smysl života, snaží se každému vyhovět a jeho příběh si příliš pouští k tělu. Vysvětlení je však logické - čím více do řešení klientova problému zapojíte své emoce, tím více vás každý jednotlivý případ vyčerpá.

S každým novým klientem ubývá sil, až se dostanete do fáze, kdy nestačíte ani na to, co běžně zvládají vaši méně citliví kolegové. Vyhořelý člověk si to uvědomuje a o to víc je podrážděný. Tím spíš, pokud se svým "posláním" spojil smysl svého života a nenachází ho v zájmových aktivitách či v rodině.

Z toho vyplývá první rada, jak vzdorovat vyhoření - držet si od klientů potřebný odstup a striktně oddělovat práci a soukromí. Neznamená to být necitlivý hned od začátku, a tedy se od prvního dne chovat jako vyhořelý. Naopak. Je to jediný způsob, jak si udržet profesionalitu a schopnost citlivě reagovat ve chvíli, kdy je to právě potřeba. Tuto schopnost už vyhořelý člověk nemá.

Po práci na klienty zapomeňte
Svetlana Vrablecová, vedoucí Café na půl cesty, tréninkové kavárny pro duševně nemocné, ctí zásadu, že po práci se klientům telefon nezvedá. "Kolegové jim nedávají své soukromé číslo. Já mám telefon jen jeden, ale třeba o víkendu ho klientům nevezmu. Domlouvám se s nimi, aby mi nevolali v době, kdy nejsem v práci," přibližuje Vrablecová.

Zdůrazňuje i další důležitou zásadu, která zabraňuje vyhoření - pravidelný odpočinek. "Pokud musím pracovat přesčas, dbám na to, abych si vybrala jindy volno," doplňuje.

Když se objeví první příznaky vyhoření, celý tým by o nich měl hovořit. "Nejvíce pomůže sdílet své pocity s ostatními, mluvit o nich s kolegy," říká psycholožka Erika Matějková. Toto téma je dobré otevřít na pravidelné poradě a ohroženým kolegům včas dopřát delší odpočinek. "Když už opravdu vyhoříte, nepomůže vám sebedelší dovolená," upozorňuje psycholog Jan Gruber.

Za nejúčinnější lék považuje změnu zaměstnání. Přestože toto řešení vyžaduje určitou odvahu, na jeho účinku se shodují Erika Matějková i Svetlana Vrablecová. "V pomáhajících profesích se někdy uvádí hranice pěti let, po kterých je dobré změnit místo," podotýká Vrablecová. Mírnější variantou je požádat o přeřazení na jinou pozici u stejného zaměstnavatele.

Někdy pomohou i méně radikální změny, které vás vytrhnou ze stereotypu. Jestliže vám vyhoření teprve hrozí, jeho nástup zastavíte i změnou denního režimu, uspořádáním kanceláře či novými mimopracovními aktivitami. Jan Gruber také doporučuje neustálé vzdělávání v oboru, návštěvy odborných seminářů a obecně hledání nových podnětů. "Někdy stačí málo, aby vás nové informace ,nakoply‘ a vrátily vám motivaci," dodává Jan Gruber.

Rada MF DNES: klientům nedávejte soukromé číslo
Služební telefon po pracovní době vypněte. V případě, že po vás budou klienti chtít něco po pracovní době, odkažte je na své kolegy. Být stále k dispozici není ctnost, ale neprofesionální přístup.

Autoři:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.