Je nutné se jako šéf narodit, nebo se tomu lze naučit? Otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. "Z rozsáhlého výzkumu britských manažerů například vyplývá, že dispozice k tomu být lepším šéfem mají nejstarší děti v rodině. Osvědčují se ti, kteří už v dětství získali zkušenost s vedením nějaké neformální skupiny, měli širší zájmy.
Potřebný je také zájem o věci veřejné a lehce nadprůměrné IQ," říká ředitelka školicí firmy Centrum Dohody Alice Hamplová. Dodává, že velmi vysoká inteligence však už může být na závadu.
Šéfy odlišují faktory úspěchu
Výzkumná a konzultantská firma Emmetta C. Murphyho provedla v rámci studie, jaké vlastnosti má mít dobrý šéf, zajímavý výzkum. Oslovený vzorek vynikajících a průměrných vedoucích pracovníků měl vytvořit žebříček faktorů, na nichž staví svůj úspěch. "Za první čtyři faktory úspěchu vynikající vedoucí označil své osobní schopnosti, zkušenosti z každodenní praxe, respekt u zákazníků, respekt u kolegů. Průměrný vedoucí stavěl své úspěchy na podpoře ze strany organizace, podpoře vedoucího, na formálním vzdělání a štěstí.
|
Více informací na dané téma naleznete v článku "Zaměstnancům chybí motivace, co s tím?", který je vám k dispozici ZDE |
Co z toho vyplývá? Vynikající vedoucí je pánem svého osudu, je přesvědčen, že úspěch závisí na každodenní práci. Má schopnost přebrat kontrolu nad chodem událostí. Naopak ve skupině průměrných pracovníků převládl pocit, že osud jejich pracovního úspěchu, případně neúspěchu, je v rukou ostatních. Vždyť tři faktory ze čtyř jsou možnosti spadající mimo jejich osobní kontrolu." (Volně převzato z knihy Emmett C. Murphy:
Jste dobrý šéf?, vydal Computer Press, 1999). Odraz těchto zjištění známe z praxe. Průměrný vedoucí má potřebu stále se ve svých rozhodnutích a odpovědnosti o někoho opírat, chce být názorově k někomu přičleněn. Nejlepší oporou se mu stávají jeho známí, k nimž chová důvěru bez ohledu na to, zda jsou profesně zdatní či nikoli. Ve firmě tak vznikne klika privilegovaných, která často působí na vývoj společnosti destruktivně, protože je před důsledky špatných rozhodnutí chrání "kolektivní vina".
Šéf vlk a šéf ovčácký pes
"Jedno z možných dělení typů vedoucích je, na co každý z nich klade důraz. Přitom každý typ má svá pozitiva a negativa," říká výkonný ředitel poradenské společnosti M. C. Triton Jan Šícha. Podle něho tak lze rozlišit tři typy šéfů:
* Vedoucí klade důraz na výsledky hlídá především efekty. Pozitiva jsou ve schopnosti definovat cíl a maximálně vytěžit dostupné zdroje. Negativa ve jménu výsledků nehledí na způsob, jakým jsou výsledky dosaženy.
* Vedoucí klade důraz na procesy hlídá především způsob, jakým se práce dělá. Pozitiva jsou v jasném procesním nastavení, v dodržování pravidel. Negativa jsou často spojena s tím, že kvůli dodržení procesní čistoty se zapomíná na výsledek.
* Vedoucí klade důraz na vztahy jde mu především o udržení dobrých vztahů. Pozitiva jsou v příjemném prostředí, v mezilidských vztazích. Negativa jsou, že ve jménu dobrých vztahů často neřeší problémy nebo je řeší polovičatě.
Alice Hamplová ze společnosti Centrum dohody nabízí jiné dělení. "Klasické rozdělení je manažer-vlk a manažer-ovčácký pes," říká. Prvně jmenovaný je direktivní, věci si raději udělá sám, než by je delegoval, jde mu víc o maximalizaci výkonu než o spokojenost na pracovišti. Krátkodobě zajistí velkou výkonnost a produktivitu práce, dlouhodobě bude doplácet na malou motivaci a nespokojenost lidí, která se může odrazit ve fluktuaci. "Ovčácký pes" je manažer zaměřený spíš na lidi. Řeší s nimi problémy, snaží se, aby se cítili dobře. Jeho problémem někdy může být, že pracovníkům nechá přílišnou volnost, nemusí jim být přesně jasné, co mají dělat a za co jsou hodnoceni. Lidem, kteří mají přirozenou chuť do práce, to vyhovuje, jiní mohou takového přístupu zneužít.
Vedoucí ideál
"Jako nejdůležitější vlastnosti ideálního šéfa se překvapivě ukazují ochota k vlastnímu sebezdokonalování, ochota přijímat zpětnou vazbu a flexibilita. Důležitá je také dovednost zvládat stres a zátěž, být schopen racionálního rozhodování, ale i empatie k druhým lidem a zaměření na cíl," říká Alice Hamplová. Existuje takový ideál? Každý z vedoucích pracovníků v něčem vyniká a v něčem ne. Důležitá je však kombinace a vyváženost žádoucích vlastností.
"Takový vedoucí je schopen dosahovat se svým týmem dlouhodobě nadprůměrných výsledků, umí lidi strhnout pro své záměry a přesvědčit je o jejich správnosti," říká Jan Šícha. Vynikající vedoucí se přitom nebojí najímat lidi, kteří jsou v různých ohledech lepší než on. Má přirozenou autoritu a je osobností, která je podřízenými respektována nejen jako vedoucí, ale zejména jako člověk. Navíc mu nesmí chybět manažerské dovednosti ani silné etické zásady.
| Kdo je lepší: šéf, nebo šéfová? Ženy jsou nejlepší šéfky, a tento názor dokonce sdílejí i muži! Vyplývá to z britské studie, která zkoumala práci 3500 manažerů a manažerek. Jak informoval londýnský list The Times, ženy si podle studie ve všech směrech vedly jasně lépe než muži. Ve vedoucí funkci jsou pro muže dokonce vítanější než pro jejich kolegyně. Ženy si jako šéfky počínaly nejlépe při motivaci a inspiraci spolupracovníků i při řešení problémů. Své mužské protějšky předčily podle studie navíc ještě schopností rozhodovat. Bohužel nadšení pro ženy ve vedoucích funkcích klesá právě na nejvyšších postech. Dá se to vysvětlit tím, že ve špičkových řídících funkcích je jich příliš málo na to, aby se objektivní názor v průzkumu výrazně projevil. |
