Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyplatí se uložit peníze na termínovaný účet nebo do fondu peněžního trhu?

  0:01aktualizováno  0:01
Před čtrnácti dny jsme na tomto místě uvedli perspektivy výkonnosti českých dluhopisových fondů a jejich srovnání s alternativními produkty s pevným výnosem. Dnes nabízíme pohled na výkonnost fondů peněžního trhu a pokoušíme se tyto fondy srovnat s altern
Před čtrnácti dny jsme na tomto místě uvedli perspektivy výkonnosti českých dluhopisových fondů a jejich srovnání s alternativními produkty s pevným výnosem. Dnes nabízíme pohled na výkonnost fondů peněžního trhu a pokoušíme se tyto fondy srovnat s alternativními způsoby bezpečného uložení peněz.

Zhruba před měsícem Česká národní banka znovu snížila svoji klíčovou úrokovou sazbu – tzv. repo sazbu. Netrvalo dlouho a komerční banky reagovaly na nižší úroky na mezibankovním trhu snížením úrokových sazeb z termínovaných vkladů. Úrokové sazby z vkladů jsou dnes tak nízké, že mnoho lidí si nechává peníze buď pod slamníkem nebo hledá alternativní způsoby bezpečného uložení svých peněz s vyšším úrokem, než poskytují české banky.

Fondy peněžního trhu se mohou zdát být ideální alternativou termínovaného vkladu. Tyto fondy investují do velice bonitních krátkodobých dluhopisů nebo do termínovaných vkladů u bank tak, aby průměrná doba splatnosti aktiv byla kratší jednoho roku. Kolísání hodnoty podílového listu je takřka nulové, hodnota listu roste sice pomalu, ale jistě. Pokud podílové listy držíme déle než půl roku, jsou výnosy z držby podílového listu osvobozené od daně. Koncentrace vysokých částek ve fondu umožňuje těmto fondům peníze ukládat za vyšší úrokové sazby než může jednotlivec s nižší úložkou. Čistý výnos pro podílníka by tedy měl být vyšší než v případě termínovaného vkladu.

Ve skutečnosti ale rozdíl mezi výkonností fondů peněžního trhu a úrokem z termínovaného vkladu není až tak vysoký. Důvody jsou následující: kvůli udržení likvidity musí tyto fondy část svých aktiv (zhruba 5%) udržovat ve vysoce likvidní formě, tj. na nízkoúročených běžných účtech a krátkodobých termínovaných vkladech. Další iluzí je to, že se nákupem podílových listů vyhneme zdanění výnosů – fond musí stejně jako každý jiný zaplatit daň z úrokových výnosů. Fond sice ukládá za vyšší úrok než běžný občan, tato výhoda je ale kompenzována účtováním poplatků za správu fondu ve výši okolo jednoho procenta.

Nespornou výhodou fondů peněžního trhu je operativní přístup k penězům – nezavazujete se, že peníze vyberete až po uplynutí určité doby, a naopak můžete libovolně ukládat další peníze. Navíc historická zkušenost ukazuje, že fondy peněžního trhu dosahují vyššího výnosu než krátkodobé termínované vklady. Čím je ale hladina úrokových sazeb nižší, tím menší je absolutní rozdíl mezi výnosností těchto dvou produktů. Tato skutečnost je patrná z následující tabulky, kde jsou uvedeny údaje za roky 1998-2000 spolu s odhadem na rok 2001. Odhad průměrné výkonnosti fondů peněžního trhu a úroků z termínovaných vkladů je odvozen z předpokladu, že ČNB zachová po celý letošní rok současnou výši repo sazby 5%.

 

1998

1999

2000

2001 odhad

Průměrná výkonnost fondů peněžního trhu

13.4

7.2

4.2

4.0

Průměrný čistý úrok z krátkodobých termínovaných vkladů (po zdanění)

9.7

4.9

3.7

3.2

Zdroj :ČNB, UNIS
Odhad: Fincentrum

Kam by tedy měl opatrný střádal uložit své peníze v současné době – na termínovaný vklad nebo do fondu peněžního trhu? Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět bez znalosti dalších atributů spořitele – částky, kterou ukládá, doby, po kterou nebude peníze potřebovat atd. Přesto určitým vodítkem může být následující graf, ve kterém srovnáváme výnos dvou výše popsaných produktů spolu s poněkud netradičním využitím stavebního spoření jako produktu krátkodobého spoření (smlouva je bez státní podpory a počítáme i s poplatky za uzavření smlouvy, předčasné ukončení smlouvy a za vedení účtu). Předpokládáme, že úrokové sazby budou v horizontu pěti let mírně růst. Následující graf shrnuje výkonnost jednotlivých způsobů uložení peněz při částce 100 000 Kč.

Výsledek je zřejmý – jako nejvýhodnější se jeví úložka 100 000 Kč do fondu peněžního trhu, a to pro všechny doby uložení. Pokud peníze uložíte na termínovaný vklad, dosáhnete výnosu nižšího zhruba o jedno procento. Zajímavé je, že při uložení peněz na dobu pěti let je dnes výhodnější využít stavební spoření než termínovaný účet, a to i bez využití státní podpory. Navíc při této alternativě máte za pět let možnost získat úvěr za výhodných podmínek.

Kam byste uložil 100 000 Kč Vy? Myslíte si, že fondy peněžního trhu dosáhnou letos vyšší výkonnosti než 4 %? Považujete úrokové sazby českých bank za přiměřeně vysoké? Napište nám svůj názor.

Článek o výkonnosti dluhopisových fondů a jejich srovnání s ostatními pevně úročenými produkty naleznete zde.

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nový trend: Češi mění zaběhané postoje, kam ukládat peníze

Ukládat peníze na spořicí účet už české střadatele přestává pomalu ale jistě bavit. Úrokové sazby jsou příliš nízké a výnosy mizivé. Proto se Češi začínají...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč platit za něco, co je absurdní. Boj s poplatky v Česku pokračuje

Na poplatcích vydělávají banky nemalé peníze, ty největší miliardy korun ročně. Již řadu let ale dávají Češi najevo, že některé poplatky jsou absurdní a je...  celý článek

Ilustrační snímek
Nejlepší finanční produkty roku: nejvíc boduje Equa bank a Air Bank

V soutěži o nejlepší finanční produkty roku zvítězila mezi bankami v kategorii běžných účtů Equa bank. Nejlepší spořicí účet má Sberbank a nejlépe hodnocený...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Ron Paul: Propad trhů o 50% je možný, ale nebude to jenom kvůli Trumpovi
Ron Paul: Propad trhů o 50% je možný, ale nebude to jenom kvůli Trumpovi

Podle bývalého republikánského kongresmana Rona Paula se pravděpodobné, že stupňující se nefunkčnost nové administrativ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.