Peníze, investice

Peníze, investice | foto: Profimedia.cz

Vyplatí se životní pojištění jako spořicí nástroj?

  • 29
Některé druhy pojištění vedle své pojistné funkce nabízejí i funkci vedlejší – spořicí. Jedná se o tzv. rezervotvorná pojištění, což znamená, že v průběhu jejich trvání vzniká rezerva na budoucí pojistné plnění, na kterou se můžeme dívat jako na naspořené prostředky.

Mezi takové pojistné produkty patří následující:

  • Pojištění pro případ smrti nebo dožití (kapitálové životní pojištění)
  • Pojištění pro případ dožití
  • Důchodové pojištění
  • Univerzální (variabilní) životní pojištění
  • Investiční životní pojištění (životní pojištění napojené na investiční fondy)
  • Svatební a věnová pojištění.

Obecně řečeno, jedná se o všechny produkty, které spojují výplatu pojistného plnění s dožitím se určitého věku. Protože podrobněji se těmito produkty budeme zabývat ve zvláštní kapitole, uveďme si pouze jejich charakteristiky z hlediska spoření. Prvním důležitým postřehem je, že se nezhodnocují všechny vložené prostředky (v terminologii pojišťovnictví pojistné), ale jen ta část, která zbyde po odečtení ceny rizik, která jsou pojistkou kryta, a nákladů pojišťovny za uzavření a správu pojistné smlouvy. Pokud tedy mluví pojišťovny, že připsaly výnos (podíl na zisku) ve výši 7 %, týká se jen části vložených prostředků. Navíc většinou trvá více než rok, než se vytvoří kladná rezerva a je tak co zhodnocovat. Pojišťovna v této fázi ze zaplaceného pojistného umořuje náklady spojené se vznikem pojistky, hlavně vysokou provizi prodejci. Jestliže je naším cílem co nejvýhodněji spořit, měli bychom se obecně zhodnocování peněz prostřednictvím pojistných produktů vyhnout.

Díky zákonným omezením pro umístění pojistných rezerv mohou být tyto typy pojištění relativně bezpečným spořicím nástrojem. Navíc pojišťovny garantují minimální zhodnocení rezerv (netýká se investičního životního pojištění) obvykle ve výši tzv. pojistně technické úrokové míry. U kapitálového životního pojištění a důchodového pojištění se garantované zhodnocení odráží v předem sjednané pojistné částce pro případ dožití či důchodu. Maximální výše technické úrokové míry je regulována ministerstvem fi nancí, které ji od 1. ledna 2004 stanovilo na 2,4 %. Ovšem pojistky z poloviny devadesátých let mohou mít tuto garanci až ve výši 5 %. Při hodnocení těchto čísel ale mějme na paměti, že se týkají jen části vkládaných peněz!

 

Bezpečný výnos sebou nese obvyklou nevýhodu – nebývá nijak vysoký

Nebereme-li v úvahu výše uvedené poplatky, průměrný výnos připisovaný klientům pojišťoven odpovídá výnosům dosažitelným na dluhopisovém trhu, tedy krátko- až střednědobému investičnímu horizontu. Tedy, i když nepočítáme s vlivem vysokých poplatků, není to produkt vhodný pro dlouhodobé uložení peněz.

Výše uvedená tvrzení neplatí zcela pro investiční životní pojištění. Tento druh pojištění umožňuje aktivní volbu poměru výnosu a rizika vložených prostředků volbou investičních fondů, do kterých bude rozdělováno placené pojistné. Cenou za možnost rozhodování o výnosu a riziku uspořených prostředků je neexistence garantovaného výnosu. U investičního životního pojištění oproti klasickým rezervotvorným pojištěním můžeme spatřovat výhodu také v průhlednosti. Díky existenci individuálních účtů, kde jsou vedeny naše vklady a jejich umístění v jednotlivých fondech zřízených
pojišťovnou, máme průběžný přehled o skutečné výnosnosti takové formy spoření a skutečně účtovaných poplatcích pojišťovnou. Přesto i u něj zůstává zásadní nevýhoda spočívající ve vysokých poplatcích. Výnosy z rezervotvorných pojištění podléhají dani 15 %. Zdanění se provádí až při výplatě pojistného plnění, a daňovým základem je výše tohoto plnění snížená o zaplacené pojistné během trvání smlouvy.

Atraktivitu tohoto způsobu spoření mírně zlepšují daňová zvýhodnění platná od roku 2001. O zaplacené pojistné za některá tato pojištění lze snížit daňový základ nejvýše o 12 000 Kč ročně, jsou-li splněny následující podmínky:

  • jde o pojištění pro případ dožití, smrti nebo dožití či důchodové pojištění (včetně jejich variant napojených na investiční fondy),
  • pojistník je zároveň pojištěnou osobou,
  • pojistná doba není kratší než 5 let,
  • k výplatě v případě dožití dojde nejdříve v roce, kdy pojištěný dosáhne věku 60 let,
    je-li sjednána pojistná částka pro případ dožití, musí být minimálně ve výši 40 000 Kč a v případě pojistné doby delší než 15 let 70 000 Kč.

Za splnění těchto podmínek je navíc osvobozen od daně z příjmů fyzických osob příspěvek zaměstnavatele až do výše 12 000 Kč ročně. Tato státní podpora životního pojištění může u některých produktů kompenzovat jejich
vysoké poplatky, ale jen za několika podmínek. Za prvé kromě pojištění pro případ dožití nejsou sjednána jiná pojištění (nebo jen v zanedbatelné výši), máme dostatečně vysoký příjem tak, aby jeho část byla zdaňována sazbou 25 %, a za třetí omezíme pojistné jen na 12 000 korun ročně.

Ještě jsme se nezmínili o dostupnosti prostředků uložených prostřednictvím pojistných produktů. Obecně lze říci, že je nízká. Tyto pojistky se zpravidla dají uzavřít na minimálně 3 až 5 let. Jestliže chceme dosáhnout zajímavějšího výnosu, měli bychom volit dobu delší, protože se tak více naředí náklady pojišťovny za uzavření smlouvy, a pokud chceme využít i odpočet placeného pojistného od daňového základu, může se doba trvání pojistky přiblížit i desítkám let. Pokud potřebujeme naspořené prostředky dříve, než jsme si s pojišťovnou domluvili, máme po určité době placení pojistného (2 až 3 roky) nárok na odbytné, které nemusí odpovídat naspořeným prostředkům a hlavně v prvních letech nepokrývá ani zaplacené pojistné. Technicky jde o vytvořenou kapitálovou rezervu, která je ovšem snížena o určitou sankci za vypovězení smlouvy. Navíc musíme počítat s určitou výpovědní lhůtou, než nám bude odbytné vyplaceno. Vyplacené odbytné snížené o zaplacené pojistné se zdaňuje sazbou 25 %. Pokud jsme si snižovali svůj základ daně z příjmu o zaplacené pojistné, budeme muset do následujícího daňového přiznání toto pojistné zahrnout jako příjem.

Shrnutí výhod a nevýhod rezervotvorných životních pojištění

Výhody:

  • garance výplaty pojistné částky na konci pojištění nebo garantované zhodnocení pojistné rezervy (netýká se investičního životního pojištění),
  • za určitých podmínek možnost snížení daňového základu o zaplacené pojistné až o 12 000 Kč ročně.

Nevýhody:

  • velmi vysoké poplatky, které jsou často skryté, snižují výnos pod úroveň jiných spořících nástrojů,
  • zdanění dosažených výnosů sazbou 15 %, v případě předčasné výpovědi dokonce sazbou 25 %,
  • vysoké poplatky, které jsou většinou skryté a pojišťovny o nich neinformují (neplatí u investičního pojištění a některých variabilních životních pojištění),
  • pojišťovny investují získané prostředky vzhledem k dlouhému trvání většiny pojistek velmi konzervativně (neplatí pro investiční životní pojištění),
  • vklady nejsou garantovány státem.

Ukázky z knihy:
Osobní a rodinné finance

1. díl: Bankovní vklad jako spořící produkt


Úryvek je z knihy "Osobní a rodinné finance, 2. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého