Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyplatí se zlato jako pojistka před nejistou budoucností?

aktualizováno 
Strach z revoluce, z války, z devalvace, strach ze ztráty majetku. Zlato je i přes všechny zákazy jeho držení, i přes proklamovaný ústup od zlata jako měnového kovu jediným zbožím, které je vysoce ceněno všude ve světě. Jaké jsou výhody a nevýhody zlata jako uchovatele hodnoty?
Trezor, peníze (c) profimedia.cz/corbis

Trezor, peníze (c) profimedia.cz/corbis | foto: Profimedia.cz

Celé milióny obyvatel světa nakupují zlato proto, aby si zabezpečily hodnotu svého majetku nebo aby se pojistily před nejistou budoucností. Jeden francouzský bankéř prohlásil, že polovinu tezaurovaného zlata nakupují bohatí, tedy ti, kteří mají tučná konta v bankách, vlastní továrny či obchody, a další polovinu naopak lidé chudí, kteří nemají peníze nazbyt.

Tezaurace zlata má své výhody i nevýhody. Na straně výhod musíme v prvé řadě jmenovat diskrétnost. Na rozdíl od bankovek nebo šeků, které jsou číslovány, nejsou kusy zlata poznamenány žádným číselným označením. A i kdyby byly, není nic jednoduššího než ho pilníkem nebo přetavením odstranit. Významnou výhodou je i životnost zlata. Ani vzduch, ani voda, ani hlína ho nenarušují – Indové k tomu dodávají, že ani mravenci nechutná.

Zlato přežije staletí. Jeho hlavní nevýhodou je „neplodnost“. Z peněz uložených v bance plynou úroky, zato ze zlata uloženého v podlaze nebo ve vlastním trezoru neplyne nic. Jen nepatrná část soukromých držitelů zlata kupuje standardní cihly o hmotnosti 12,5 kilogramů. Přednost je dávána menším formám cihel, které jsou levnější a také se lépe ukrývají. Tezaurované zlato však může mít i podobu mincí, šperků, hodinek, nejrůznějších předmětů. A některým z těchto podob zlata se nyní budeme věnovat.

Vydělejte s rizikem, ale zato desítky procent

Které národy tezaurují nejvíce zlata?

Jsou země, kde se zlato netezauruje vůbec nebo jen velmi málo. Příčiny je nutno hledat buď v právních předpisech, cítění obyvatelstva, nebo v tradici. Snad jen dvě desítky zemí povolují svým občanům naprostou svobodu v držení, obchodování, vyvážení či dovážení zlata. Patří mezi ně například Německo, Švýcarsko, Holandsko, Kanada, Paraguay, Libanon, Saúdská Arábie, Kuvajt, Dubaj a několik dalších. Tato volnost však ještě neznamená, že právě obyvatelé těchto zemí jsou největšími držiteli zlata. Naopak, potvrzuje se staré přísloví, že zakázané ovoce chutná nejvíce.

Francouzi patří celá desetiletí do čela národů tezaurujících zlato. Vysvětlují to tím, že hojné infl ační trendy v průběhu 20. století, opakující se devalvace a pády ministrů fi nancí je poučily věřit vždy jen zlatu. Hodí se dodat, že podobnými otřesy prošly i jiné národy, a přesto neshromažďují zlato v takové míře. Je to asi spíše záležitost francouzské povahy – být dobrým společníkem a veselým občanem, ale vždy přitom myslet na zadní kolečka, na zlé časy. Podle odhadů odborníků drží většinu tezaurovaného zlata chudší vrstvy Francouzů, především na venkově. Ostatní evropské národy jsou daleko za Francouzi. Snad jen Španělé, Italové a Řekové jsou sváděni mamonem zlata více než ostatní obyvatelé Evropy. Ale nezapomeňme na země východní Evropy. Tam i za tuhých režimů byl hlad po zlatě.

Novodobí zbohatlíci dávají své bohatství na odiv nejen stavbou paláců a rodinných vil, ale i zlatými šperky a hodinkami. Libují si ve zlatých platebních kartách a dbají o to, aby měli v trezoru vždy pár kilo zlata. Také obyvatelé Asie zbožňují zlato. Turečtí rolníci tíhnou ke zlatu stejně náruživě jako obyvatelé Íránu či arabských emirátů. K největším tezaurantům ovšem patří Indové. Také Japonci přišli zlatu na chuť. Začátkem roku 2004 dala japonská fi rma Kikinzoku do prodeje zvláštní kolekci zlatých mincí, symbolizující letopočet 2004, jejíž cena přesahuje milión dolarů.

Ukázky z knihy
Jana Struže a Bohumila Studýnka:
ZLATO - Příběh neobyčejného kovu

1. díl: Drahé kovy: ideální podoba peněz
2. díl: Odkud se bere odvěká lidská touha po zlatě 
3. díl: Zlato přineslo světu stabilitu  


4. díl: Za chleba se platilo miliardami marek 
5. díl: Jakou roli hrálo zlato v dobách krize?
6. díl: Kdy asi vypukne nová zlatá horečka? 


7. díl: Jak funguje mezinárodní trh zlata    


Úryvek je z knihy "ZLATO - Příběh neobyčejného kovu" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

Ilustrační snímek
Boj o klienty pokračuje. Banky vymýšlejí další trumfy

České bankovnictví se proměňuje. Konkurenční boj bank získat klienty na svou stranu nekončí, naopak pokračuje. Novým, nízkonákladovým bankám se podařilo získat...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 největší hříchy, kterých se často dopouštíme na svých penězích
4 největší hříchy, kterých se často dopouštíme na svých penězích

A ony nám to poté vrací tak, že se nezhodnocují podle našich představ… 1. Ignorování inflace Inflace bohužel není na vý... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.