Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyplatí se zvýšit zaměstnancům mzdu přímo?

aktualizováno 
Jak vysoký má být příspěvek zaměstnavatelů na penzijní připojištění? Má zaměstnavatel platit všem zaměstnancům stejně vysoký příspěvek relativně, či absolutně? Je vhodné příspěvek zaměstnavatele podmínit, či nepodmínit současným příspěvkem zaměstnance?
Investice

Investice | foto: Profimedia.cz

Řešení mohou být různá, nicméně jedno z nich považujeme za šťastné, protože ona dilemata vlastně moudře a spravedlivě obchází. Než aby zaměstnavatel vyvolával rozpory u zaměstnanců diskusemi o tom, zda bude příspěvek jednotně 300, 500 a více korun každému absolutně (bez ohledu na výši jeho platu či postavení ve firmě), nebo bude v relativní výši oněch 3 až 5 % z hrubého příjmu, raději vyhlásí zásadu absolutně „stejného zacházení“, ale s absolutně různě vysokou částkou! Docílí toho tím, že se – například v kolektivní smlouvě – zaváže každému svému zaměstnanci přispívat částkou, která bude v nějakém (pro fi rmu) ještě přijatelném rozsahu. Například vyhlášením zásady, že fi rma přispěje absolutně stejnou částkou, jakou přispívá konkrétní účastník – zaměstnanec. Když on platí 300 korun, fi rma mu poskytne také 300 Kč. Má štěstí ten, kdo je zaměstnán u fi rmy, která může svým zaměstnancům dávat až 1 500 Kč měsíčně. Tam se sčítají výhody a konto utěšeně narůstá.

Řešme ještě druhý případ, kdy zaměstnavatel může poskytovat příspěvek zaměstnanci do výše až 5 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Víme, že zde se již nejedná o daňově uznatelný výdaj, a že zaměstnavatel takovou částku zahrne mezi ostatní sociální náklady, které nesnižují základ pro daň z příjmů právnických nebo fyzických osob. Není rozhodné, zda zaměstnavatel má, či nemá vytvořený fond ze zisku. Dokonce i v případě, že je zaměstnavatel ve ztrátě, splňuje tento postup formulaci ze zisku po zdanění, a jde o daňově neuznatelné náklady. Tento příjem je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů a je-li poskytnut zaměstnavatelem přímou platbou penzijnímu fondu, jde o nepeněžní plnění, které nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

Popišme si nyní varianty, kdy zaměstnavatel zaměstnanci buď zvýší mzdu o 5 % přímo, nebo formou příspěvku na penzijní připojištění zvýší svému zaměstnanci příjem o 5 %, což v našem modelovém příkladě u hrubé mzdy 12 000 Kč činí 600 Kč měsíčně. Všechny výsledky opět porovnáme.

Josef Novák a daňově uznatelné a neuznatelné výdaje

 

JOSEF NOVÁK – VÝPLATNÍ PÁSKA 1. varianta Přímé zvýšení mzdy 2. varianta Příspěvek na penzijní připojištění
Hrubá mzda zaměstnance (výchozí hodnota) 12 000 Kč 12 000 Kč
Hrubá mzda (po přidání 5 %, tj. 600 Kč) 12 600 Kč 12 000 Kč
Příspěvek na osobní konto účastníka připojištění x 600 Kč
– odvod 8 % na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti od zaměstnance –1 008 Kč –960 Kč
– odvod 4,5 % na zdravotní pojistné od zaměstnance –567 Kč –540 Kč
– odpočitatelná položka základu daně –2 910 Kč –2 910 Kč
Daňový základ 8 200 Kč 7 600 Kč
Daň z příjmu 1 230 Kč 1 140 Kč
Čistý příjem zaměstnance 9 795 Kč 9 960 Kč
Náklady na odvody zaměstnavatele celkem, v tom 4 410 Kč 4 200 Kč
26 % odvod na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti 3 276 Kč 3 120 Kč
9 % odvod na zdravotní pojistné 1 134 Kč 1 080 Kč
Daňově uznatelné výdaje zaměstnavatele celkem 17 010 Kč 16 560 Kč
Celkový výdaj zaměstnavatele na 1 zaměstnance celkem 16 800 Kč
Z toho: daňově uznatelné výdaje 16 560 Kč
daňově neuznatelné výdaje 240 Kč

Stejně jako dříve, i nyní převedeme výsledné údaje do přehledu srovnávajícího obě varianty, a budeme vyčíslovat finanční efekt jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance:

Tabulka: Josef Novák a porovnání variant přímého zvýšení jeho hrubé mzdy či zvýšení jeho příjmu formou příspěvku na penzijní připojištění (vždy o 5 %, resp. o 600 Kč)

Porovnání variant přímého zvýšení hrubé mzdy či zvýšení příjmu formou příspěvku na penzijní připojištění (vždy o 5 %, resp. o 600 Kč)
Varianta zvýšení příjmu Čistý příjem zaměstnance Daňově uznatelný výdaj Daňově neuznatelný výdaj
Přímé zvýšení mzdy 9 795 17 010
Příspěvek na penzijní připojištění 9 960 16 560 240
Přínos pro zaměstnance a pro zaměstnavatele Zvýšení příjmu o 165 Kč Úspora 210 Kč 240 Kč

Závěr k našemu druhému případu je analogický závěru prvnímu: Pokud se zaměstnavatel rozhodne svému zaměstnanci zvýšit jeho příjem místo zvýšení této mzdy poskytnutím stejně vysoké částky (tj. vždy 5 % z hrubé mzdy, tj. o 600 Kč v podobě příspěvku na penzijní připojištění), ušetří tím zaměstnavatel 35 % z odvodu na sociální a zdravotní zabezpečení, kdy místo 4 410 Kč odvede v konkrétním případě opět jen 4 200 Kč, tj. již o 210 Kč méně měsíčně, resp. o 2 520 Kč méně ročně. Do daňově uznatelných nákladů však může započítat pouze 3 %, tj. původních 360 Kč. Zbývající 2 %, tj. 240 Kč, jsou daňově neuznatelná. Finanční efekt pro zaměstnance ve zvýšení jeho příjmu je v ročním vyjádření 12 × 165 Kč = 1 980 Kč.

Dodejme ještě pro úplnost to, co bylo řečeno na jiném místě: Zaměstnavatel může poskytovat příspěvek zaměstnanci přesahující i v předchozím příkladě uvedených 5 % vyměřovacího základu pro pojistné. Opět se u této převyšující částky nejedná o daňově uznatelný výdaj, a proto tento příjem již není u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů a jako nepeněžní plnění se zdaňuje spolu se mzdou. Přesto, že bude poskytnut zaměstnavatelem přímou platbou penzijnímu fondu a jde o zdaňované nepeněžní plnění, nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

Tolik několik hlavních zásad ke stanovení výše příspěvku. Doporučujeme zaměstnavatelům ještě jednou, aby – pokud to už dávno neudělali – si způsob a podmínky poskytování příspěvku na penzijní připojištění upravili vnitřním předpisem, případně tyto podmínky zakotvili v kolektivní smlouvě. Někteří zaměstnavatelé uzavírají speciální smlouvy o poskytování penzijního připojištění s každým zaměstnancem. Tento způsob je zřejmě nejpřesnější z pohledu definice postavení všech stran, které jsou do spolupráce zapojeny. Je to však způsob poměrně administrativně náročný, a to zejména u velkých organizací.

V každém případě by však měl zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci doklad o tom, že ještě před zahájením placení příspěvku zaměstnavatele oznámil penzijnímu fondu, ke kterému bude zaměstnavatel platit (a s nímž má zaměstnanec platnou smlouvu o penzijním připojištění), že souhlasí s příspěvkem zaměstnavatele na jeho penzijní připojištění. V opačném případě by totiž platba příspěvku zaměstnavatele nemohla být považována za příspěvek zaměstnavatele, nemohly by být uplatněny daňové výhody, které systém nabízí, a to jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance – účastníka penzijního připojištění.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

1. díl: Penzijní připojištění je přitažlivé i pro zaměstnavatele

2. díl: Co se rozumí „příspěvkem zaměstnavatele na penzijní připojištění“? 

3. díl: Penzijní připojištění: co zajímá zaměstnavatele 

4. díl: Jak nejlépe hradit příspěvky na penzijní připojištění? 

5. díl: Zvýšit mzdu, nebo příspívat na penzijní připojištění? 


 Úryvek je z knihy "Penzijní připojištění" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční analýza obchodních a státních organizací
DPH 2006 - zákon s přehledy

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.