Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výpověď ze strany zaměstnavatele

  12:29aktualizováno  12:29
Pro výpověď existuje řada většinou hanlivých výrazů. Dostal padáka. Vyrazili ho. Dali mu pádlo a šel. Dostal babu. Výpověď si nevybírá. Dostat ji může vedoucí stejně jako řadový pracovník, mladý a nezkušený právě tak jako starý rutinér.

Dát výpověď zaměstnanci, který má hlavní pracovní poměr na dobu n eurčitou a zkušební dobu za sebou, není jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Zaměstnavatel musí dodržet spoustu zákonem předepsaných pravidel. Jinak riskuje, že výpověď nebude platit. Dotyčného zaměstnance se pak bude zbavovat se značnými obtížemi. Ten si totiž většinou dává velký pozor, aby neposkytl záminku využít proti němu některý z výpovědních důvodů zakotvených v zákoníku práce.

Někomu nelze výpověď dát

Zaměstnavatel musí respektovat fakt, že některé pracovníky nesmí vyhodit. Výpověď je totiž jednostranným úkonem, často se děje proti vůl

Rady, jak se ubránit výpovědi od zaměstnavatele, nabízí přiložený článek.

i druhé strany. Proto zákon výslovně vyjmenovává případy, kdy zaměstnavatel výpověď nesmí dát. Označuje je jako takzvanou ochrannou dobu, která má bránit tomu, aby se pracovník ve složité životní situaci dostal kvůli výpovědi do situace ještě komplikovanější. Výpověď nelze dát ­ až na výjimky ­ například pracovníkovi, který dostal povolávací rozkaz ke službě v armádě.

Dále těhotné zaměstnankyni, ženě na mateřské dovolené, rodiči, jenž trvale pečuje o dítě mladší tří let, či pracovníkovi, který je dlouhodobě uvolněn pro veřejnou funkci, třeba v obecním zastupitelstvu či v parlamentu. "V ochranné době je i zaměstnanec, který je v pracovní neschopnosti," uvádí advokátka Vladana Tikalová z pražské Advokátní kanceláře JUDr. Jana Křečka. V tomto případě se však zákaz výpovědi podle advokátky Dany Kolaříkové z plzeňské advokátní kanceláře Skopeček-KolaříkováBurianová nevztahuje na případy, kdy si zaměstnanec vyvolá pracovní neschopnost sám nebo způsobí v opilosti.

Výpovědní doba trvá měsíce

Výpovědní doba je podle důvodu výpovědi dvouměsíční či tříměsíční a začíná plynout v první den měsíce následujícího po měsíci, kdy byla druhému účastníku doručena. Převezme-li ji například 5. srpna, běží výpovědní doba od 1. září a pracovní poměr skončí 31. října. U organizačních důvodů, kde je výpovědní doba tříměsíční, skončí až 30. listopadu. Převzít výpověď může zaměstnanec kdekoliv ­ na pracovišti, v místě bydliště, na tenisu či třeba v autobuse. Zaměstnavatel by si však měl ve vlastním zájmu zajistit svědka, který mu na kopii výpovědi písemně potvrdí, že konkrétní pracovník výpověď převzal. Aby se zaměstnavatelé vyhnuli případným sporům o (ne)zastižení pracovníka, posílají výpovědi obvykle poštou, a to s doručenkou do vlastních rukou. Mnozí lidé se přitom mylně domnívají, že se výpovědi vyhnou, když odmítnou písemnost na poště vyzvednout. Při nezastižení adresáta v místě, kde se zdržuje, uloží pošta zásilku po dobu deseti dnů k případnému převzetí. Když si ji dotyčný nevyzvedne, vrátí ji odesilateli. Den, kdy ji zaměstnavatel převezme

Aby byla výpověď zaměstnanci platná:
* musí být dána písemně
* musí být doručena druhému účastníkovi do vlastních rukou
* smí být dána jen z důvodů, které připouští zákon. Tyto důvody musí být přesně popsány (nestačí uvést jen odkaz na konkrétní ustanovení zákoníku práce) a nelze je dodatečně měnit.
jako nedoručitelnou, se v tomto případě považuje za den doručení výpovědi. Od tohoto termínu se pak odvozuje začátek výpovědní doby.

Důvody výpovědi, které připouští zákon

Důvody, pro něž smí zaměstnavatel dát výpověď, jsou vyjmenovány v paragrafu 46, odstavec 1 zákoníku práce. Pro zjednodušení je lze zobecnit do tří kategorií. Zaprvé technické a ekonomické potíže v provozu. To znamená organizační důvody, kdy se ruší nebo přemisťuje zaměstnavatel či jeho část, případně se zaměstnanec stane nadbytečným. Zadruhé vlastnosti zaměstnance, kdy nesplňuje předpoklady pro konkrétní práci, případně mu zdravotní stav nedovoluje dlouhodobě v práci pokračovat. A zatřetí chování pracovníka ­ porušování pracovní kázně, pravomocné odsouzení pro úmyslný trestný čin. Jedině výpovědi v první skupině, tedy z organizačních důvodů, jsou spojeny s nárokem na odstupné ve výši zákonem garantovaného dvojnásobku průměrného výdělku. Použití zdravotního stavu zaměstnance jako výpovědního důvodu předpokládá lékařský posudek z konkrétní správy sociálního zabezpečení nebo rozhodnutí příslušného orgánu státní zdravotní správy. Výpověď z důvodu nesplňování předpokladů pro určitou práci se vztahuje například na řidiče, kterému byl zadržen řidičský průkaz, případně na kvalifikovaná povolání spojená se složením odborných zkoušek. Když například elektrikář neudělá zkoušku podle konkrétní vyhlášky nutné pro toto povolání, sotva může počítat s tím, že se zaměstnavatel promění ve sponzora a bude ho dál platit, aniž by odváděl práci, kterou nesmí bez příslušné zkoušky dělat.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Proč má tolik lidí zkušenost se šikanou? I kvůli nekompetentním šéfům

Jeden průzkum uvádí, že se šikanou v práci má zkušenost pětina zaměstnanců. Druhý vidí situaci dramatičtěji: peklo zažívají podle něj aktuálně už dvě pětiny...  celý článek

Ilustrační snímek
Netradiční koučink. Když kolega radí kolegovi, jak se zlepšit v práci

Koučování je fenomén. Snad už není firma, která by své zaměstnance nerozvíjela. Je mnoho modelů koučinku, stále oblíbenější je ten zvaný peer-to-peer, při...  celý článek

Martin Šardický pracoval třináct let jako horník, teď už je 15 let ve firmě na...
Z horníka se stal bylinkář. Líbí se mu, že voní

Martin Šardický pracoval třináct let jako horník. Pak si jednoho dne přečetl inzerát, že začínající firma kousek od jeho domu hledá člověka na zpracování...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.