David Hlaváč - majitel firmy Pearl Bohemica. | foto: Běla Fialová, iDNES.cz

Výrobce české bižuterie: ze skladníka majitelem celé firmy

  • 1
Vlastníka firmy Pearl Bohemica baví na výrobě imitace perel dělat radost ženám. Ovšem musí bojovat s nemalou konkurencí. Přinášíme vám rozhovor s Davidem Hlaváčem o tom, jak se dá ze skladníka vypracovat na majitele firmy a jaká úskalí přináší tradiční výroba bižuterie.

Jak dlouho vaše firma funguje?
Letos tomu bude 10 let. Ale u nás je to složitější. Naše firma koupila Perlu Bohemiku, která fungovala od roku 1993 a předtím navazovala na firmu, jenž vznikla v 50. letech.

Kdo založil vaši firmu Pearl Bohemica?
Byli to dva společníci. Jeden už není ve firmě a druhý působí jen jako vývojový pracovník. Ten stojí i za patentem na výrobu imitací perel. I Jablonex Group používá naši patentovanou techniku.

Co bylo impulsem pro založení firmy pro výrobu bižuterie?
Já jsem nastoupil už do "rozjetého vlaku", ale podnět pro založení vlastní firmy byl hlavně ten, že došlo ke zrušení firmy, ve které oba zakladatelé pracovali. Nechtěli, aby výroba bižuterie v Jablonci nad Jizerou skončila.

Kdy jste vy nastoupil do firmy?
Já jsem v Pearl Bohemica pracoval nejprve jako vedoucí skladu. Postupem času jsem se vypracoval a momentálně jsem majitelem, ředitelem a jednatelem.

Jak se ze skladníka může stát majitel firmy?
Ve firmě jsem byl nejprve takový "podržvšechno" a dělal hlavně organizátora skladů. Měl jsem vazby na majitele. A protože mě to bavilo, začal jsem zajišťovat vývoz, k tomu jsem přidal programování. Majitelé pochopili, že na mě mohou přehazovat dost práce, ale já jsem za to taky něco chtěl. Nejprve jsem vedl celou výrobu a pak jeden z majitelů plánoval odchod z firmy, tak jsem odkoupil jeho podíl. A dnes jsem 100% vlastník firmy já.

Kolik máte zaměstnanců?
Něco kolem 40. Ale když jsem firmu před 6 lety přebíral, tak bylo zaměstnanců 250. Je to tím, že způsob výroby je ryze tradiční a zájem o českou bižuterii klesá. Vyrobí se a připraví materiál, pak se distribuuje ženám v domácnosti a někdy i babičkám, které doma ručně připravují šperky.

Jak je vaše podnikání náročné na prostory?
Není to zas tak náročné. Do dvou pater o velikosti 80 m2 bych svoji firmu dokázal vměstnat. Ale ještě potřebujeme sklady. Zásoby musíme nakupovat ve velkém. Byl bych raději, kdybychom měli více prostoru, ale šlo by to.

Jak probíhá domácí výroba šperků?
K nám do firmy přijede paní, vezme si připravený materiál, a spolu s ostatními udělají jeden kus, zkontrolují si to a jedou pracovat domů. Za týden nám dovezou hotové výrobky, které my kontrolujeme. Pak je zabalíme a vyexpedujeme.

Máte nějaké problémy s lidmi, kteří dělají šperky doma? Jsou nějaké reklamace?
Problémy samozřejmě jsou. Například u uzlovaných náhrdelníků musejí za každou perličkou udělat uzlík, ale když to předají ke kontrole, tak se zjistí, že si nevšimli kazové perličky. Pak je nutné celý náhrdelník udělat znovu bez nároku na náhradu. Naštěstí však takových problémů není moc. Ženy jsou placené od kusu, ale do určitého časového intervalu. Vždy se ale snažím vyjít vstříc a vždy se domluvit na nějaké alternativě.

. nenechte si ujít seriál o úspěšných podnikatelích

Připravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky.

V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké to je, podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně.

Čtěte další příběhy známých i méně známých podnikatelů

Koho zaměstnáváte?
Já jsem tedy majitel a jednatel, dále máme účetní, lidi na organizaci skladů, nákupů a výroby, obchodní oddělení, vlastní designéry a vývojáře. Dnes jsme spíše taková větší rodina.

Kdo vám navrhuje design výrobků?
Hlavním designérem je Jan Jaroš. S ním děláme bižuterii pro módní přehlídky a kolekce šperků do zahraničí. Pak náměty přecházejí do rukou dalších lidí, kteří jej rozpracovávají, přidávají vlastní návrhy a dodělávají do finální podoby.

Výrobky předvádíte na módních přehlídkách. Není to spíš o šatech než o špercích?
My se orientujeme na návrháře. Dokážeme udělat doplněk tak zajímavý, že k tomu stačí jednoduché šaty. Náš cíl je doplňovat šaty do kompletu. Funguje to tedy tak, že návrhář nám pošle svou představu, kousky látky a my podle toho nabarvíme perličky i vytvoříme bižuterii. Šaty tak vznikají společně se šperkem. Spolupracujeme s několika návrháři, kteří si nás sami našli.

Prodáváte více do České republiky, nebo do zahraničí?
Prodáváme i u nás, ale přes 90 % zboží vyvážíme do ciziny. Problém je, že hodně lidí si raději koupí umělohmotný přívěšek z Číny, než šperk ze skla vyrobený v Česku.

Není to tím, že čínské výrobky z umělé hmoty jsou dostupnější?
Určitě. Oni to vyrábějí za mnohem nižší peníze než my. Když já jako výrobce prodám zboží do Prahy, bude cena stejná jako u výrobků z Číny. Ale prodejce musí také něco vydělat, takže cenu zvedne a tím jsou naše výrobky dražší. Vlastní prodejnu máme jen v Jablonci nad Nisou. Na podzim plánujeme obchůdek v Praze.

Pro koho dodáváte?
Spolupracovali jsme s firmou Marks & Spencer, Next, Accessories a podobně. V cizině dodáváme hlavně do Anglie, Spojených států, Itálie, Španělska, Polska, Ruska - v podstatě do celého světa. Velkým problémem je však pro nás kurz koruny.

Jaká je ve vašem oboru konkurence?
Konkurence je samozřejmě velká. Jablonex je tak trochu naše konkurence a zvlášť v Jablonci nad Nisou má zažitý monopol. Více nás ale trápí ta asijská.

Výrobnu máte v Jablonci nad Jizerou a prodejnu v Jablonci nad Nisou. Jak zvládáte přejíždění a proč to máte takhle rozděleno?
V Jablonci nad Nisou máme nejen krámek, ale i obchodní a vzorovací oddělení. Zákazníci jsou zvyklí, že v Jablonci nad Nisou naleznou kvalitní bižuterii. Takže přesunout obchod byl krok směrem k nakupujícím. Výrobu tam přesunout nechci, protože si střežíme to, co umíme. Cesta mezi Jablonci mi trvá 20 až 35 minut.

Není Jablonec nad Nisou malé město pro takhle velkou konkurenci v jednom oboru?
Firem je tam ještě víc. Jablonex má českou mincovnu, sklárnu a je to obchodní organizace. Naše firma se s Jablonexem hodně potkává. Konkurence je veliká také proto, že není žádný trend. Naše práce spočívá v pestrosti, různorodosti a v kreativním přístupu.

Z jakých materiálů vyrábíte?
Primárně je to alabastrové sklo. Jedná se o mléčnou nebo čirou sklovinu, která se používá na výrobu imitací perel. Na této technologii si zakládáme a troufám si říct, že jsme nejlepší v Čechách a jedni z nejlepších v Evropě. Pomáhá nám to hlavně při spolupráci s módními návrháři. Můžeme například vyrobit "perly" stejné barvy jako jsou šaty.

Máte na vaši technologii patent?
Ano, technologii výroby imitace perel máme patentovanou. Zlepšili jsme kvalitu perliček a vyřadili z výroby ether a další škodlivé látky. Tím jsme ekologičtí a v tom v Česku nemáme konkurenci.

Kolik stojí vaše šperky?
Každý náš výrobek je originál. Ceny se pohybují od 50 do 3 000 korun. Ovšem dají se vyrobit i hodně drahé, honosné kousky. Ty dražší jsou náhrdelníky, které dodáváme hlavně na módní přehlídky. Do 500 korun se dá koupit pěkná sada (náramek, náušnice a náhrdelník).

Co vás vede k výrobě bižuterie?
Baví mě mít továrnu, která má jediný účel, a to dělat radost ženám.

Napadá vás něco, co byste s dnešními zkušenostmi udělal jinak?
Asi ano, ale kdybych to udělal tehdy jinak, neměl bych tu zkušenost. Možná bych dřív začal být "zlý". Delší dobu mi trvalo, než jsem začal být šéfem se vším všudy. A určitě jím ještě nejsem. Je to těžké hodnotit, ale asi bych neměnil.

Jaké jsou vaše cíle do budoucna?
Udržet výrobu, protože situace na trhu je špatná. Důvodem je silná koruna, velká konkurence, výrobky z Číny a celosvětový útlum zájmu o bižuterii.

Jaké máte zájmy? Jak relaxujete?
Mým asi největším koníčkem je orientační běh a orienťák na kole. Organizuji různé závody, mapuji a pomáhám trénovat naši orienťákovou mládež. Jinak, i když se nerad fotím, tak rád fotím. Hlavně reportážní akční fotografie.