Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výše mzdy není věc veřejná

aktualizováno 
Nováková z účtárny má měsíčně 15 000 korun a sekretářka generálního ředitele prý jednou tolik. Informace o mzdách jsou tajné, přestože to tak v mnoha podnicích nevypadá. Za to, že je výše platu tajná, odpovídá zaměstnavatel. Ten také musí vydat každý měsíc o složení mzdy pracovníkovi písemný doklad.
O tom, z čeho se vlastně skládá mzda, musí mít pracovník každý měsíc zcela jasno. Na výplatní pásce, kterou by měl dostat do ruky, musí najít údaj o výši jednotlivých složek mzdy, o srážkách ze mzdy včetně rozdělení podle jednotlivých typů srážek, jako je například záloha na daň z příjmů, pojištění, jiné srážky.
Zaměstnanec má právo nahlížet i do podkladů, z nichž byla jeho mzda vypočtena, například do prémiového řádu, do dokladů o druhu a výši příplatků, výkonových norem a podobně. Zaměstnavatel musí umožnit pracovníkovi nahlížet i do mzdových předpisů. A nejen to. Pokud se předpisy mění, nemůže se to pracovník dozvědět až z výplatní pásky, ale musí být o změnách informován předem. Naopak zaměstnavatel nesmí dovolit dalším lidem, aby bez souhlasu zaměstnance nahlíželi do mzdových dokladů nebo se seznámili s výší jeho mzdy. Je to v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, podle kterého má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti. Právo však není povinnost. A to si mnohdy zaměstnavatelé pletou. Proto se často objevuje i v pracovních smlouvách zákaz, že zaměstnanec nesmí hovořit o výši své mzdy. Takový zákaz daný zaměstnavatelem nemá žádnou účinnost a nemůže být ani postihován. Když chce pracovník hovořit před dalšími spolupracovníky o výši své mzdy, nemůže mu v tom zaměstnavatel bránit ani ho za to postihovat.

Zadržovat mzdu nelze

Jak to vypadá s výplatou mzdy po skončení pracovního poměru? Zaměstnavatel by ji měl vyplatit nejdéle v nejbližším výplatním období, s výjimkou těch složek mzdy, jejichž výše není v době výplaty známa. V praxi se však stává, že zaměstnavatel dá příkaz k zadržení mzdy pracovníkovi do doby, než splní některou svou povinnost. Například zaměstnanec nevrátil vypůjčené věci, a právě na jejich vrácení zaměstnavatel váže výplatu mzdy. Takový postup je v rozporu s povinností zaměstnavatele vyplatit mzdu řádně a včas. Neznamená to přitom, že pracovník nemusí své závazky vůči zaměstnavateli vyrovnat, případně mu uhradit škodu, která vznikla jeho protiprávním jednáním. V takovém případě však musí nadřízený vymáhat náhradu za vzniklou škodu nebo splnění závazku samostatně u příslušného soudu a nemůže povinnost zaměstnance vypořádat své závazky vázat na vyplacení mzdy. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinnen vydat zaměstnanci na jeho žádost pracovní posudek a bez jeho žádosti potvrzení o zaměstnání (zápočtový list).

Jak se uplatňují mzdové nároky

Když má pracovník pochybnosti o správném vypočtení mzdy, měl by se obrátit na svého nadřízeného nebo mzdovou účtárnu. Když ani po jednání s nimi není spokojen, pak požádat kontrolní odbor příslušného úřadu práce s požadavkem, aby prověřil, jak dodržuje zaměstnavatel své pracovněprávní a mzdové povinnosti. Pokud se zjistí v této oblasti nějaké pochybení zaměstnavatele, může dostat pokutu až do výše l00 000 korun a při opakovaném porušování předpisů i vyšší. Poslední instancí, která zbývá nespokojenému zaměstnanci, je soud. Je však třeba dát pozor na promlčecí dobu, která je u peněžitých nároků tříletá a lhůta k uplatnění náhrady škody činí dva roky. Obě začínají běžet ode dne, kdy se zaměstnanec dozvěděl o svém nároku nebo o škodě a kdo za ní odpovídá. Toto ustanovení je důležité zejména v případech, které jsou v poslední době stále častější, to znamená, když zaměstnavatel přestane pracovníkovi vyplácet část mzdy nebo mu ji nevyplatí vůbec. Navíc, pokud by byl na zaměstnavatele vyhlášen konkurs, musí zaměstnanci do jednoho měsíce po jeho vyhlášení u příslušného soudu uplatnit své nároky tak, aby mohly být uspokojeny z konkursní podstaty. Uspokojení mzdových nároků pracovník ů je přitom přednostní pohledávkou.

* informace o mzdách nesmí zaměstnavatel sdělovat až na výjimky dalším osobám

* zaměstnavatel nesmí pracovníkovi nařizovat mlčenlivost o mzdě

* po skončení pracovního poměru musí dostat pracovník mzdu nejpozději v nejbližším výplatním termínu

* promlčecí doba na uplatnění mzdových nároků je tři roky


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Co pomáhá hasit zbytečné střety osobností na pracovišti

Kolize různých povah na pracovišti nejsou nic výjimečného. Každopádně pro ty, kteří se do střetů dostávají, ani pro jejich okolí to není nic příjemného. Proč...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.