Nejmladší zaměstnanci si meziročně pohoršili, průměrný měsíční výdělek jim klesl pod 20 tisíc, oproti loňskému roku o 1 600 korun. Ilustrační snímek

Nejmladší zaměstnanci si meziročně pohoršili, průměrný měsíční výdělek jim klesl pod 20 tisíc, oproti loňskému roku o 1 600 korun. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Někdy je vyšší věk výhodou. Padesátníci si na výplatě polepšili nejvíc

  • 40
Nedostali jste přidáno? Možná je to také tím, že jste ještě příliš mladí. Zatímco nejvyšší průměrné výdělky mají lidé ve věku 35 až 44 let, nejvyšší nárůst platů proti loňsku zaznamenali zaměstnanci mezi 45 a 54 lety.

V této kategorii se za poslední rok průměrný měsíční výdělek zvýšil o tisíc korun, a překročil tak hranici 25 tisíc. Ukázala to aktuální analýza dat služby Platy.cz, zpracovaná na základě údajů více než 100 tisíc uživatelů.

Meziroční srovnání výdělků zaměstnanců podle věku

Přidáno dostali také příslušníci nejstarší sledované kategorie nad 55 let. Ti si polepšili v průměru o dvě stovky. Více peněz na výplatní pásce našli také zaměstnanci od 35 do 44 let, kteří dostali v průměru přidány čtyři stokoruny. Tato věková kategorie vystřídala na čele zaměstnance ve věku 25 až 34 let, kteří až dosud tabulky vedli, a momentálně berou v průměru 26 900 korun.

Naopak nejhůře dopadli mladí. V nejnižší věkové kategorii 17 až 24 let poklesl průměrný výdělek o 1 600 korun měsíčně. Hůře než loni na tom jsou také třicátníci, kteří měsíčně přišli o 1 100 korun.

Jak se změnila měsíční výplata zaměstnanců
VěkPrůměr 2013*Průměr 2014*Meziroční srovnání
17 až 24 let20 100 Kč18 500 Kč92 %
25 až 34 let28 000 Kč26 900 Kč96 %
35 až 44 let27 100 Kč27 500 Kč101 %
45 až 54 let24 100 Kč25 100 Kč104 %
55 let a více23 800 Kč24 000 Kč101 %
Poznámka: Zaokrouhleno na stokoruny                                               Zdroj: Platy.cz

Vyjádřeno v procentech si starší pomohli o jedno až čtyři procenta. Aktuální meziroční inflace přitom činí 0,1 procenta, proto je možné hovořit o růstu reálných mezd.

Firmy se plošně zvyšovat platy nechystají

Podle březnové ankety firmy Recruit CZ se 81 procent firem k žádnému plošnému přidávání nechystá.

Může se hodit

Hledáte novou, vyhovující práci? Najděte si ji na jobDNES.cz.

Třetina z těchto firem nicméně bude zvyšovat platy individuálně na základě osobních hodnocení a výkonnosti. Navýšit mzdy v průměru u všech zaměstnanců pak plánuje 19 procent firem. Anketa je součástí dlouhodobého projektu a zúčastnilo se jí 27 firem, které zastupují 64 tisíc zaměstnanců na českém trhu.

"Přestože slýcháme, že finanční krize končí a situace se zlepšuje, obecně výdělky spíše stagnují. Je ale zřetelné, že firmy oceňují praktické zkušenosti. To je další argument pro studenty, aby se pokoušeli získávat praxi již během studií, i když mnohdy je obtížné ji najít právě ve svém studijním oboru," komentuje situaci Zdeněk Němec, analytik Platů.cz.

Ve srovnání s cizinou patří čeští manažeři k hůře placeným

Přestože mají čeští manažeři až třicetkrát vyšší výplatu než průměrní zaměstnanci, ve srovnání se zahraničím pokulhávají. Podle údajů společnosti Stanton Chase vydělávají nejvíce američtí šéfové. Generální ředitelé 500 největších firem v USA průměrně vydělají 354krát více než jejich běžní podřízení.

V Evropě jsou na tom velice dobře ředitelé v Německu, kteří berou 148krát vyšší plat, než je tamní průměr. Dokonce i v poměrně rovnostářské Francii si šéf velké firmy přijde na 120násobek běžné mzdy, zatímco jeho britský kolega se musí spokojit s "pouhým" 84násobkem.

Pozornost vzbudilo loni v listopadu švýcarské referendum, v němž se obyvatelé vyjadřovali k návrhu, aby generální ředitelé dostávali nanejvýš dvanáctinásobek minimální mzdy. Většinou 65 procent Švýcaři tento návrh zamítli. Ještě v roce 1984 brali švýcarští ředitelé šestinásobek průměrné mzdy, nyní je to už 43násobek. Zlou krev však vyvolávají platy šéfů pěti největších švýcarských společností přesahující více než 200krát celostátní průměr, který je v přepočtu asi 180 tisíc korun měsíčně.