Český montér ve Francii tak bude brát nejméně 37 tisíc korun měsíčně, v Lotyšsku může dostat desetkrát méně, upozornili odborníci PricewaterhouseCoopers na semináři o zaměstnancích a sociálním zabezpečení v EU. Češi pracující v zemích EU budou podléhat místním zákonům. Ty kromě minimální mzdy upravují maximální počet odpracovaných hodin týdně, příplatky za přesčasy, doby odpočinku nebo minimální délku placené dovolené. Češi zaměstnaní ve Španělsku tak budou moci bez přesčasů pracovat maximálně 40 hodin týdně a budou mít nárok na pět týdnů dovolené ročně. Sociální politika je záležitostí jednotlivých států a Evropská unie jim do toho příliš nemluví. Obvykle stanoví pouze stropy, kterými chrání lidská práva. Pracovní týden tak nesmí mít více než 48 hodin, přísně se postihuje jakákoli diskriminace. V žádné zemi EU není placená dovolená kratší než čtyři týdny.
Minimální mzdy většinou určují vlády jednotlivých států. V některých zemích vyjednává úroveň minimální mzdy tripartita a vlády do její výše nezasahují. Po vstupu do Evropské unie budou mít cizinci při žádání o práci stejná práva a povinnosti jako občané daného státu, a šance Čechů na zaměstnání v jiných zemích tak vzroste. Některé státy EU se však obávají přílivu lidí z nových členských zemí a vyjednaly si sedmileté přechodné období, po které budou tito pracovníci omezeni stejně jako dosud a budou potřebovat víza a pracovní povolení. Téměř jistě toto omezení uplatní Německo a Rakousko. Naopak Británie, Švédsko, Nizozemsko nebo Dánsko již slíbily, že i lidem z ČR otevřou trh ihned po vstupu.
"Státy se však mohou rozhodnout na poslední chvíli a to, co nyní hlásají, mohou těsně před rozšířením změnit," řekla expertka PwC Petra Kleinová. "Sedmileté přechodné období nevypadá tak jednoduše, jak se na první pohled zdá," upozornila Kleinová. Funguje zde takzvaný systém 2+3+2. Po dvou letech bude Evropská unie zjišťovat, zda má takové období smysl. Pokud na něm budou Německo, Rakousko a další příslušné státy trvat, prodlouží se o další tři roky. "Poté by však tyto země musely velmi jednoznačně prokázat, že by jim otevření trhu ublížilo," dodala Kleinová. V opačném případě jim EU poslední dva roky nepovolí. Když v roce 1986 do Evropských společenství vstupovalo Španělsko a Portugalsko, také si ostatní země vymohly sedmileté přechodné období. Po dvou letech však bylo zrušeno. Něco podobného možná nastane i v případě ČR. Chystaná vlna rozšíření je však rekordně velká, a členské státy tak možná mají větší strach.
