Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyšší odborné školy se osvědčují

  9:27aktualizováno  9:27
Vyšší odborné školy patří do české vzdělávací soustavy sedmým rokem. Ukazuje se, že jejich absolventi velmi dobře nacházejí uplatnění v praxi a že tento typ neuniverzitního vzdělávání není jen čekárnou pro studenty, kteří nebyli úspěšní v přijímacím řízení na vysoké školy.

V příštím školním roce lze v tuzemsku studovat na více než sto padesáti vyšších odborných školách, které nabízejí zhruba sto sedmdesát studijních oborů. Jak se v této ohromující nabídce vyznat?

Co se dá studovat

Největší zájem mají uchazeči o studium oborů ekonomických, dále patří tradičně do středu zájmu obory zdravotnické a obory připravující pro právní a veřejnosprávní činnost. Na vyšších odborných školách však lze studovat i další odvětví, např. z oblasti ekologie a ochrany životního prostředí, elektrotechniky, výpočetní techniky, zemědělství a lesnictví, z umělecké oblasti. Podrobný popis všech možností studia včetně informací o uplatnění absolventů v praxi lze nalézt na webových stránkách www.nuov.cz v sekci Kam na školu.

Přehled vyšších odborných škol je i na www.ssvs.cz. Individuální poradenství ve výběru vyšší odborné školy poskytují pracovníci Centra kariérového poradenství, které od ledna provozuje Národní ústav odborného vzdělávání v Praze (NÚOV). Podrobné informace nabízí publikace Kam na školu - vyšší odborné školy v ČR (vychází tento týden, stojí 49 Kč a je k dostání v pražském NÚOV a ve specializovaných knihkupectvích), která zahrnuje kompletní seznam škol s přehledem všech oborů a kontaktů.

Zdravotnictví, ekonomie, právo

Největší vzdělávací nabídka je v oborech zdravotnických. Ve školním roce 2001/2002 je v prvním ročníku studuje zhruba pětadvacet procent všech studentů. Zdravotnické obory patří mezi atraktivní a zaměstnavateli tradičně vyhledávané některé z nich vysoké školy nevyučují, a tak lze tuto specializaci získat právě jen na školách vyšších. Více než dvacet procent studujících tvoří žáci ekonomických oborů. Ty nabízejí možnost volit mezi dvěma skupinami zaměření - ekonomika a podnikání, anebo finančnictví a bankovnictví.

Absolventi pak nacházejí uplatnění například jako ekonomové v oblasti daňového poradenství, marketingu, mezinárodního obchodního styku nebo v bankovnictví či pojišťovnictví. Obory právní, ve kterých se připravuje téměř devět procent frekventantů vyšších škol, skrývají tři cesty profesní specializace: bezpečnostně právní činnost (absolventi se uplatňují zejména ve státní správě v ochranných či bezpečnostních útvarech), obecně právní činnost (absolventi se mohou prosadit v oblasti personalistiky, komerčního práva nebo mezinárodního obchodu), případně veřejnosprávní činnost (absolventi pracují například jako odborní asistenti ve státní správě nebo samosprávě). Velký počet studujících se připravuje i v oborech zaměřených na sociální práci.

Nízká nezaměstnanost

Absolventi vyšších odborných škol nacházejí poměrně dobré uplatnění na trhu práce. Míra nezaměstnanosti (tedy kolik procent absolventů zůstane bez zaměstnání) je řazena hned za absolventy vysokých škol a podle statistiky z dubna 2001 je to 8 % (v dubnu 2000 11,9 %,), přitom míra nezaměstnanosti maturantů je dvojnásobná. Nejnižší míru nezaměstnanosti dosáhli absolventi zdravotnických oborů, za nimi pak absolventi společenskovědních oborů (ekonomie a administrativa, pedagogika, učitelství a sociální péče, gastronomie, hotelnictví a turismus, právo, právní a veřejnosprávní činnost a další).

Pozitivní přitom je, že jde o obory s vysokými počty absolventů. Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují obory technické jako například stavebnictví, elektrotechnika a strojírenství. S vysokou mírou nezaměstnanosti se také potýkají absolventi ze skupiny oborů podnikání (management firem) a zemědělství. Zlepšující se pozici na trhu práce získávají oproti předešlým rokům absolventi potravinářských a ekologických oborů. Podrobné informace o nezaměstnanosti absolventů poskytuje Informační středisko odborného vzdělávání při Národním ústavu odborného vzdělávání.

Hlásit se lze až do konce léta

Přijímací řízení na vyšší odborné školy je obvykle dvoukolové. Přijímací zkoušky začínají zpravidla v období duben až červen, druhé kolo vypisují školy v srpnovém termínu. Přijímací zkoušky jsou zcela v kompetenci školy, proto je třeba se o přesných termínech individuálně informovat. Podobně jako u středních škol lze vybírat mezi školami veřejnými, soukromými a církevními. Všechny školy přitom požadují školné. U škol veřejných je výše školného stanovena zákonem a pohybuje se mezi dvěma a půl až pěti tisíci ročně - podle finančních nároků studovaného oboru.

Na soukromých školách si výši poplatků stanovuje ředitel, výjimkou však není ani školné dosahující několika desítek tisíc korun za rok. Denní studium je většinou tříleté, dálkové zpravidla o půl roku až o rok delší. Každý student projde během studia odbornou praxí, některé školy nabízejí i stáže v zahraničí. Absolventi získávají titul diplomovaný specialista v oboru, zkráceně Dis., který jsou oprávněni užívat za jménem. Pokud absolvent pokračuje ve studiu na vysoké škole, může mu být (ale nemusí) podle vysokoškolského zákona část vyššího odborného studia uznána, zejména pokud jde o stejné nebo podobné zaměření.


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.