Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyšší odbornou školu lze studovat dálkově

  11:00aktualizováno  11:00
Vyšší odborné školy absolvuje v Česku každý rok zhruba sedm tisíc studentů. Titulu DiS (diplomovaný specialista), který absolventi získávají, lze přitom dosáhnout jak v klasickém denním, tak i v dálkovém studiu.

Většina škol organizuje dálkové studium obdobně jako na školách středních: studenti docházejí do školy jednou týdně na odpolední vyučování či konzultace. Dálkové studium VOŠ je však delší: minimálně tříleté, většinou čtyřleté. V České republice je v současné době akreditováno více než 170 vyšších odborných škol (VOŠ). V tomto školním roce dálkovou formu studia umožňuje 40 procent z nich, tj. téměř 70 škol. Zhruba ve stejném poměru to jsou školy veřejné a soukromé, z církevních škol přijímá dálkové studenty šest institucí. Vyšší odbornou školu může studovat každý, kdo složil maturitu na libovolné střední škole. Podmínkou přijetí je u dálkového, stejně jako u denního studia úspěšné složení přijímacích zkoušek. VOŠ si stanovují pro přijímací řízení vlastní podmínky (např. jej v případě malého zájmu o obor vypisovat vůbec nemusí). Termíny a počet kol přijímacího řízení, jakož i termíny uzávěrky přihlášek jsou v kompetenci ředitele školy. Mnohé školy nabízejí i další kola přijímacích řízení, a to především pro ty uchazeče, kteří se na VOŠ hlásí po neúspěchu při přijímacích zkouškách na vysokou školu.

Co si lze vybrat?

Dálkově studovat lze například ekonomické či pedagogické obory, obory souvisící s hotelnictvím a cestovním ruchem, zemědělstvím nebo filozofií, pestrá je i nabídka oborů zdravotnických či elektrotechnických. Nabídka však není zdaleka tak široká

Vyšší odborné školy se osvědčují...více informací naleznete v přiloženém článku ZDE!

jako u denního studia. Nejsilněji jsou mezi obory dálkového studia zastoupeny ty, které jsou nejčastější i v nabídce denního studia: zdravotnické obory (například diplomovaná dětská sestra, diplomovaná všeobecná sestra, oční technik), obory z oblasti ekonomiky a administrativy (bankovnictví a finance), ze skupiny pedagogika, učitelství a sociální práce (sociální pedagogika a teologie, sociální činnost) nebo obory z oblasti práva a veřejnoprávní činnosti (personální řízení, správní činnost). Cílem vyšších odborných škol není akademické, univerzitní vzdělání, ale získání ucelené praktické kvalifikace.

VOŠ poskytují cennou praxi

Na rozdíl od teoreticky zaměřeného akademického studia na vysokých školách jsou vyšší odborné školy orientovány mnohem více prakticky a jejich výraznou součástí je odborná praxe. Rozsah praxe v jednotlivých vzdělávacích programech VOŠ se značně liší; od jednoho měsíce až po šestiměsíční souvislou praxi během studia. Někdy školy nabízejí i dlouhodobou stáž v zahraničí, která je zaměřena jak odborně, tak i na zdokonalení jazykových schopností. Kromě seznámení se s reálnými podmínkami v oboru přispívá odborná praxe k procvičení nabytých znalostí a dovedností mimo školu. Mnoho studentů - vedle získávání podkladů pro svoji závěrečnou práci - často navazuje kontakt se svým budoucím zaměstnavatelem. Kromě interních učitelů se školou často spolupracují externí specialisté z vysokých škol a podniků. Ti obohacují studium o nejnovější poznatky a zkušenosti s oborem v praxi.

Školné pro dálkové studium bývá vyšší

Všechny veřejné, soukromé i církevní VOŠ vybírají školné. Na veřejných školách je výše poplatku za studium stanovena zákonem a pohybuje se od 2500 do 5000 korun (konkrétní výše je závislá na daném studijním oboru). Školné na soukromých a církevních školách si podle náročnosti oboru stanovují školy samy - například v loňském roce se školné na soukromých VOŠ pohybovalo v rozmezí od 10 000 do 25 000 korun za rok studia, na církevních se platilo od 3000 do 6000 korun ročně. Školné pro dálkovou formu studia je mnohde stejné jako za denní, řada škol je navyšuje; zpravidla o tisíc až dva tisíce korun, ale může být až o třetinu vyšší než poplatek za studium stejného oboru v denní formě.

VOŠ slouží i jako prostředek rekvalifikace

Studium na vyšších odborných školách volí jak čerství absolventi středních škol, tak také lidé, kteří si chtějí zvýšit kvalifikaci nebo se rekvalifikovat. Pokud jsou při studiu zaměstnáni, uvolňování závisí plně na benevolenci vedení firmy, kde pracují. Někdy je studium určitého oboru zaměstnavatelem přímo vyžadováno.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.