Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výuka je na naší škole již srovnatelná se zahraničím, říká nová rektorka VŠE

aktualizováno 
-
Studium na Vysoké škole ekonomické prošlo podle nové rektorky Jaroslavy Durčákové během posledních deseti let radikálními změnami.

"Výuka je dnes už úplně jinde, než byla začátkem devadesátých let. Škola se stala členem Společenství evropských manažerských škol, ve kterém je šestnáct prestižních ekonomických škol v Evropě. Předtím jsme museli prokázat srovnatelnost studia a uspět i v prověření dalších oblastí činnosti školy, například vědeckovýzkumné práci a zahraničních kontaktech. V prosinci jsme byli přijati do další významné celosvětové sítě škol nazvané Program mezinárodního managementu," říká žena, která se rektorského žezla ujme v únoru tohoto roku.

Co to znamená pro studenty?

Především možnost získat zkušenosti na zahraničních školách. Je velký rozdíl mezi studentem, který vyjíždí do zahraničí, a tím, který se vrátil. Získá kromě nových znalostí i velké sebevědomí, že to dokázal, pozná tamní kulturu, je tolerantnější. Věřím, že to nebude dlouho trvat a Česká republika vstoupí do Evropské unie - studenti tedy budou muset obstát nejen na domácí úrovni, ale i mezinárodní. Budou tedy muset znát i prostředí v jednotlivých zemích. Tyto znalosti doma tak snadno nezískají.

Pro studenty není pobyt v zahraničí zrovna levný...

Na jejich studium jsme přispívali prostřednictvím dvou velkých projektů v rámci programu Tempus PHARE. Během minulého roku jsme naši spolupráci prakticky se všemi evropskými partnery převedli do programu Socrates. Větším problémem zůstává financování pobytů studentů na mimoevropských partnerských školách. Věřím, že peníze najdeme i do budoucna. Studenti si však musí uvědomit, že je to ohromná investice do jejich budoucnosti. Proto by měli počítat s tím, že i oni do stáží musí investovat.

Jak se zvýšil počet studentů, kteří vyjeli studovat do ciziny?

Zatímco v roce 1993 vyjelo na stáže jen několik studentů, v tomto roce už jich bylo sto čtyřicet. Jejich počet chceme samozřejmě stále zvyšovat.

Změnil se v posledních letech nějak přístup studentů ke studiu?

V posledních letech jsem byla na spoustě zahraničních škol a prostředí je všude velice podobné. Na všech školách najdete studenty cílevědomé, průměrné a ty, kteří studiem 'proplouvají'. V tomto ohledu se nelišíme. Ovšem u nás je čím dál víc těch, kteří vedle studia pracují - mají své firmy nebo jsou zaměstnáni na poloviční nebo dokonce celý úvazek. My se tomu nebráníme, ale škola by neměla zůstávat na druhé koleji.

Takoví studenti však bývají ve složité situaci - firma i škola po nich zpravidla vyžaduje stoprocentní nasazení. Snažíte se jim vycházet vstříc?

Chci usilovat o to, aby teoretické vzdělání a praxe byly mnohem propojenější než dosud. Tento problém se nedá řešit individuálně, musí se změnit systém.

Hlad po ekonomech skončil. Banky či makléřské firmy v poslední době naopak propouštějí. Přizpůsobí se škola tomuto vývoji?

Musíme počítat s tím, že situace na trhu práce se bude měnit. Je několik cest, jak na to reagovat. Škola bude možná rozvíjet některé nové studijní programy, možná utlumovat některé jiné, po kterých už nebude poptávka. Stále také mají středoškoláci zájem o studium na naší škole větší, než kolik jich přijmeme - naší cestou však nebude zvyšování počtu studentů, kterých je nyní na všech stupních studia celkem něco přes čtrnáct tisíc. V dnešní době ovšem pouhé absolutorium at už jakékoliv vysoké školy nemusí k úspěchu stačit. Škola by měla být pro studenta určitou velkou šancí. Bude ale záležet především na něm samotném, jak ji využije, jak bude sám na sobě pracovat, rozvíjet své znalosti v oboru, věnovat se dnes již nezbytnému studiu jazyků a jak případně využije možností studia či praxe v zahraničí.

V řadě klíčových funkcí jsou dnes třicátníci, tedy ti, kteří vysokou školu skončili začátkem devadesátých let. Možná i kvůli tomu řada současných absolventů nechce nastoupit třeba na funkce asistentů a raději zůstává doma...

Doba na začátku devadesátých let byla mimořádná. Je docela přirozený vývoj, že teď už je vysokoškolský diplom jen jakousi vstupenkou do praxe. Já bych v tom neviděla žádnou tragedii. Myslím, že přežívá určitá tradice - pro řadu absolventů je funkce asistenta jen sekretářská práce spočívající v zápisech u porady a vaření kafe. Ale dnes už je to jinak, jsou to velice důležité osobnosti ve firmě. Navíc na takovém místě pozná absolvent chod firmy, získá cenné zkušenosti pro budoucí kariéru. Myslím, že nikde na světě nenastupují absolventi hned do vysokých řídících funkcí, to by nebyla normální situace. V řadě firem jde o místa, kde teprve bude mít mladý zaměstnanec šanci ukázat své schopnosti a znalosti.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.