Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Využívejte správně státní podpory bydlení!

  0:05aktualizováno  0:05
Vzhledem k důležitosti potřeby vlastního bydlení je tato oblast z pohledu státu velmi sledovaná a také podporovaná. Nevyužít státní podpory bydlení je tudíž z pohledu optimalizace osobních financí krajně nerozumné.
Pravděpodobně každý z nás minimálně jednou za život musí vyřešit otázku vlastního bydlení. Vzhledem k důležitosti potřeby bydlení v lidském životě je tato oblast právě z pohledu státu velmi sledovanou a zároveň podporovanou. Nevyužít státní podpory bydlení je z pohledu optimalizace osobních financí nerozumné.

Stavební spoření a hypotéky jsou považovány za pilíře v rámci systému státní podpory bydlení. Zřetelnou výhodou obou těchto produktů a s nimi spojené státní podpory je fakt, že se u nich netestuje příjem účastníků. Na státní podporu z nich plynoucí má tedy nárok každý, kdo do systému vstoupí. To má zcela určitě zásadní význam pro poplatníky s nadprůměrnými a vyššími příjmy, kteří si touto formou mohou snížit svoji vysokou daňovou zátěž. Stavební spoření a hypotéky se navíc dají velmi vhodně kombinovat, což vede k maximální úspoře (více se o kombinaci stavebního spoření a hypotéky dozvíte zde).

Stavební spoření vždy, hypotéku…

Oba produkty skutečně nabízejí mírně odlišné způsoby získání státní podpory, avšak v obou případech se jedná o vcelku slušné částky. V případě stavebního spoření se účastník systému dostane ke státní podpoře, aniž by musel financovat vlastní bydlení. To právě umožňuje filozofie tohoto produktu jako celku, v němž na jedné straně musí stát ti, kteří vytvářejí zdroje určené na financování bydlení a na straně druhé ti, kteří čerpají úvěry. Stavební spořitelny však nabízí úročení vkladů účastníků systému pouze mezi třemi a pěti procenty, což se přibližuje hodnotám bankovních termínovaných vkladů.

To by samo o sobě zcela určitě nestačilo na přesvědčení statisíců klientů pro vstup do systému. Stimulem je právě státní podpora, která je vyplácena všem účastníkům stavebního spoření bez ohledu na to, zda financují bydlení či nikoliv. Každý rok dostává účastník systému čtvrtinu z uspořené částky, maximálně však 4 500 Kč. Pro maximální zhodnocení je tedy optimální ročně ukládat 18 tisíc korun. Při vyšších ročních úložkách se již státní příspěvek nezvýší a vložené prostředky se pouze úročí příslušnou úrokovou sazbou, tedy zpravidla třemi procenty. To je v současné době mnohem méně než činí znehodnocení peněz inflací.

Státní podpora stavebního spoření se neomezuje pouze na spořicí oblast celého systému, nýbrž také na část úvěrů. Účastník stavebního spoření má při splnění určitých podmínek nárok buď na řádný úvěr ze stavebního spoření nebo na překlenovací úvěr. Sazby řádných úvěrů ze stavebního spoření se pohybují kolem šesti procent a sazby překlenovacích úvěrů potom kolem osmi procent. Klienti, kteří se rozhodnou čerpat úvěr ze stavebního spoření, mají možnost získat státní podporu prostřednictvím daňových úlev. Financují-li úvěrem vlastní bydlení, pak splňují podmínky daňových odpočtů. Dlužníci stavebních spořitelen si totiž mohou úroky z úvěru (překlenovacího i řádného) odečíst od daňového základu. Vlastní daňová úspora se odvíjí samozřejmě od objemu zaplacených úroků za zdaňovací období a zároveň od daňového pásma, ve kterém se poplatník pohybuje.

Hypotéky nejvýhodnější při investici do nové nemovitosti

Zatímco stavební spoření lze dnes doporučit v podstatě každému, tedy i člověku bez konkrétních plánů týkajících se pořízení bydlení, tak k čerpání státní podpory z hypotečních úvěrů je třeba mít již velmi jasné představy. Hypotéky jsou účelově vázány na financování konkrétní nemovitosti. Z pohledu státní podpory je ideální si pořídit nové bydlení, neboť státní příspěvek (v současnosti činí dvě procenta) je poskytován pouze na případy, kdy vzniká nová bytová jednotka. Není-li tento předpoklad splněn, pak poplatník jednoduše na státní příspěvek nárok nemá. Musí tedy hypoteční bance splácet úrokové zatížení za bankou přidělenou úrokovou sazbu, která není snížená o státní příspěvek.

Podobně jako u stavebního spoření i v případě hypoték může poplatník využít možnosti daňových odpočtů o zaplacené úroky z úvěru. Maximálně si může snížit za jedno zdaňovací období o 300 tisíc korun, což je pro drtivou většinu hypoték dostatečně vysoká mez. Současná situace na trhu činí zejména hypotéky skvělým produktem. Jejich úrokové sazby se pohybují kolem sedmi procent a při využití státního příspěvku a daňových odpočtů se v určitých případech dostaneme na úrokové zatížení, které nedosahuje současných hodnot inflace. Podívejme se na konkrétní případ, jak může prostřednictvím produktů bydlení využít podporu státu modelová čtyřčlenná rodina.

V oblasti stavebního spoření mají všichni členové rodiny uzavřeny smlouvy o stavebním spoření. Na každou smlouvu rodina ukládá z pohledu státní podpory optimálních 18 tisíc korun. Zároveň si rodina vzala hypotéku ve výši 1,5 miliónu korun na koupi rodinného domu. Splatnost hypotečního úvěru je 20 let a úroková sazba činí sedm procent. Hypotéka v celé své výši splňuje předpoklady přidělení dvouprocentní státní podpory.

Podívejme se kolik rodina při takové kombinaci produktů na bydlení dostane ročně od státu.

Státní příspěvekDaňová úspora
Stavební spoření18 000 Kč0 Kč
Hypotéky19 536 Kč28 000 Kč
Celkem65 536 Kč

Vysvětlivky k tabulce: Co se týče stavebního spoření, tak státní příspěvek je jasnou záležitostí. Při osmnáctitisícových úložkách na každou smlouvu získá rodina státní příspěvek celkem 18 tisíc korun (čtyřikrát 4 500 Kč). V případě hypotéky splňuje pořizovaná nemovitost podmínky přidělení státního příspěvku (činí dvě procenta). Státní příspěvek se vypočítá jako rozdíl anuity při běžné sazbě (7 procent) a při sazbě snížené o státní podpory (5 procent). V našem případě činí tento rozdíl 1 628 Kč (11 563 – 9 935 Kč), což je v podstatě státní příspěvek. V tabulce uváděných 19 536 je tedy částka, kterou obdrží sledovaný klient prostřednictvím státní podpory za rok.

Zároveň ještě využije možnosti snížení daňového základu o zaplacené úroky z hypotečního úvěru. Suma úroků zaplacených za rok se musí snížit o přijatou státní podporu v daném roce. Vzhledem k tomu, že v prvním roce splácení úroky v anuitě převažují, tak suma úroků snížených o státní příspěvky činí přibližně 80 tisíc korun. Vlastní daňová úspora je tedy součinem zaplacených úroků (očištěných o státní příspěvky) a daňové sazby připadající našemu poplatníkovi. V případě, že se pohybuje v nejvyšším pásmu (35%), pak dosáhne čisté daňové úspory 28 tisíc korun. Je jasné, že v dalších letech se bude podíl úroků v anuitě snižovat a naopak začne převládat úmor. V následujících letech tedy bude možnost daňových odpočtů našeho klienta klesat. V tomto roce však dostane od státu za rok neuvěřitelných 65 tisíc korun.

Využíváte státní podporu hypoték a stavebního spoření v maximální míře? Obáváte se, že stát přistoupí ke snížení podpory těchto produktů?

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Podívejte se, jak se změnily platební karty

Platební karty se staly nedílnou součástí našeho života. S příchodem těch bezkontaktních se Češi v jejich používání dokonce dostali na evropskou špičku....  celý článek

ČSOB včetně Poštovní spořitelny má mobilní peněženku (Na Nákupy), kterou...
Revoluce v placení: Chytrým mobilem platí v obchodech už tisíce Čechů

Placení mobilem se v Česku stává hitem podobně jako placení pípacími kartami. Mobilní peněženku už využívá přes 15 tisíc Čechů a počty uživatelů každým dnem...  celý článek

Ilustrační snímek
Spořicí účty: jak banky nyní zhodnotí vklad ve výši 100 tisíc korun

Pro lidi, kteří si nechtějí připustit žádnou finanční ztrátu, jsou určeny jen opravdu konzervativní finanční produkty. Místo investování budou prostě spořit....  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

V září se 60 miliard korun octne „na ulici“
V září se 60 miliard korun octne „na ulici“

České ministerstvo financí včera oznámilo, že v září neprodá žádné nové pokladniční poukázky a jen 16 miliard korun dlu... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.