Jak správně zvládat přijímací pohovor, jsme si ukázali již v řadě článků. Tentokrát se ovšem na pohovor podíváme ze zcela jiného úhlu. Podíváme se, jakých chyb, kterých se tazatelé při pohovoru dopouštějí nejčastěji, byste se měli vyvarovat.
Nemluvte, ale nechte mluvit!
Řada tazatelů se mylně domnívá, že jsou u pohovoru především od toho, aby uchazeči o zaměstnání řekli především maximum o firmě, o dané pozici, o benefitech. Zapomínají, že princip pohovoru má být přitom zcela opačný. Vy jako vedoucí, který chce nového člověka do svého týmu, přeci chcete především zjistit co nejvíce informací o něm.
Detailní informace o pozici zajímají uchazeče, ne vás. Proto se soustřeďte na to, aby při pohovoru mluvil on. Vy jej správnými a cílenými dotazy korigujte k tomu, aby z jeho úst vyšly všechny informace, které vám naznačí, zda je pro vás vhodným kandidátem, či nikoliv. Váš monolog zde tedy rozhodně není na místě.
Z odpovědí ano/ne moudří nebudete
Když už mluvíme o správných dotazech směrem ke kandidátovi, narážíme na další častý neduh tazatelů. Mnoho z nich totiž pokládá uzavřené dotazy. Kvůli nim se pak nic důležitého nedozví. Jsou to dotazy typu: Myslíte si, že…? Byl byste ochoten...? Vyhovovalo vám…? Všem těmto otázkám se vyhněte a ptejte se dotazy otevřenými, jako jsou: Jakou máte představu o…? Z jakého důvodu jste byl…? Jak jste dokázal řešit…? Využívejte v dotazech slov "jaký" a "z jakého důvodu".
A zvláště pokud vám o sobě sdělí uchazeč informaci, která vás nadmíru zajímá, přeptejte se otevřenými dotazy na detaily. Stejně tak v případech, kdy máte pocit, že uchazeč své schopnosti a zkušenosti naddimenzovává. Otevřenými dotazy se máte možnost dostat k pravdě.
Pozor na ukvapená rozhodnutí
Řada tazatelů se potýká s problémem, že jejich rozhodnutí o tom, zda je uchazeč na danou pozici vhodný, či nikoliv, podvědomě padne již na úplném začátku pohovoru. Hrají v tom roli momentální sympatie, schopnost některých lidí vyvolat silný úvodní dojem stejně jako vytvoření určité konkrétní iluze o ideálním kandidátovi (někdy dokonce tazatel hledá uchazeče podobného vzhledově i schopnostně sobě samému).
TESTMožná to znáte ze své vlastní praxe. Účetní by přeci měl být "konzervativní solidní muž s brýlemi, čistého a upraveného vzhledu, jemného vystupování, svým způsobem tzv. šedá myš". Tak ovšem uvažovat nikdy nesmíte. To, že má uchazeč kravatu hýřící barvami nebo na hlavě rozcuchané vlasy podle posledního trendu, přeci nic nevypovídá o jeho schopnostech. Ani to, jak vám v daném jediném případě vstoupil do místnosti či jak vám stiskl ruku při pozdravu.
Pochopitelně i to je informace, která vám může leccos napovědět, ovšem zařaďte ji až do celkové mozaiky o uchazeči, nestavte na ní. Okamžitým zavržením takového člověka se můžete snadno připravit o vynikajícího odborníka či manažera. Dejte proto až na výstupy z pohovoru samotného, a to nejlépe strukturovaného, aby byly výsledky jednotlivých uchazečů srovnatelné, a na celkový obraz o uchazeči.
Rovněž se nenechte unést nějakým výrazným rysem uchazeče. To, že zadrhává v řeči, má tik v oku nebo že pracoval pro vysoce známou firmu na stejném trhu jako firma vaše, přeci není až tak důležité, jak se vám může v daný moment zdát. Oprostěte se od takových nepodstatných detailů, nedělejte rychlé závěry, nesnažte se utvrzovat dojem, který jste si o uchazeči v krátkosti udělali. Jen se soustřeďte na své připravené dotazy na uchazeče a především na uchazečovy reakce na ně.
Ne vše na pohovoru zjistíte
To, jestli je uchazeč spolehlivý nebo důvěryhodný, nemáte prakticky žádnou šanci zjistit na základě přijímacího pohovoru. Ať už vám o sobě uchazeč sdělí cokoli, takové jeho vlastnosti si buď můžete ověřit tím, že se na něj přeptáte předchozího zaměstnavatele (ovšem pravdu zjistíte pouze v případě, že je oním zaměstnavatelem váš známý; je-li to naprosto cizí osoba, může mít tendenci svému bývalému podřízenému nadržovat, aby s ním neměl v budoucnu problémy atd.), nebo vlastní zkušeností poté, co jej přijmete do své firmy. Neztrácejte tedy dotazy na spolehlivost při pohovoru čas.
Důležitý je i střed
Poslední závažnou chybou tazatelů je zapomínání získaných informací z prostřední části rozhovoru. Lidé mají tendenci přikládat váhu především informacím získaným na začátku a na konci. Dělejte si proto poznámky a celkový obraz o uchazeči si udělejte až analýzou všech získaných informací o něm.
