Odborníci varují, že tohle všechno výrazně ovlivní trh práce v Česku. Zatímco v loňském roce byl podíl zaměstnaných lidí 46,6 procenta na celkovém počtu obyvatel, do roku 2050 by při zachování současné úrovně zaměstnanosti podíl klesl až na necelých 38 procent. To znamená, že by každý pracující živil přibližně 2,6 nepracujícího.
A to má Česko nyní ještě velmi vysokou úroveň zaměstnanosti, především mužů ve středním věku. To ale dlouho nepotrvá. "Českou republiku čeká velmi výrazné a velmi rychlé demografické stárnutí. Na evropské poměry to bude velmi rychlé," předpovídá Daniel Münich z CERGE-EI. Pokud tedy nenastanou nějaké nepředvídatelné demografické změny, například že se bude rodit výrazně víc dětí nebo že se nebudeme dožívat tak vysokého věku, jak se odhaduje.
Pomohlo by více prací na kratší úvazek. Podle demografa Ondřeje Nývlta z ČSÚ pracovní trh ohrožuje zejména omezené množství flexibilních úvazků. A právě absolutní nedostatek kratších úvazků může vést k vyloučení celých skupin obyvatel z trhu práce, především studentů, matek s dětmi, ale i starších lidí.
Daniel Münich navíc upozorňuje, že v Česku mladí lidé vstupují na pracovní trh později než ostatní Evropané. Řada dětí nastupuje do první třídy až v sedmi i osmi letech a mnoho českých vysokoškoláků studuje výrazně déle, než je zvykem v jiných zemích.
Na horší časy Češi myslí už teď
Zdá se, že na zadní kolečka už Češi myslí. Například v porovnání se sousedními zeměmi si mnohem víc spoří na důchod. Ukázal to letošní průzkum mezi zákazníky skupiny International Personal Finance, mateřské společnosti Provident Financial, který proběhl v České republice, Slovensku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Mexiku.
Spoří na důchod
Zdroj: Průzkum IPF |
"Přestože mezi respondenty našeho průzkumu byli hlavně lidé z nižších příjmových skupin, 42 procent z nich uvedlo, že si šetří na důchod. Využívají přitom jak spořicí účty v bankách, tak i stavební spoření, penzijní připojištění a v malé míře i investiční produkty," uvádí mluvčí společnosti Ondřej Holoubek.
Češi, kteří řekli, že si na důchod nespoří, nejčastěji uváděli, že jim na to nezbývají peníze.
Vedle penzijního spoření mají Češi našetřeno i v hotovosti. Přestože podle posledních údajů Bankovní asociace mají uloženo v bankách přes tři biliony korun, průzkum Providentu ukázal, že naspořené částky nejsou nijak vysoké: 42 procent lidí má k dispozici maximálně 15 tisíc korun, pět procent 30 tisíc a jen čtyřem procentům se podařilo našetřit více.
Přitom 43 procent dotázaných nešetří vůbec a zbytek si není jist přesnou částkou. Ve střední Evropě jsme na tom ovšem nejlépe. Na Slovensku nemá vůbec žádné úspory 48 procent lidí, v Polsku polovina, v Rumunsku 65 a v Maďarsku 76 procent obyvatel.
Budoucnost je nejistá, Češi by se rádi na zdražení připravili
Úspory se však krátí. Alespoň podle informací z projektu ING Bank Svět spoření. Průměrná česká domácnost by nyní v případě výpadku veškerých příjmů dokázala vyžít ze svých úspor dva měsíce a 23 dní, což je o sedm dní méně než v předchozím období.
Index úspor domácností (ING Bank)
Aby toho nebylo málo, téměř čtyři pětiny obyvatel mají obavy z dalšího zvyšování DPH a na lednové zdražování by se rádi připravili. Více než polovina se bude snažit omezit své výdaje, protože současná situace jim nedovolí spořit. Jen necelé třetiny občanů se prý zdražení nijak výrazně nedotkne.
