Díky novelizovanému zákoníku práce z počátku roku 2008 není zaměstnavatel rukojmím věřitelů problematického zaměstnance. Nemusí tedy vyhovět jejich požadavkům ohledně provádění srážek ze mzdy.
Výživné je jediné, na čem se lze dohodnout
Problémoví lidé často dluží na všech frontách a velmi často dluží také rodině (například výživné). Manželkám (věřiteli) těchto lidí nadále zbývá možnost uzavřít se svým manželem dohodu o srážkách ze mzdy a předložit ji zaměstnavateli. Ten je v tomto případě nadále povinen takovou dohodu respektovat a bude svému zaměstnanci provádět srážku ze mzdy ve prospěch věřitele (manželky). Jedná-li se o výživné, je otci strhávána ze mzdy určitá částka a ta zasílána matce nebo osobě, která trvale pečuje o dítě.
Pokud se nejedná o výživné, zaměstnavatel nemusí srážky ze mzdy přijmout. Věřitel bude muset k úhradě svých pohledávek využít jiných prostředků, než jsou srážky ze mzdy.
Jestliže nebude mít manželka v ruce tuto dohodu v písemné podobě, tak se jí nárokovat srážky ze mzdy na manželův plat nepodaří. V takovém případě jí nezbývá než dát věc k soudu, který by měl po posouzení všech faktů vydat výkon rozhodnutí (lidově řečeno exekuci). Jednou z variant výkonu rozhodnutí jsou i srážky ze mzdy s tím, že tento výkon rozhodnutí předložený zaměstnavateli musí být prováděn.
Bez dohody a nařízené exekuce vám může zaměstnavatel srážet peníze ze zálohy
Zákon vymezuje ještě několik situací, kdy zaměstnavatel může využít práva srazit buď ve svůj prospěch anebo ve prospěch některých úřadů dlužné částky. Jde o daňové přiznání fyzických osob ze závislé činnosti a pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (na to jsme zvyklí při každé výplatě).
Zákon dává zaměstnavateli další pravomoci:- zaměstnanec je povinen vrátit zálohu na plat, u které nedošlo ke splnění podmínky pro její poskytnutí |
Z výše uvedených třech bodů vyplývá jedno ponaučení pro všechny zaměstnance. Při přebírání záloh na služební cesty, veletrhy apod. dbejte na to, abyste peníze měli pod kontrolou. Celou částkou by měl disponovat ten, který podepsal účetní výdajový doklad a tím pádem nese za celou zálohu a případnou zpronevěru i odpovědnost. Několikrát se stalo, že zálohu zpronevěřil jiný spolupracovník než ten, který ji převzal, a zaměstnavatel potom srážel odpovědnému ze mzdy částky až do konečného zaplacení.
Škoda způsobená zaměstnavateli – provádí se zápočet
Za provedenou práci má zaměstnanec právo na mzdu, avšak někdy se stane, že v důsledku nedbalosti dojde ke vzniku škody zaměstnavateli ze strany zaměstnance. Je logické, že zaměstnavatel bude požadovat náhradu škody. Jestliže zaměstnanec nerozporuje svoje pochybení, je zaměstnavatel oprávněn pohledávku započíst vůči mzdě. Oba mají proti sobě pohledávky (mzda x náhrada škody), a tudíž nebrání nic jejich započtení.
Zákoník práce zakazuje započtení pouze v PŘÍPADĚ, ŽE:- jde o pohledávku na náhradu škody způsobené na zdraví |
Ve všech ostatních případech provést zápočet lze a zaměstnavatel toho také ve většině případů využije. Jako zaměstnanec byste měli znát výše uvedených pět bodů a na nich případný zápočet rozporovat. Obrana proti zaměstnavateli není snadná, ale rozhodně není dobré automaticky podepsat dohodu o započtení. Jestliže totiž dojde k podpisu dohody o započtení, zaměstnavatel může takový zápočet provést, i když se jedná o některý z výše uvedených pěti bodů.
