Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzor: Darovací smlouva

  10:00
Darovací smlouva je jednou z nejběžnějších smluv v lidském životě. Vždyť např. rodiče či prarodiče běžně věnují věci či finanční částky svým dětem. I v takovém případě dochází z právního pohledu k uzavření darovací smlouvy, byť si to valná většina dárců a obdarovaných ani neuvědomuje.
Mince

K nejčastějším darům patří finanční částky | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

Darovací smlouva je upravená v § 628 Občanského zákoníku. Základním znakem darovací smlouvy je to, že někdo něco daruje druhému bezplatně. Darem může být věc či finanční částka nebo jiné právo (např. licence apod.). Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. K přechodu vlastnictví k daru na obdarovaného dochází až převzetím daru (u nemovitostí vkladem do katastru nemovitostí). Pokud by např. byla uzavřena darovací smlouva k osobnímu automobilu a dárce by následně odmítl automobil obdarovanému předat, bude se obdarovaný muset domáhat vydání tohoto automobilu soudní cestou.

Pozor na darování manželům

Vzor darovací smlouvy

Praktickou otázkou je darování vůči manželům. Podle § 143 odst. 1 písm. a) Občanského zákoníku není součástí společného jmění manželů majetek, který získá jeden z manželů darem. Pokud tedy budou chtít rodiče darovat něco svému dítěti, uvedou jako obdarovaného ve smlouvě pouze své dítě. Druhý manžel pak k příslušnému majetku nezískává žádná práva a to ani v případě rozvodu. Pokud by byli ve smlouvě jako obdarovaní uvedeni oba manželé, stali by se spoluvlastníky dané věci.

Darování v dědickém řízení

Podle § 484 Občanského zákoníku platí, že pokud dárce zemře, může zbýt za určitých okolností o hodnotu věcí, které obdarovaný od takového zemřelého dárce za jeho života bezplatně obdržel, kráceno jeho dědictví.

Zákon výslovně zakazuje a prohlašuje za neplatné takové darovací smlouvy, podle kterých by mělo být plněno až po dárcově smrti. Pokud chce dárce něco jiné osobě přenechat tak, že by to měla získat až po jeho smrti, je třeba sepsat závěť.

Vady daru

Zákon pamatuje také na případy, kdy by darovaná věc měla nějaké vady. Dárce je tak povinen při nabídce daru upozornit obdarovaného na vady věci, o kterých ví. Má-li věc vady, na které dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn věc vrátit.

Vrácení daru

Praktická je také úprava vrácení daru. Dárce se totiž může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. V této souvislosti je třeba upozornit na to, aby si každý dárce darování věci dobře rozmyslel, domáhat se vrácení daru v praxi totiž nemusí být příliš jednoduché. U darování nemovitosti, ve které chce dárce i nadále bydlet, je vhodné pokud si dárce zároveň ve smlouvě sjedná tzv. věcné břemeno doživotního užívání takové nemovitosti nebo alespoň její části (např. bytu v přízemí domu). Tím si zabezpečí, že ho obdarovaný nebude moci jednoduše vystěhovat.

Darování a daně

Jak dárce tak obdarovaný by měl mít na paměti, že darování může mít za následek i povinnosti v oblasti daní. Tzv. daň darovací upravuje zákon č. 357/1992 Sb. Podle tohoto zákona přitom platí, že při darování v rámci nejbližší rodiny jsou obdarovaní od platby daně darovací osvobozeni (např. při darování potomkům, manželovi, sourozencům strýcům atp.). Příjem získaný darem může však v některých případech být předmětem daně z příjmů. Na druhé straně dárce si může za určitých okolností hodnotu darů, které věnuje na dobročinné účely, odečíst ze svých daní (resp. ze základu daně). Je proto třeba věnovat pozornost i těmto aspektům a daňové otázky v případě významnějších darů řádně prověřit.

§ 15 odst. 1 zákona o dani z příjmů:

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené tímto zákonem.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.