Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzor: Pracovní smlouva

  9:21
Na základě pracovní smlouvy vzniká jeden ze základních pracovněprávních vztahů, a to pracovní poměr. Pracovní smlouva je upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: shutterstock.com

Vzor pracovní smlouvy

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat 3 základní náležitosti - druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Druh práce by měl být sjednán na jedné straně dostatečně flexibilně tak, aby zaměstnavatel nemusel u každé bezvýznamné změny zařazení zaměstnance měnit pracovní smlouvu, na druhé straně tak, aby zaměstnanec měl jistotu, že nebude přesouván na takřka libovolné místo (kde by už ostatně mohlo jít o neurčitost sjednání druhu výkonu práce). Je tak vhodnější sjednat jako druh práce "skladník", než "skladník ve skladu elektrotechniky". Zákoník práce umožňuje sjednat i vícero druhů práce ("skladník a vrátný"). Pokud se jedná o místo výkonu práce, bývá obvykle sjednávána obec, ale může být sjednáno i úžeji (například jako sídlo či provozovna zaměstnavatele) nebo šířeji. Sjednání místa výkonu práce má vliv na určení toho, kde může zaměstnavatel nařizovat zaměstnanci práci, aniž by potřeboval jeho souhlas. Opět je možné sjednat i více míst výkonu práce ("Praha a Brno"), tady by měl být zaměstnanec ovšem opatrný, protože takové ujednání by mu mohlo zkomplikovat život, protože zaměstnavatel by mu skutečně mohl nařizovat výkon práce jeden den v jednom místě a druhý den v druhém a zaměstnanec by musel do těchto míst dojíždět. Součástí pracovní smlouvy také obvykle bývá ujednání o zkušební době (může být maximálně 3 měsíční či 6 měsíční pro vedoucího zaměstnance).

§ 34 Zákoníku práce

Pracovní smlouva musí obsahovat 

  • druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
  • místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,
  • den nástupu do práce.

Mzdu sjednejte v pracovní smlouvě

V pracovní smlouvě nemusí být ujednání o mzdě, neboť tato může být určena mzdovým výměrem. zejména pro zaměstnance je výhodnější mzdu přímo ve smlouvě sjednat, neboť ta pak nemůže být zaměstnavatelem měněna. Mzdový výměr totiž může být zaměstnavatelem za splnění zákonných podmínek jednostranně měněn.

Zaměstnavatel musí poskytovat zaměstnancům další informace vedle pracovní smlouvy

Zákoník práce (§ 37) dále vyžaduje, aby zaměstnavatel písemně informoval zaměstnance o dalších podmínkách pracovního poměru, a to do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru, neobsahuje-li tyto informace již pracovní smlouva. Mezi tyto informace patří bližší označení zaměstnavatele, druhu práce a místa výkonu práce, údaje o dovolené, mzdě, pracovní době, výpovědní době a informace o uzavřených kolektivních smlouvách. Z pohledu zaměstnavatele není vhodné tyto údaje uvádět v pracovní smlouvě jako součást vzájemných ujednání, protože pak by je nebylo možné změnit bez souhlasu zaměstnance. Zákoník práce přitom počítá u většiny těchto údajů s tím, že tyto otázky může zaměstnavatel svým jednostranným rozhodnutím upravit formou vnitřních předpisů.

§ 37 Zákoníku práce

Informování o obsahu pracovního poměru:

(1) Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
b) bližší označení druhu a místa výkonu práce,
c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené,
d) údaj o výpovědních dobách,
e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,
f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,
g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv.
(2) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu, je povinen jej předem informovat o předpokládané době trvání tohoto vyslání a o měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat.
(3) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e) a v odstavci 2, týkající se měny, ve které bude zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat, mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, na kolektivní smlouvu nebo na vnitřní předpis.
(4) Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc.
(5) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.